(10.30 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Jsou tam na výdajové straně a do jisté míry i na příjmové zahrnuty některé položky, které v předchozích rozpočtech nebyly.
Podíváme-li se na návrh rozpočtu optikou staré metodiky platné do současnosti, potom by příjmy státního rozpočtu byly vyčísleny částkou 630,70 mld. korun, výdaje částkou 650,7 mld. korun, saldo by bylo ve výši 20 mld. korun.
Druhým podstatným bodem, kterým se vláda řídila při přípravě návrhu státního rozpočtu, byly rozpočtové priority vlády. Vláda na jednom ze svých jednání na jaře letošního roku v návaznosti na programové prohlášení vlády a na zprávu o plnění programového prohlášení vlády za první dva roky činnosti vlády od začátku jejího funkčního období přijala usnesení, kterým určila tři rozpočtové priority pro fiskální rok 2001. Přitom pořadí rozpočtových priorit není souřadné, priorita číslo 1 je významnější než priorita číslo 2 atd.
První prioritou je oblast vzdělání. Vzdělání chápané jako komplexní pojem zdaleka nezahrnuje pouze kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale jiné aktivity, které lze nalézt v jiných výdajových položkách návrhu státního rozpočtu a které tak či onak souvisí se snahou vlády o zvýšení vzdělanosti občanů České republiky. Sem patří i oblast vědy, výzkumu, vývoje a řada dalších souvisejících oblastí.
Druhou prioritou, a ta je shodná s významnou prioritou návrhu rozpočtu na stávající rok, jsou programy nezbytné pro vstup do Evropské unie. Zde bych rád upozornil na to, že návrh státního rozpočtu je připraven rovněž tak, a to je poprvé z hlediska dosavadních zkušeností ČR, že byl koordinován na základě národního programu, který schválila vláda rovněž na jaře tohoto roku. Jde o čísla, která již byla v rámci jiného velmi významného materiálu projednávána, a to i ve vztahu k Evropské unii.
S touto skutečností souvisí také to, že ve významnější míře než v minulosti bylo v přípravě státního rozpočtu zahrnuto jako instituce Ministerstvo zahraničních věcí, a to v tom smyslu, že je tím odborným orgánem vlády, který je schopen jednoznačně říci, který z programů zahrnutých do výdajové strany rozpočtu je ten, který je nezbytně nutné plnit v následujícím fiskálním roce tak, abychom splnili jednotlivé kroky, ke kterým jsme se zavázali v pozičních dokumentech a v ostatních dokumentech ve vztahu k Evropské unii. Čili zvýšená role Ministerstva zahraničních věcí při identifikaci jednotlivých priorit programu na podporu vstupu České republiky do Evropské unie a zvážení jejich významu při zařazování do návrhu státního rozpočtu.
Třetí rozpočtovou prioritou byla priorita regionálního rozvoje včetně rozvoje zaměstnanosti. Rovněž tato priorita byla vládou chápána široce, protože regionální rozvoj v sobě v regionálním průmětu koncentruje celou řadu oblastí průmyslové politiky a dalších hospodářských politik.
Dalším principem, tuším třetím v pořadí, podle kterého vláda přistupovala k tvorbě návrhu státního rozpočtu, byl princip zachování reálné mzdové úrovně ve veřejném sektoru s výjimkou mzdové úrovně pedagogických pracovníků v sektoru školství, tedy učitelů, kde návrh předpokládá, a myslím, že je to velmi správné, růst. Je to proto, že vláda si uvědomuje význam právě této profesní kategorie z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti a sociálního blaha České republiky a jejích občanů.
Dalším principem - čtvrtým v pořadí - je princip maximální úspornosti na výdajové straně státního rozpočtu. Ministerstvo financí ve spolupráci se Světovou bankou koncem loňského roku zahájilo společný program, který se jmenuje Revize výdajové stránky rozpočtu ČR. Přestože výsledky tohoto programu, které měla vláda, resp. Ministerstvo financí k dispozici v době přípravy návrhu státního rozpočtu, byly dílčí a plný efekt tohoto externího zhodnocení efektivnosti výdajové strany státního rozpočtu očekáváme až v příštím roce, ovlivní tedy až přípravu návrhu rozpočtu na fiskální rok 2002, již tyto dílčí poznatky spolu s našimi poznatky na Ministerstvu financí byly aktivně využity právě pro to, abychom škrty na výdajové straně, které byly nezbytné, navrhovali především způsobem, který dbá právě na efektivnost jednotlivých programů. Byly to škrty selektivní, nikoli plošné. Vláda se poctivě snažila nalézt takové oblasti úspor, kde jsou úspory žádoucí, a naopak zachovat či eventuálně posílit ty programy, které byly v minulosti podfinancovány.
Posledním a mediálně velmi diskutovaným principem bylo - použijeme-li "starou" metodiku, to je stará rozpočtová pravidla - dosáhnout výše deficitu na úrovni 20 mld. korun. Tento princip byl rovněž zakotven v jednom z usnesení vlády. Jeho ekonomické zdůvodnění spočívá v tom, že se domníváme, a je to jak názor vlády, tak názor ČSSD, že jeden z klíčových prvků programového prohlášení vlády v oblasti veřejných financí, to je dosáhnout v delším období vyrovnaného a vnitřně stabilního systému veřejných financí, je nutno plnit rovněž tím způsobem, že postupně budeme snižovat deficity státního rozpočtu. Tento závazek dosáhnout tohoto čísla je možno diskutovat v ekonomickém slova smyslu, zda to má být 20, 21, 19 mld. korun apod., nicméně trend vedoucí k číslu tohoto řádu je podle mého názoru objektivně ekonomicky zcela dobře zdůvodnitelný.
Vážené dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřil k některým prvkům návrhu státního rozpočtu, které byly nejvíce diskutovány, a to i na zasedání rozpočtového výboru, které se zabývalo tímto návrhem státního rozpočtu a které předcházelo dnešnímu jednání Poslanecké sněmovny.
Jedním z dvou témat, k nimž bych se rád vyjádřil, je otázka celkové reformy systému veřejných financí. Vláda ČR tuto celkovou reformu systému veřejných financí zapsala do svého programového prohlášení právě do začátku části, která se věnuje finanční politice a hospodářské politice jako celku. Domníváme se, že je to velmi důležitá priorita, a státní rozpočet pro rok 2001 je státním rozpočtem, který poprvé vychází z prvních dílčích, do dnešního dne uskutečněných kroků této reformy veřejných financí. Je zásluhou i Poslanecké sněmovny a celého Parlamentu ČR, že tyto první dílčí, ale velmi významné kroky již proběhly. Dovolím si připomenout, že mám na mysli zejména právě schválení nových rozpočtových pravidel, která jsou normou spíše technokratickou, nepříliš viditelnou z pohledu veřejnosti, ale nesmírně významnou mimo jiné právě proto, že poprvé v historii ČR umožňují vznik státní pokladny a na jejím základě využití moderního systému řízení celkových aktiv a pasiv státního rozpočtu a řízení výdajové stránky rozpočtu, to, čemu se říká public expenditure management. Právní předpoklady pro to byly vytvořeny právě novými rozpočtovými pravidly. V tomto smyslu nová rozpočtová pravidla sama o sobě představují základní systemický kámen v procesu reformy veřejných financí jako celku.
***