(10.20 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, rozumím tomu, že chcete požádat sněmovnu, aby vyjádřila souhlas s vaším návrhem, abychom odložili projednávání písemné interpelace do momentu přítomnosti pana ministra Kužvarta, ano? (Ano.)
Vážení kolegové, dám o tom neprodleně hlasovat. Zase je nás méně, takže vás odhlašuji a prosím, abyste se vy přítomní přihlásili svými kartami. Je nás potřebný počet.
Dám tedy hlasovat o návrhu pana poslance Horta na odložení projednávání této písemné interpelace.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 123 z přítomných 87 poslanců 75 pro, 8 proti. Návrh byl přijat.
Odložením tohoto projednávání jsme ukončili bod písemné interpelace. Děkuji za odpovědi členům vlády a budeme se věnovat dalšímu bodu.
Další bod je velmi důležitý, a proto mi dovolte, abych se pokusil sezvat poslance. Tímto dalším bodem není nic jiného než
6.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2001
/sněmovní tisk 731/ - prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede její místopředseda a ministr financí Pavel Mertlík. Prosím pomalu, pane ministře, opravdu bych si přál, aby se této věci zúčastnila většina poslanců.
Pane ministře, můžete se pomalu odebírat ke stolku zpravodajů a postupně se ujímat slova. Mám strach, že větší zájem posluchačů zde nebude. Ujměte se prosím slova. Prosím o pozornost.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vláda České republiky předstupuje před Poslaneckou sněmovnu s návrhem státního rozpočtu pro rok 2001. Dovolte mi, abych se především zaměřil na vysvětlení základních principů, na jejichž základě byl návrh státního rozpočtu na příští fiskální rok zpracován, a pokusil se tyto principy vysvětlit a zdůvodnit.
Principů bylo v zásadě pět. Prvním z nich, zcela samozřejmým, je zhodnocení dosavadního makroekonomického vývoje České republiky v letech předchozích a zejména v roce stávajícím, tedy v roce 2000, a na zhodnocení tohoto vývoje založená prognóza makroekonomického vývoje pro kalendářní rok 2001.
Česká ekonomika je dnes v situaci, kdy počínaje druhým čtvrtletím roku 1999 nepřetržitě roste hrubý domácí produkt a od počátku roku 2000 se rovněž poměrně příznivě vyvíjí míra nezaměstnanosti. Zároveň jsme v situaci, kdy v roce 1999 míra inflace klesla na historicky nejnižší úroveň v období existence samostatné České republiky, a i dosavadní signály o vývoji nezaměstnanosti v tomto kalendářním roce nenasvědčují tomu, že by v ekonomice existovaly nějaké domácí inflační tlaky, a to jak na straně poptávky, tak na straně nabídkové, jakkoliv je bezesporu komplikací souhrn dvou jevů, které působí na českou ekonomiku zvnějšku. To je vývoj kursu evropské měny euro k americkému dolaru a v souvislosti s tím rovněž vývoj světových cen ropy a zprostředkovaně jiných produktů, jejichž cena je na vývoj cen ropy navázána. I přes tyto skutečnosti lze očekávat v české ekonomice, která zatím projevuje dobrou schopnost absorpce tohoto vnějšího nárazu, poměrně dobrý vývoj celoroční míry inflace směrem někam ke čtyřem procentům. V době, kdy byly sestavovány základní makroekonomické předpoklady návrhu státního rozpočtu, byly známy údaje o hospodaření České republiky za 1. pololetí t. r. Taková situace je i dnes, kdy jsme informovanější pouze o některé dílčí údaje, nikoliv makroekonomické, ale dílčí odvětvové, popřípadě údaje o nezaměstnanosti za několik posledních měsíců.
Je třeba říci, že vývoj, který probíhá v posledních měsících, je vývoj, který byl předem předvídán, nebo je spíše příznivější, a není tedy žádný důvod na základě tohoto krátkého vývoje od přípravy návrhu státního rozpočtu do současnosti měnit názor na makroekonomická data, na nichž je návrh státního rozpočtu založen. Ten počítá s tím, že hrubý domácí produkt České republiky ve stálých cenách, čili reálný hrubý domácí produkt, vzroste meziročně o 3 %, míra inflace vzroste v roce 2001 o 4,7 % a celoroční míra nezaměstnanosti se v průměru udrží na úrovni zhruba 9 %. Všechny tyto odhady jsou odhady řekněme konzervativní v účetním slova smyslu, to znamená, že jsou spíše na dolním odhadu, podíváte-li se na spektrum toho, jaké jsou odhady jednotlivých institucí, jak veřejných, jako je třeba statistický úřad, tak i soukromých, kterých je celá řada, zabývajících se makroekonomickým prognózováním.
Lze tedy říci, že tato základní čísla, která máte podrobně popsána v prvních dvou či třech knihách návrhu státního rozpočtu, celého rozpočtového dokumentu, jsou - tak jak to je vždy - v tradici všech předkladatelů návrhů státního rozpočtu volena způsobem, který je opatrný, dostatečně solidní a prognóza naplňování příjmové stránky, resp. i výdajové stránky založená na těchto číslech je prognóza reálně a realisticky zodpovědně připravená. Toto je první bod.
V souvislosti s ním je nyní zřejmě nutno uvést, že Ministerstvo financí při platnosti stávajícího právního řádu - čili stávající úpravy zejména v oblasti daňové, celní a ostatních -, jakož i různých mandatorních výdajů a uvedené makroekonomické prognózy předpokládá celkové příjmy státního rozpočtu ve výši 636,2 mld. Kč a výdaje ve výši 685,2 mld. Kč, přičemž saldo odpovídá deficitu ve výši 49 mld. Kč.
Je třeba říci, že důležitým prvkem při konstrukci samotného zákona o státním rozpočtu a čísel, která jsem teď uvedl a která jsou v tomto návrhu zákona obsažena, je změna metodiky přípravy státního rozpočtu, která souvisí s tím, že Parlament České republiky na návrh vlády v tomto kalendářním roce přijal nová rozpočtová pravidla, která na rozdíl od rozpočtových pravidel platných do konce kalendářního roku letošního, podle nichž byl sestrojen ještě státní rozpočet na rok 2000, zahrnují do výdajové strany státního rozpočtu novou kapitolu nazvanou "Operace státních finančních aktiv".
***