(10.40 hodin)
(pokračuje Mertlík)
V současné době probíhají na Ministerstvu financí velmi intenzivní práce na přípravě systému státní pokladny a předpokládáme, že nejpozději začátkem roku 2002, tj. s působností dalšího rozpočtu, by tato nová instituce v rámci Ministerstva financí již mohla začít reálně fungovat a plnit svůj účel.
Spolu s tím bych rád připomněl navazující a velmi úzce související zákon o majetku státu, který dává mnohem lepší podmínky právě pro integrované řízení celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu, neboť nově definuje stát jako řekněme konsolidovanou instituci, která nesestává z celé řady různých právnických osob, řeknu-li to velmi zkratkovitě.
Dále - a nikoli v poslední řadě - byly přijaty důležité zákony, které se bezprostředně týkají vzniku krajského zřízení a reformy veřejné správy, a dílčí zákony, leč velmi důležité, zakotvující prvky fondového hospodaření ve dvou důležitých oblastech, tj. v oblasti dopravy, respektive dopravní infrastruktury, a v oblasti bydlení. Rovněž tyto nové prvky právního řádu České republiky významně ovlivnily návrh státního rozpočtu spolu s dalšími připravovanými kroky reformy veřejných financí, z nichž jako nejdůležitější bych uvedl přípravu změn ve výběru daní a cel, postupnou přípravu modernizace daňové soustavy nebo celkové finanční soustavy, včetně samozřejmě sociálního pojištění České republiky, a v neposlední řadě sociální reformu a v ní zejména reformu penzijní, kde přípravná fáze dostoupila již do úrovně schválených návrhů základního zákona v této věci na úrovni vlády.
To jsou tedy věci, které nás čekají. Stejně jako v mnoha jiných zemích celková reforma veřejných financí je programem na celou řadu let, přesahujících funkční období jedné vlády. U nás právě v loňském roce základní kroky v ní byly zahájeny a tento návrh státního rozpočtu je prvním, který tyto kroky reflektuje, samozřejmě v menší míře, než to bude u rozpočtů následujících.
Druhý bod, ke kterému bych se rád vyjádřil právě v návaznosti na jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, je otázka využití předpokládaného jednorázového příjmu státního rozpočtu v podobě uvažovaného prodeje licencí na novou generaci systému mobilní telefonie, označovanou jako UMTS.
Dovolte mi, abych za prvé uvedl to, že tento jednorázový příjem není v tomto návrhu státního rozpočtu jednorázovým příjmem jediným. Jako jiný jednorázový příjem bych uvedl např. některé očekávané položky v oblasti příjmů z deblokací pohledávek České republiky vůči zahraničí, čili tzv. zahraničního dluhu. Dále bych uvedl, že i v rozpočtech v celé řadě minulých let byly takovéto jednorázové příjmy v různé míře zapojovány. Tak například do roku 1996 byly v návrzích státních rozpočtů každoročně schváleny příjmy ve formě dotací z Fondu národního majetku, v letošním a v loňském roce jsou tam příjmy z prodeje podílu státu, reprezentovaného Ministerstvem financí, v Československé obchodní bance, a bylo by jistě možno podrobně uvést celou řadu případů dalších.
Na straně druhé je třeba říci i to, že stejně jako má návrh státního rozpočtu jednorázové příjmy, má i jednorázové výdaje. Je tomu tak každý rok - dovolil-li bych si rekapitulaci jenom za poslední dva roky, tj. stávající a příští, pak půjde mimo jiné o výdaje, jednorázové výdaje, které jsou spojeny právě s reformou veřejné správy. Ale to je jenom jeden z dílčích příkladů.
Dovolím si tedy tuto část ukončit za prvé přesvědčením, že je obvyklou praxí v principu všech rozpočtů v České republice, že obsahují jednotlivé jednorázové položky jak na příjmové, tak na výdajové stránce státního rozpočtu, a sám o sobě případ UMTS není ničím mimořádným. To, co je na něm jistě neobvyklé, je výše očekávaného příjmu, ale ne v tom smyslu, že by tato výše byla nerealistická, naopak je velmi uměřená, a já věřím, že se podaří realizovat vyšší příjem, než je ten, který je zde navržen, poněvadž zcela samozřejmě při přípravě rozpočtu bylo použito oné konzervativní metody, tedy nižší hranice možného odhadu. Ale za druhé je to v absolutním slova smyslu velmi vysoká částka.
