(12.30 hodin)
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, rád bych se velmi krátce, relativně k závažnosti tématu, vyjádřil k návrhu rozpočtu. Krátkost vystoupení souvisí také s tím, že jednak je zjevné, že o celkovém vyznění, nebo hlasování v prvním čtení, byly učiněny zásadní dohody, a proto nelze předpokládat, že i poukázání na vážné problémy v tomto rozpočtu na tom něco změní. Jednak také proto, že cítím určitou marnost, že i dnes budu muset opakovat některé věci, na které jsme upozorňovali již v letech minulých, týkající se např. velmi silného a nebezpečného nárůstu mandatorních výdajů atd., a v nichž nedošlo bohužel k žádné změně.
Rád bych proto poukázal pouze na některé záležitosti v rozpočtu, které považuji za nejvážnější.
Jednak je nutné podtrhnout skutečnost, že celá diskuse, která se vede o rozpočtu směrem na veřejnost, je velmi zužující. A to se snažím být korektní a vyhnout se slovu účelová, protože faktická informace pro veřejnost by měla být, že v případě schválení tohoto státního rozpočtu a tím potažmo také celé hospodářské politiky vlády dojde ke zvýšení dluhu státu o více než 140 miliard korun. To je totiž celková suma předpokládaného deficitu veřejných rozpočtů a je zcela málo zajímavé, budeme-li pro státní rozpočet na veřejnosti používat číslo 20, 49 či 50, což jsou sumy pro deficit státního rozpočtu podle buď nové, nebo staré metodiky vykazování veřejných financí.
Podstatné tedy je, že v příštím roce dojde k velmi výraznému zvýšení státního dluhu. Je nutné, aby toto byla - když už rozpočet bude schválen - hlavní informace, kterou veřejnost dostane, aby si uvědomila rizikovost této tendence fiskální politiky vlády, protože nejdůležitější položkou pro budoucí vývoj je položka státního dluhu. Ta podle údajů vlády samotné se bude vyvíjet tak, že do konce roku 2001 - v případě schválení tohoto státního rozpočtu - vzroste státní dluh ČR na více než 350 miliard korun, zatímco na konci roku 1998 činil 195 mld. korun.
Pokud tedy budu k vládě ohleduplný a budu vycházet z toho, že druhou polovinu roku 1998 mohla velmi málo ovlivnit, i když i tam došlo k některým výdajům, které mohly vypadat jinak a mohly přibrzdit ono zvyšování státního dluhu - nicméně rozpočet na rok 1998 tato vláda neschvalovala. Přesto tedy platí, že pokud vezmeme v úvahu porovnání konce roku 1998 a porovnání konce roku 2001, v případě odsouhlasení hospodářské politiky vlády tímto rozpočtem, pak se zadlužení ČR zvýší o 82 %. 82procentní zvýšení dluhu státu za tři roky vlády, aniž by - a to je možná nejpodstatnější - byla na obzoru nějaká zásadnější změna situace. Naopak, předběžné prognózy obsažené také v tomto návrhu rozpočtu, které odhadují vývoj např. pro rok 2002, hovoří o tom, že tato tendence se bude spíše prodlužovat.
Je samozřejmě možné, že vláda tady použije argument toho, že platila některé dluhy po vládách, které byly předtím. To jistě může být do jisté míry pravda. Na druhé straně ovšem je také pravda, že do výčtu nákladů, které jsem jmenoval, nejsou zdaleka zahrnuty všechny náklady související s minulými roky. Pokud bychom totiž k oněm státním dluhům přičetli ještě ona implicitní rizika vyplývající např. z pravděpodobných budoucích dvou institucí, jako je Konsolidační banka se všemi dceřinými agenturami či náklady souvisejícími se státními garancemi, pak bychom došli k číslu ještě výrazně vyššímu.
Bohužel ani sama vláda nás neinformuje o tom, k jakému, a proto jako konkrétní příklad je možno uvést text vlády, který hovoří o ocenění rizik úhrady z titulu státních záruk, a kde v kolonce "záruka za IPB ve prospěch ČSOB" se skvěje prázdné místo, přestože je jasné, že zde bude položka velmi velká. Já tím nezpochybňuji operaci, kterou vláda provedla. Jistě je dostatečně známo, že v tom konkrétním kroku našla u mne i u mých kolegů podporu, nicméně je nutné hovořit otevřeně alespoň v odhadech, co to bude znamenat v dopadu na fiskální politiku, jaká rizika můžeme očekávat v budoucích letech, a nějakým způsobem na to reagovat v oblasti jiných výdajů.
Pokud jde o vlastní státní rozpočet, i ona uváděná 20mld. výše - budu-li používat číslo vyplývající ze staré metodiky a z jistých politických dohod - vychází z poměrně optimistických odhadů, které se týkají jednak předpokládaných výdajů souvisejících se státní politikou řekněme sociálních výdajů, kde se výrazně liší podklady předložené Ministerstvem práce a sociálních věcí a jejich vlastní odhady týkajících se příjmů a výdajů této kapitoly, a definitivní uváděné položky v návrhu státního rozpočtu, aniž by došlo k nějaké zásadní změně zákonů či jiných faktorů, které by mohly tyto položky ovlivnit. Ten rozdíl je několikamiliardový a znamená samozřejmě možnost, že se skryjí určité možné větší deficity do toho, že zkrátka do textu pro sněmovnu se uvede optimistický výhled.
Druhý příklad - a tady budu zcela konkrétní - se týká toho, že vláda upravila odhadované příjmy z daní o částku, která má připlynout do státního rozpočtu z titulu dovýběru starých nevybraných daní. Je pravda, že tady má vláda poměrně velký prostor, neboť v době, kdy nastupovala k moci, činily nedoplatky na daních 62 mld. Kč, zatímco dnes činí již více než 100 mld. Kč. Podstatné je, že vláda zahrnula na základě usnesení vlády 601 ze 14. července 2000 příjmy rozpočtu zhruba o 10 mld. Kč vyšší s tím, že ovšem samo Ministerstvo financí uvádí tuto částku a tento odhad jako velmi rizikově nadsazený.
Dovolím si odcitovat z textu, který projednávala vláda v rozpočtu a který pro konečnou verzi v jisté míře modifikovala. Zde se říká: Dodatečné daňové výnosy, které měly být v návaznosti na citované usnesení vlády, zvýšit příjmy státního rozpočtu v příštím roce o zhruba 10 mld. Kč, a to snížením daňových nedoplatků, lze považovat za rizikové. Bude obtížné v jednom zdaňovacím období vymoci tento objem - a ve skutečnosti ještě vyšší, než je uvedených 10 mld., s ohledem na rozpočtové určení daní. Vývoj ukazuje, že s využitím všech dostupných prostředků lze vymáháním získat částku v maximální výši 5 mld. Kč v kalendářním roce.
Tento text dokazuje, že minimálně 5 mld. Kč v příjmech rozpočtu je v lepším případě optimistické vylepšení příjmové stránky rozpočtu, v horším případě - řeknu-li to lidově - přimalování nějaké částky, aby se vláda na těch žádaných 20 mld. Kč dostala.
***