(11.10 hodin)
(pokračuje Recman)
Přitom zadlužení státu rovněž roste a ke konci letošního roku je očekáváno, že překročí horizont 310 miliard korun.
Velice závažné z hlediska celkového vývoje v jedenácti letech od listopadu 1989 je to, že v rozhodujících ekonomických ukazatelích Česká republika stále ještě není na úrovni výchozí základny roku 1989. Pokud hovořím o rozhodujících ukazatelích, mám zejména na mysli hrubý domácí produkt, průmysl, stavebnictví a zemědělství. Takovýto pokles podle informací, které mám a které jsem si propočetl, nedosáhla Československá republika ani v krizových letech 1929 - 1933, ani po roce 1945, kdy bylo Československo zničené druhou světovou válkou. Myslím si, že to je argument k zamyšlení.
Dámy a pánové, chtěl bych říci, že vidím i některé pozitivní rysy na návrhu státního rozpočtu. Abych jenom nekritizoval. Především je to zprůhlednění toku peněz díky novým rozpočtovým pravidlům, a tím i vznik šesti nových kapitol. Za velice významné a rozhodující považuji především kapitolu státního dluhu a operace státních finančních aktiv. Ke kladům bych řadil možnost využít nevyčerpané prostředky ze státního rozpočtu na dořešení povodňové situace a povodňových škod z období let 1997 a 1998, možnost dočerpat finanční prostředky předstrukturálních nástrojů politiky Evropské unie z roku 2000 v roce 2001 a některé další.
Na druhé straně musím poukázat na negativa, která rovněž ovlivňují rozhodování našeho poslaneckého klubu a jednotlivých poslanců o návrhu rozpočtu v prvním a ve třetím čtení. Především podle našeho názoru měla být mezi výdajovými prioritami vlády podpora ekonomickému rozvoji, proexportním opatřením a rovněž udržení, popř. zvyšování životní úrovně občanů. Domnívám se, že alespoň verbálně tyto priority měly být uvedeny. Zde se odvolávám pouze na tři strategické priority vlády ČSSD, jak byly publikovány v materiálu C na straně 1. K negativům se řadí rovněž financování krajů dotacemi ze státního rozpočtu, byť jsem si vědom složitosti a možnosti ufinancovat kraje napojením na rozpočtové určení daní. Jsou to zvýšené výdaje na činnost Armády České republiky v souvislosti s členstvím v NATO, zmíněný růst zadluženosti obcí a krajů, je to pokračující růst nezaměstnanosti a zcela nedostatečná podpora tvorbě a vzniku nových pracovních příležitostí, zejména v některých regionech silně postižených touto nezaměstnaností. Mám zde na mysli opět mé rodné Ostravsko a severozápadní Čechy. Je to otázka stále nedořešení pomoci státu družstevníkům ze zkrachovalých kampeliček apod.
Vnímám, že výrazný vliv zejména na příjmovou stránku státního rozpočtu mají návrhy zákonů předložené k projednání na probíhající 28. schůzi. Jsou to zejména zákony o daních z příjmů, je to rovněž zamítnutý zákon o dani z přidané hodnoty, ale zejména zákon o spotřebních daních, který jsme přerušili na 27. schůzi a měli bychom se této materii věnovat 27. října letošního roku.
Jsem přesvědčen o tom, že by bylo vhodné, aby před zpracováním státního rozpočtu byly pro vlády stanoveny mantinely ve formě schválených daňových zákonů. Příjmy z daní včetně zdravotního a sociálního pojištění přitom tvoří 95 % příjmů státního rozpočtu. Jsem přesvědčen o tom, že je potřebné to legislativně ošetřit tak, aby např. k 30. červnu nebo 15. červenci - protože pak jsou parlamentní prázdniny - byly definitivně schváleny změny v rozhodujících daňových zákonech, aby podle nich vláda mohla předložit závěrečnou verzi státního rozpočtu Poslanecké sněmovně do 30. září, jak jí to ukládá jednací řád. Pokud hovořím o těchto daňových zákonech, mám na mysli zejména zákon o dani z příjmů, DPH, spotřební daň a výši zdravotního a sociálního pojištění.
