(11.00 hodin)
(pokračuje Recman)
Státní rozpočet vnímám rovněž jako jeden z prostředků k prosazení volebního programu konkrétní politické strany ve sněmovně, se kterým se ucházela v parlamentních volbách o podporu voličů. Je to o prosazení priorit strany při řešení běžného chodu státní správy a samosprávy, pro řešení života společnosti. Tady musím říci, že je štěstí, že státní rozpočet není projednáván i v Senátu.
V tomto případě jde o to, zda návrh státního rozpočtu na rok 2001 zpracovaný vládou ČSSD je v souladu s rozhodujícími prioritami volebního programu KSČM, jestli alespoň částečně akceptuje věcná řešení prosazovaná ve sněmovně a v Senátu poslanci zvolenými za KSČM.
Ve druhém bloku se pokusím argumentovat, že přece jenom proti minulosti se situace změnila. Z hlediska fiskální politiky byl Ministerstvem financí zpracován střednědobý výhled veřejných financí na období 2000 až 2005. Chci zdůraznit, že to nebyl jenom požadavek komunistů, ale rovněž požadavek Evropské unie, která pracuje s dlouhodobějším horizontem fiskální politiky, a ne jen ad hoc, jak se to v uplynulých deseti letech provádělo v České republice. Bylo tak naplněno usnesení Poslanecké sněmovny č. 68/1998. Postupně je plněn požadavek poslanců KSČM na zpracování základních koncepcí rozvoje rozhodujících odvětví a resortů ekonomiky. Konkrétně je možno vzpomenout otázku průmyslové, energetické, proexportní, dopravní politiky, otázku bytové, zahraniční a zemědělské koncepce apod.
Za velice významné považuji, že bylo učiněno zásadní rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, byť pod značným tlakem některých zemí. Jsem rád, že vláda tuto odvahu našla a rozhodla dle mého soudu velice kvalifikovaně. Teď probíhá proces uvádění jaderné elektrárny Temelín do chodu a tlaky ze zahraničí, zejména z Rakouska, jsou ještě stupňovány blokádami na česko-rakouských hraničních přechodech. Přesto jsem přesvědčen, že uvedení do provozu jaderné elektrárny bude zdárně pokračovat.
Byla zpracována podrobně dluhová služba rozšířená o mimorozpočtové instituce, jejíž hospodaření výraznou měrou ovlivňuje veřejné finance a státní rozpočet. Mám na mysli mimo Fond národního majetku a Konsolidační banku i Českou finanční a Českou inkasní, které se transformují, a některé státní fondy. Musím říci, že vláda tak reagovala na usnesení Poslanecké sněmovny č. 97/1998.
Jsem přesvědčen, že je potřebné vytvořit nejen konsolidační instituci, ale nově definovat úkoly instituce, která bude spravovat zbylý státní majetek, popř. vytvořit rozvojovou instituci, která by podstatně lépe zhodnocovala majetek státu, a nikoli ho jen vyprodávala a likvidovala. Jsem přesvědčen o tom, že všechny formy vlastnictví by měly mít stejnou šanci - jak státní, soukromé, družstevní, tak i osobní.
V neposlední řadě za rozhodující považuji to, že byla zpracována nová rozpočtová pravidla jak pro státní rozpočet, tak pro samosprávné celky a některé fondy, včetně zákona o rozpočtovém určení daní, který nabývá platnost 1. ledna příštího roku. Je to skutečně největší zásah do financování státu a obcí od roku 1993, od rozbití společného státu a od zavedení nové daňové reformy.
Chtěl bych vás seznámit s hlavními prioritami volebního programu KSČM na období od roku 1998, neboť z tohoto pohledu jsme přistupovali k hodnocení návrhu státního rozpočtu.
Za prvé je to orientace státního rozpočtu na podporu růstu ekonomiky včetně posílení financí do investic, které přinesou prorůstové efekty a povedou nejen v nejbližším období, ale zejména perspektivně k růstu nebo alespoň k udržení současné životní úrovně většiny obyvatel.