Příjmy a výdaje státního rozpočtu nejsou nějakým jednoznačným způsobem vzájemně spolu z velké části provázány. Nelze říci, že koruna v příjmu přijatá jistým způsobem je určena k použití nějakým jiným, přesně definovaným způsobem. Každopádně však není cílem vlády České republiky - a je to rovněž bod, který je v našem programovém prohlášení - vytvářet nějaké zbytečné výdaje a dosáhnout tak stavu, kdy by nadměrným způsobem, neoprávněně a neodůvodněně dále rostly deficity státního rozpočtu, respektive rostl státní dluh. V této souvislosti je vláda České republiky připravena hledat všechny možné cesty k tomu, aby eventuální dodatečné příjmy státního rozpočtu byly použity buď na pokrytí snížení dalšího nárůstu státního dluhu, nebo na - řekl bych - velmi dobře zdůvodněné investiční výdaje, kde, jak je všem poslancům z jejich regionů velmi dobře známo, zejména v oblasti dopravní infrastruktury a jiných infrastruktur existuje obrovský reálný dluh této ekonomiky, který bude třeba zaplnit. Vláda je tedy připravena v průběhu příštího kalendářního roku část výnosů Fondu národního majetku v částce řekněme kolem 20 miliard korun použít stejným způsobem na pokrytí části stávajícího státního dluhu.
Konečně, dámy a pánové, na závěr svého úvodního expozé k návrhu státního rozpočtu bych se rád vyjádřil obecněji ke struktuře výdajové strany státního rozpočtu.
Tak jako každým rokem předpokládá vláda, že i v roce 2000 návrh státního rozpočtu na rok 2001 bude podroben nejen velmi důkladnému rozboru ze strany jednotlivých parlamentních výborů, resp. výborů Poslanecké sněmovny, abych mluvil přesně, co se týče jednotlivých detailních položek. Nicméně také předpokládá, že dojde celá řada návrhů, jakým způsobem výdajové položky upravit, kde přidat, kde ubrat apod. Toto je typická agenda pro rozpočtový výbor a pro ostatní výbory Poslanecké sněmovny a poté pro druhé čtení a třetí čtení v rámci pléna Poslanecké sněmovny. Stejně jako v předchozích letech je vláda připravena diskutovat o různých modalitách výdajů a očekává, že výsledná podoba státního rozpočtu bude korigována tam, kde bude příslušná většinová vůle poslanců, která je vždy podložena celou řadou reálných potřeb rozvoje české společnosti a českého národního hospodářství.
Byl bych rád, kdyby tato diskuse tedy proběhla právě v rámci tom, o němž jsem hovořil, to znamená v rámci výborů a v rámci druhého a třetího čtení. Nyní je rozhodující posouzení toho, jakým způsobem je utvořena celková konstrukce státního rozpočtu.
Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych dodat, že jak sám dokument provázející návrh zákona o státním rozpočtu je letos velmi podrobný - připomínám zejména sešit, který se týká hospodaření veřejných rozpočtů jako celku a popisu hospodaření transformačních institucí, které byly připraveny v podrobnosti a míře transparentnosti dosud nejvyšší ze všech rozpočtů České republiky. Je to vlastně podruhé, co tam takovýto sešit je, poprvé to bylo v loňském roce, a po loňském roce byl ten letošní dále propracován. Vzhledem k tomu, že jsem se pokusil říci základní věci a základní filozofie návrhu státního rozpočtu, je nyní možné pustit se do obecné rozpravy, především o těch makroekonomických a filozofických souvislostech tohoto rozpočtu, a zároveň je možné, abych já vás jménem vlády České republiky požádal o to, abyste propustili tento návrh do druhého čtení.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců klubu ČSSD.)
***