(15.00 hodin)
(pokračuje Kavan)
Zdůrazňuji, že je to částka téměř dvojnásobně vyšší, než byl původní návrh, z něhož vyjednávači vycházeli. V tomto smyslu je to částka limitující, kterou nezpochybňujeme a ani zpochybňovat nemůžeme. Přestože víme, že byla v zásadě výsledkem naší argumentace založené na historických a statistických odhadech počtu nuceně nasazených na území německé říše.
Druhá podmínka: Vezme-li partnerská organizace v úvahu odškodnění dalších skupin, pak tento krok sám o sobě nesmí vést k tomu, že by se snížily platby obětem kategorie nuceně nasazených v koncentračních táborech. Tedy stručně řečeno - nyní Česko-německý fond budoucnosti může odškodnit i nuceně nasazené na území protektorátu, pokud ovšem zbudou peníze. Během července a srpna Ministerstvo zahraničních věcí ČR vyzvalo k registraci i těchto nuceně nasazených. Dnes, 20. září, se v Berlíně koná druhé zasedání kuratoria německé nadace, které by mělo přinést shodu i nad technicko-organizačními otázkami, které jsou s těmito platbami spojené. Následně česko-německý fond vyzve již v roli partnerské organizace k registraci všechny, kteří tak dosud neučinili.
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, pane ministře. Chtěl bych poprosit pana poslance Karla Vymětala. Pan ministr odpovídá na interpelaci vašeho člena klubu a z vašich řad jsou největší hlučnosti. Děkuji. Můžete pokračovat, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji, pane předsedající. Je to těžké, některé poslance překřikovat.
Z odhadu historiků vyplývá, že jistě nebude možné odškodnit všechny občany tzv. protektorátu, kteří podléhali všeobecné pracovní povinnosti. Uvažuje se o odškodnění osob zvláštních jednotek, jako např. Technische Nothilfe, organizace Todt a občany, kteří byli nasazením na území protektorátu zvláště těžce postiženi, např. byli ubytováni v pracovních táborech, mimo bydliště apod. Kategorizace není nikterak jednoduchá, avšak Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti a svazy obětí, jsem přesvědčen, že zcela jistě nalezne řešení, které nebude v praxi znamenat, že by se zakládaly nějaké nové křivdy. Naopak, smyslem a cílem tohoto odškodnění je právě nerovnosti zakládající se na rozdílném vnímání spravedlnosti jednotlivých skupin obětí navzájem odbourat, nikoliv vytvářet nové, např. tím, že budeme sami svým vlastním občanům klást nějaká zbytečně omezující kritéria. Jsem naopak rád, že nyní jistá míra chcete-li kreativity v rozdělování částky určené pro ČR zůstává i po mezinárodních jednáních na domácí půdě.
Tak jako v průběhu jednání jsme já i naši experti připraveni s Poslaneckou sněmovnou diskutovat, protože v otázce odškodnění občanů ve vysokém věku si uvědomujeme naléhavou nutnost konsensu. Je podle mého názoru naivní se domnívat, že po více než půl století, které uplynulo od konce druhé světové války, je možné, aby dnešní generace beze zbytku vyřešila všechna bezpráví a dokázala je podle tíhy ve všech odstínech odlišit navzájem. A navíc podotýkám, že co je spravedlivé a co je méně spravedlivé, vnímají a posuzují oběti vždy zcela individuálně.
S tím souvisí i naléhavost rychlého a nebyrokratického vyplácení. Nadále vycházím z toho, že se první platby obětem mohou uskutečnit do konce tohoto roku, i když to bude složité. Předpokladem je, že bude ukončen proces konsolidace hromadných žalob podaných v minulých letech proti německým podnikům, který nyní stále probíhá. Tuto otázku sledujeme a nepředpokládáme, že by nějak podstatně mohla ohrozit počátek plateb.
K domácím úkolům na minulé léto patřilo především administrativně zajistit uplatňování nároků a výplat. Česko-německý fond budoucnosti zřídil za tím účelem svou kancelář a k dnešnímu dni svezl téměř ze všech okresů ČR materiály nuceně nasazených. Připravujeme centrální databázi, která kontaktuje archivy Spolkové republiky Německo a připravuje vše tak, aby oběti v ČR patřily k prvním, které odškodnění obdrží. Do procesu jsou nadále konsensuálním způsobem zaangažovány svazy obětí, tedy Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, Svaz nuceně nasazených a Federace židovských náboženských obcí. S těmito svazy budou konzultovány otázky konkrétní aplikace dohodnutých kritérií.
Mohu vás ujistit, že Ministerstvo zahraničních věcí dbá na korektnost postupu skrze svoji nezastupitelnou kontrolní funkci v Česko-německém fondu budoucnosti. Fond bude řešit odškodnění za nucené práce pro všechny osoby, které měly k 1. lednu 1999 trvalý pobyt na území ČR, a to bez ohledu na občanství. Ostatní nárokovatelé včetně českých občanů žijících v zahraničí budou žádosti směřovat vůči teritoriálně či jinak příslušné partnerské organizaci. Zatím byly určeny nadace a fondy ve Varšavě, Minsku, Kyjevě a Moskvě, Jevish Clames Conference a všichni ostatní krajané, Mezinárodní organizace pro migraci se sídlem v Ženevě. Jsem rád, že ani zde se nevytvoří základ pro pocit diskriminace u našich spoluobčanů např. polské národnosti.
Role vlády ČR spočívá především v zahraničněpolitické rovině. Vzhledem k zájmu českého státu na hladkém průběhu celé této akce bylo usnesením vlády z 12. července letošního roku uloženo sociálním referátům okresních úřadů, aby měly pro potenciální žadatele k dispozici decentralizovaně kompletní informace o odškodnění.
Ale abych nezdržovat poslankyně a poslance, tak pro další detaily odkazuji na text předkládací zprávy k závěrečné zprávě o jednání se Spolkovou republikou Německo, kterou vláda projednala 12. července letošního roku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ni hlásí. Hlásí se pan poslanec Štrait. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Štrait: Ještě bych uvítal, kdyby pan ministr zareagoval na sudetoněmecké spolky a občany a na výroky předkladatelů, na to asi zapomněl.
Vítám možnost odškodnění totálně nasazených v protektorátě, kterou zde naznačil pan ministr, a dále chci říci, že jsou určité průtahy, věc není zdaleka ještě ukončena, a dokud nebudou částky vyplaceny, tak to nepovažuji za hotové. Z toho důvodu doporučuji k celé věci ani nepřijímat usnesení. I já osobně si to povedu v kontrole a začas se opět s určitou formou obrátím.
Teď bych prosil pana ministra, jestli by mohl ještě k požadavkům sudetoněmeckých landsmanšaftů. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr na mě gestikuluje, že nemá, co by k tomu dodal. Pan Štrait v tomto případě ani nenavrhl schvalující či neschvalující usnesení, mně tedy nezbývá nic jiného, než tuto interpelaci v této podobě považovat za vyřízenou.
Jako druhá interpelace je interpelace na ministra vnitra Stanislava Grosse. Ministr vnitra Stanislav Gross odpověděl na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci zásahu Útvaru rychlého nasazení Policie ČR. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 675.
***