Za druhé je to posílení proexportních opatření a zlepšení současné nepříznivé obchodní bilance, když víme, že statisticky vykazujeme rok od roku větší schodek zahraničního obchodu i schodek na běžném účtu platební bilance.
Za třetí je to otázka cenové a měnové stability.
Za čtvrté zastavení růstu nezaměstnanosti, ale zejména tvorba nových pracovních míst s prioritou nejvíce ohrožených regionů, mezi které řadím severní Moravu, zejména Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko, a severozápadní Čechy.
Za páté je to otázka mandatorních výdajů a sociální sféry, zejména s diferencovaným přístupem k mladým rodinám s dětmi a důchodcům.
Šestou prioritou je otázka podpory bydlení a bytové výstavby jako jednoho z rozhodujících sektorů pro nastartování rozvoje ekonomiky.
A v neposlední řadě sedmou prioritou je otázka posílení bezpečnosti občanů, zejména v souvislosti s organizovaným zločinem.
Jaký byl přístup KSČM k návrhu státního rozpočtu na letošní rok? Chci ve svém vystoupení podtrhnout tu skutečnost, že Komunistická strana Čech a Moravy není a priori proti deficitnímu státnímu rozpočtu obecně, pokud je orientován prioritně na ekonomický rozvoj a na priority našeho volebního programu. Současně by měl být v souladu s maastrichtskými kritérii, to znamená deficit veřejných rozpočtů do 3 % hrubého domácího produktu, a pokud bude předkládán a vnímán jako opatření krátkodobé, jako opatření určitého přechodného rázu.
Náš poslanecký klub KSČM považuje za rozhodující při hlasování o státním rozpočtu prosazovat následující čtyři principy.
První princip je postaven na tom, jak je rozpočet sestaven jako celek, jaké jsou priority vlády a zabezpečení těchto priorit finančními zdroji. Základním přístupem k rozpočtu je především jeho podíl na naplňování volebního programu KSČM, ale rovněž vládního prohlášení tam, kde jsou priority KSČM a ČSSD totožné nebo velmi blízké.
Druhým principem je, jak reálně je stanoven příjem státního rozpočtu, když minulé pravicové vlády předkládaly a sněmovna většinou schválila vyrovnaný rozpočet, ale ve skutečnosti byl skrytě deficitní. Chci připomenout rozpočty na rok 1996, 1997, 1998. Je potřebné z tohoto místa říci, že vláda ČSSD pracuje s deficitním státním rozpočtem od roku 1999.
Třetím principem je, jaká je struktura výdajové části státního rozpočtu a mimorozpočtových institucí, zda jsou přednostně orientovány na naše priority a hlavní cíle programu ČSSD v oblastech, kde jsou cíle obou politických subjektů - mám na mysli KSČM a ČSSD - totožné nebo blízké.
Posledním, čtvrtým principem je přístup vlády k řešení veřejných rozpočtů, tzn. státního rozpočtu včetně rozpočtů okresních úřadů, rozpočtů krajů a obcí a mimorozpočtových institucí, kde je rovněž pro rok 2001 očekáván deficit.
Mimořádnou pozornost věnuje náš poslanecký klub zejména dluhové službě vlády a rostoucímu zadlužení obcí. Jistě všichni vnímáme, že obce vyprodávají majetek a roste jejich dluh. Z prodeje akcií distribučních plynárenských a energetických společností získaly obce podle odhadu Ministerstva financí 29 miliard Kč, ale chci podtrhnout, že jsou to zdroje jednorázové a v časovém horizontu neopakovatelné. Chci jen připomenout, že výrazným způsobem, v podstatě 13krát, vzrostl dluh obcí. V roce 1993 byl celkový dluh obcí na úrovni 3,4 miliardy Kč, v roce 1994 už 14,3 miliardy Kč, v letošním roce je očekáván dluh ve výši 49 miliard Kč.
***