Byl bych rád, kdyby tato část mého vystoupení byla vnímána jako podnět pro úpravu jednacího řádu sněmovny, samozřejmě i jako podnět pro jednání vlády.
Osmá poznámka. Značná část státních financí jde mimo státní rozpočet, a to především prostřednictvím tzv. mimorozpočtových institucí. Je to např. Fond národního majetku, Konsolidační banka, Státní fond dopravní infrastruktury, Fond bydlení a některé další fondy. Za nedostatek považuji, že návrhy rozpočtů těchto institucí a fondů nejsou předloženy poslancům současně s návrhem státního rozpočtu. Získali bychom tím ucelenější pohled na využití státních prostředků jako celku. Chci jenom připomenout, že např. Státní fond dopravní infrastruktury na rok 2001 využije prostředky ve výši 31 miliard korun, Fond bydlení na úrovni 27 miliard korun. To jsou značné částky, pokud je srovnáme s celkovými výdaji státního rozpočtu na příští rok.
Dámy a pánové, chtěl bych se vyjádřit ještě ke dvěma věcem, které mají vztah ke státnímu rozpočtu na příští rok, a to k věcem, které jsou v kompetenci prvního čtení, a to je otázka rozpočtových příjmů a rozpočtových výdajů.
Přestože v letošním roce se neplní předpokládaná výše rozpočtových příjmů, vláda ČSSD znovu navrhuje jejich zrychlení, které předstihuje optimisticky oceněné oživení ekonomiky vyjádřené prognózovaným růstem hrubého domácího produktu. Předstih je menší při započtení operací státních finančních aktiv, přesto však ukazuje, že vládní návrh počítá s náročným růstem příjmů státního rozpočtu. Jsem přesvědčen o tom, že spíše je možné počítat s tím, že jejich rozpočtová výše nebude v příštím roce dosažena. Nasvědčuje tomu i letošní vývoj, kdy rozpočtové příjmy zaostávají za alikvotním plněním rozpočtu. Mám zde údaj ze srpna letošního roku, kdy zaostávání je již o 3,6 procentního bodu.
Na straně rozpočtových výdajů vidím velmi vážný problém navrhovaného rozpočtu zejména ve struktuře navrhovaných výdajů, v rychlém střídání priorit a útlumu jednotlivých položek. Návrh opustil záměr letošního rozpočtu posílit kapitálové výdaje tak, že jejich zvýšení krylo alespoň inflační vzestup nákladů. V návrhu státního rozpočtu na příští rok se počítá s minimálním přírůstkem - pro srovnatelnost včetně kapitálových výdajů nového fondu dopravy - ve výši o 1,3 %. To znamená, že se reálně sníží oproti letošnímu roku. Kapitálové výdaje místních rozpočtů se při poklesu vlastních zdrojů územních orgánů mají snížit téměř o 4 %. Objem nově zahajovaných staveb se proti letošnímu roku snižuje o 22,8 %, přitom zahajování se soustřeďuje na stavby ve školství, obraně a na stavby nahrazující objekty vydané v restitucích. Tyto skutečnosti neukazují, že kapitálové výdaje by mohly mít přímý prorůstový efekt.
Lze rovněž pochybovat o potřebě trvajícího rychlého růstu prostředků určených pro Úřad vlády. Letos je to o 39,8 %, v příštím roce na více než dvojnásobek. Nebo pro Grantovou agenturu - letos o 37,6 %, v příštím roce o 20 %. Naopak o správnosti poklesu prostředků pro Ministerstvo průmyslu a obchodu - letos o 28 %, v příštím roce o další 4 %, nebo pro Ministerstvo zemědělství - letos o 27 %, příští rok o polovinu.
***