(14.50 hodin)
(pokračuje Štrait)
"Spojené státy se ujaly vedoucí role ve vyjednávání dohody s vládou Německa, jež byla podepsána 17. července v Berlíně v částce 10 miliard." Jak víte, platby NN a otrockým dělníkům jsou limitovány pro ty, kdož byli deportováni. "Včera podepsanou dohodou se Spojenými státy se rovněž vzdali jakýchkoliv nároků a kompenzace, které vznášeli proti Německu na základě výsledků druhé světové války. Česká republika naproti tomu" - a to teď podtrhuji - "nevznesla, eventuálně neuplatnila veškeré své požadavky vůči Německu, ačkoliv, jak nedávno prohlásil ministr zahraničí Jan Kavan, Češi nemají v úmyslu vznášet jakékoliv dodatečné nároky."
Německé velvyslanectví perem Bernarda Hauera, vedoucího právního a konzulárního referátu, napsalo: "Velvyslanectví bohužel nemá žádný vliv na kritéria odškodňování bývalých nuceně nasazených pracovníků, stanovená v rámci mezinárodních vyjednávání. Delegace vyjednávačů České republiky rovněž souhlasila s omezením okruhu oprávněných osob na osoby zavlečené ze země jejich původu, jak bylo stanoveno v této souvislosti."
Konečně mám ještě třetí problém v souvislosti s odškodněním, a sice jsem znepokojen výroky některých německých činitelů, kteří do tzv. odškodnění chtějí zamontovat také požadavky odsunutých sudetských Němců. Mohl bych bohatě citovat předsedu Bavorského zemského sněmu pana Böhma, Ericha Hubera z Úřadu bavorské vlády a paní Eriku Steinbachovou, předsedkyni Svazu vyhnanců. Také činovník tzv. Fondu budoucnosti Tomáš Kafka - to je náš člověk - v televizi potvrdil, že přípis od sudetského sdružení skutečně obdržel.
Obracím se tedy s touto třetí věcí na pana ministra, zda tomu mám rozumět tak, že jsou úvahy odškodnit z peněz pro oběti války i odsunuté sudetské Němce, resp. jim vyplatit kompenzace.
To jsou ony tři věci, se kterými souhlasit nemohu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se slova ujme pan ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Jan Kavan. - Ano. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, prostřednictvím vás, pane předsedající, bych se rád obrátil na interpelujícího pana poslance Štraita.
Z toho, co říkal, beru na vědomí jisté ocenění práce Ministerstva zahraničních věcí ve snaze získat co nejvíce odškodnění pro naše nuceně nasazené. Odkazuji částečně i na několikrát v této zemi zveřejněnou americkou nótu týkající se otázky reparací, i na řadu rozhovorů, které jsem v této otázce poskytl, takže bych se nerad k tomu vracel.
Kritické výhrady pana poslance se především týkaly možnosti odškodnění našich občanů, kteří nebyli deportováni, kteří byli nuceně nasazeni na území protektorátu. Chtěl bych se tedy věnovat především této otázce.
Na interpelaci 28. května jsem odpovídal 13. června, a na to pan poslanec reagoval. To znamená, že jsem odpovídal v době, kdy ještě nebyl definitivně ve Spolkové republice Německo schválen zákon, který zřídil nadaci, která se jmenuje Připomínka, odpovědnost, budoucnost, nadaci, která se zabývá odškodněním nuceně nasazených.
V posledních týdnech se naše diplomacie velmi úzce spojila a spolupracovala s německými poslanci - Spolkový sněm, jak víte, 7. června uspořádal veřejné slyšení k tématu odškodnění. Hmatatelný výsledek byl v tom, že počátkem července byly výsledky zveřejněny - pan poslanec nepochybně výsledky tohoto jednání zná.
Podstatné je, že se v několika bodech podařilo ve prospěch našich obětí nucených prací podmínky zlepšit, anebo alespoň otevřít možnost pro budoucí jednání s touto německou nadací. Patří sem např. možnost vyplatit zálohy vyšší než 35 % v kategorii nucených prací v průmyslu a ve veřejných službách, a to z celkové částky maximálně 5 000 DM, resp. 50 % v kategorii otrockých prací vykonávaných v koncentračních táborech a v podobných zařízeních, a to z celkové maximální částky 15 000 DM na postiženého.
Patří sem však zejména otázka - jak jsem se zmínil - odškodnění nuceně nasazených na území tzv. protektorátu Čechy a Morava. Návrh zákona a jeho definitivní verze, která odráží výsledky mezinárodního vyjednávání, původně vázal odškodnění striktně na podmínku deportace mimo vlast oběti. Výsledkem posledních, poněkud dramatických jednání s německými poslanci je nyní možnost vytvořit v působnosti tzv. partnerských organizací německé nadace - Česko-německý fond budoucnosti - i další kategorie obětí národně socialistického násilí, které nepatří do obou základních kategorií. Především společně s Polskem, které obhajovalo zájmy nuceně nasazených v zemědělství, se nám tedy podařilo tuto možnost odškodnění dalších skupin otevřít. Použití této tzv. otevírací klauzule k zákonu je vázáno na dvě - opět, jak už to v reálném světě bývá - striktní podmínky, které musíme při odškodnění dalších skupin, včetně nuceně nasazených na území protektorátu, respektovat.
Za prvé jde o podmínku, že partnerská organizace - Česko-německý fond budoucnosti - nesmí překročit částku 423 milionů DM, kterou delegace České republiky vyjednala.
***