(Jednání pokračovalo v 18.11 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně, kolegové, je 18.11 hodin, tedy čas, kdy vypršela přestávka poslaneckého klubu ODS, a já znovu se vracím do obecné rozpravy k tomuto bodu. Prosím všechny kolegy a milé kolegyně, kteří spolu navzájem spolu diskutují, aby se usadili na svá místa, abychom mohli pokračovat v projednávání tohoto bodu.
Znovu připomínám, že probíhá obecná rozprava, a já se ptám, zda se někdo do této rozpravy ještě hlásí. Ano. Vidím přihlášku pana poslance Doktora. Prosím.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dovolte, abych na základě dosud proběhlé diskuse a vzhledem k tomu, že nikdo z dosud vystupujících nedokázal věcně zpochybnit námi navrženou techniku a usnesení schválené touto Poslaneckou sněmovnou v červenci letošního roku, dovoluji si předložit návrh usnesení, kterým:
Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby ve věci získání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ke krytí výplat náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen postupovala takto:
1. pověřila skupinu Konsolidační banky profinancováním nezbytně nutné finanční výpomoci Zajišťovacímu fondu družstevních záložen;
2. vzniklou finanční ztrátu, tj. rozdíl celkového objemu nutné finanční výpomoci a dosaženého výnosu z konkursu a vyrovnání, kryla částí výnosu z prodeje telekomunikačních licencí;
3. žádá vládu ČR, aby zákonné nároky na plnění ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen vzniklé k 30. 9. letošního roku vypořádala nejpozději do 31. 12. 2000.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Ptám se, kdo se další hlásí do rozpravy. Pan zpravodaj Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych přednesl také návrh usnesení, který je určitou modifikací návrhu kolegy Pilipa. Bylo by to doprovodné usnesení směřované vládě ČR a znělo by takto:
Poslanecká sněmovna Parlamentu doporučuje vládě ČR, aby k získání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen použila jednorázové výnosy z plánovaného prodeje telekomunikačních licencí v roce 2001.
Tolik návrh usnesení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Opakuji svoji otázku, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Takže ještě před skončením rozpravy nechám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Cyrila Svobody, což je návrh na odročení. Ještě o slovo požádal pan ministr financí. Prosím, pane ministře. Závěrečné slovo zatím nepřipadá v úvahu, neboť jsme pořád ještě v obecné rozpravě. Vy samozřejmě můžete vystoupit kdykoliv, pane ministře. Máte tuto možnost i nyní. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, moje vystoupení bude mít de facto povahu závěrečného slova, prostě proto, že chci, aby moje slova zazněla před významným hlasováním o dalším osudu tohoto návrhu zákona.
Mám na srdci několik věcí. Za prvé, a tady navazuji na to, co říkal pan premiér, ale z druhé strany. Myslím, že bývám členem vlády, který poměrně často kritizuje výkony některých předchozích vlád, zejména vlád Václava Klause a i osobně některé jeho postoje, podobně i některých předchozích ministrů financí. Chtěl bych v této souvislosti říci, že jsem si vědom toho, že to byla tehdejší vláda, která neuspěla v Poslanecké sněmovně se svým odporem proti návrhu na schválení zákona o zřízení systému družstevních záložen. Tehdejší ministr financí Kočárník, tehdejší předseda vlády Klaus i další si byli vědomi toho, že tento návrh je velmi nešťastný. Přesto poslanec Mandelík a další s tímto návrhem uspěli. Čili když jde o to, na které straně politického spektra jsou ty plusy a minusy, je třeba korektně říci, také toto a cítil jsem to za jistou povinnost. To za prvé.
Za druhé - jádro té rozpravy je v podstatě o tom, zda o oněch řekněme 6 mld. korun, ale ona je to částka jiná, k tomu se vrátím vzápětí, zvýšit deficit systému veřejných rozpočtů, nebo nikoliv. Pokud to bude zvláštní dluhopisový zákon, tak jak navrhla vláda nebo jakákoliv forma výplaty z nějaké jiné součásti veřejných financí, než je státní rozpočet, tak to znamená zvýšení deficitu veřejných financí. To je myslím velmi podstatná věc. Pokud by to mělo být použití prostředků státního rozpočtu ve schváleném rozměru anebo prostředků příštího státního rozpočtu, který bude projednáván poprvé na příští schůzi Poslanecké sněmovny, tak jsme v jiné rovině, pohybujeme se v nějakém rámci čísel, které nebude o tuto částku navyšováno.
Co se týče stávajícího státního rozpočtu, domnívám se vzhledem k jeho vývoji, že zcela jednoznačně v něm nelze nalézt dodatečné prostředky pro pokrytí tohoto účelu, aniž by to znamenalo významné omezení existujících programů. Já jako ministr financí bych to vládě nenavrhl, nepovažoval bych to za zodpovědné. Čili tuto cestu skutečně nevidím, tak jak to koneckonců konstatovali i někteří účastníci rozpravy, byť z opozice, kteří ji viděli jako velmi problematickou.
Je možné o pokrytí těchto nákladů jednat v rámci druhého čtení při jednání o státním rozpočtu. Vláda, když navrhovala samostatný dluhopisový program, byla si také vědoma toho, že čas skutečně hraje roli, že v těchto situacích platí to heslo "kdo rychle dává, dvakrát dává". Proto přišla s tímto návrhem. Nicméně i tak, kdyby to mělo být v rámci rozpočtu, velmi bych se zdráhal, protože ten rozpočet, jakkoliv je rozpočtem připraveným s velkou úsporností, velmi obtížně se tam budou hledat eventuální další škrty. Je to pro legitimní jednání v rámci druhého čtení.
Já sám osobně se nicméně domnívám, že tato částka navíc a škrty jinde - ty škrty prostě budou velmi problematické. Proto si myslím, že i v kontextu toho, že projednávání celé věci se posunulo od léta a že návrh rozpočtu bude do měsíce v Poslanecké sněmovně projednáván, přesto je rozumnější přistoupit na tu variantu, kterou vláda navrhla svým návrhem tohoto zákona.
***