(18.20 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Třetí věc, na kterou jsem chtěl upozornit, je pozice Konsolidační banky a jejích dceřiných společností, resp. jakýchkoli součástí skupiny Konsolidační banky. Konsolidační banka je skutečně banka. Poslanecká sněmovna, která dnes dokončila druhé čtení zákona o bankách, měla velmi dobrou šanci při této příležitosti si přečíst, co to taková banka je a k čemu je určena. Banka není instituce, která by byla určena k dotacím nebo jakékoli jiné formě výpomoci. Je to podnik, který hospodaří jako podnik a poskytuje úvěry. A ty úvěry poskytuje proto, aby dosáhl hospodářského zisku.

Když se zde hovořilo o onom trestném činu - a já osobně nemám problém s tím, abych nechal zajistit příslušnou expertizu, takovou, jakou měla k dispozici vláda při svém rozhodování - musím říci, že kdyby vláda dala pokyn pracovníkům Konsolidační banky, těmi, kdo by rozhodovali, by byla tříčlenná bankovní rada. Podle zákona o Konsolidační bance, státním peněžním ústavu, rozhodujícím subjektem, statutárním orgánem, je tzv. bankovní rada, která má tři členy. Oni osobně by nesli tu zodpovědnost. Jak je znám, pány Cíglera, Řezníčka i paní Gréningerovou, nikdy by takto nepostupovali a raději by se asi vzdali svého místa, protože soudně uvažují. Prostě je to nereálný úkol.

Instituce jako KONPO, Česká finanční apod. sice nemají povahu banky, ale přesto mají povahu úvěrové instituce v širokém slova smyslu a platí pro ně totéž. Není to kanál na rozdávání finančních výpomocí, byť i návratných. Ta návratnost nicméně, jak jsem říkal, je velmi fiktivní.

Další věc, kterou chci zmínit, je ta částka. Bezesporu má pravdu pan poslanec Doktor i další, kteří argumentují, že z konkursů některých družstevních záložen budou výnosy, které půjdou proti těm šesti miliardám. To je něco, s čím počítá i vláda. Vydání tohoto dluhopisového programu neznamená, že bude využita plná částka, ani neznamená, že zpětně prostředky, které budou získány z konkursního řízení, nebudou sloužit na uhrazení závazků toho fondu. Naopak. V tom se také nic nemění, bez ohledu na formu, která bude použita.

Konečně poslední věc, a tím se znovu vracím k misi Konsolidační banky. Padlo zde, a mě velmi mrzí, že z úst poslance Pilipa, u něhož mě překvapilo, že něco takového řekl jako bývalý ministr financí, Konsolidační banka skutečně nedělá nic jiného, než poskytuje úvěry. Provádí standardní bankovní činnost. Ve většině případů je poskytuje za komerčních podmínek. A týká se to také většiny rozhodnutí vlády, kdy vláda uložila svým usnesením Konsolidační bance určité úvěry poskytnout. Týká se to podniků jako Vítkovice a celé řady dalších, které zde byly částečně zmíněny.

V případě, že by úvěry byly poskytnuty za nestandardních, tj. jiných než komerčních podmínek, předpokládá to nejdříve řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, neboť jde o státní pomoc. O tu je třeba žádat. Není pravda to, co zde zaznělo v rozpravě předtím, že vláda má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten úřad je vskutku nezávislý a vskutku nezávisle se chová. Je to tak dobře. Proto ta žádost je vždycky složitou záležitostí. To by se zřejmě muselo týkat i této konkrétní pomoci, pokud by vůbec byla proveditelná. To jen na závěr k tomuto bodu.

Shrnu-li tedy krátce - nezbývá mi nic jiného, než trvat na tom, že je dost důvodů pro to, aby vláda neustupovala od svého návrhu, protože je to návrh schůdnější a po všech stránkách výhodnější. (Potlesk sociálně demokratických poslanců.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministru financí. Ještě požádal o slovo předseda vlády ČR pan Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, v této sněmovně jsem se snažil na otázky odpovídat, a to nikoli pouze při interpelacích. Dovolte mi nyní, abych dvě prosté otázky této sněmovně, a zejména autorům navrhovaných usnesení, položil. V obou navrhovaných usneseních je v titulu formulace "návratná finanční pomoc". Zaznělo to tady naprosto jasně na mikrofon.

Moje otázka zní: Je-li návratná finanční pomoc pomocí, která bude vrácena, protože jinak by zajisté nebyla návratná, kdo ji vrátí? Vrátí ji kampeličkáři, kteří si díky usměvavým tvářím ať už kohokoli - to zdůrazňuji - uložili své úspory na přemrštěně vysoký úrokový výnos v těchto kampeličkách? Věříte tomu, byť na okamžik? Vrátí ji zajišťovací fond, ve kterém je toho času 19 milionů, ne miliard korun? Vrátí ji snad resuscitované kampeličky, které jsou vytunelované a které podle představ autorů tohoto usnesení náhle procitnou k životu a budou mít vysoké zisky, takže těch šest miliard někdy splatí, když družstevní finančnictví je zejména vzhledem k retailovým obchodům existujících bank spíše umírající než prosperující součást finančního a bankovního sektoru? Ani jeden, ani druhý, ani třetí.

Před chvílí jsem označil předchozí doporučení Poslanecké sněmovny se zdvořilostí sobě vlastní za výzvu k úvěrovému podvodu. Se stejnou zdvořilostí vám říkám, že pokud navrhujete usnesení o návratné finanční výpomoci, pak toto usnesení je, velmi zdvořile řečeno, Potěmkinova vesnice a strkání hlavy do písku, a velmi nezdvořile, zemanovsky řečeno lež. (Potlesk sociálně demokratických poslanců.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Je teď řada přihlášených. S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Výborný.

 

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo vlády, dámy a pánové, jsem rád, že pan předseda vlády řekl to, co řekl. Ale i já mu položím otázku. Zatímco my navrhujeme rychlé řešení usnesením, on jako představitel vlády navrhuje stejné řešení zákonem.

V § 1 navrhovaného zákona také mluví o poskytnutí návratné finanční výpomoci. A v důvodové zprávě vláda říká (potlesk pravé části Poslanecké sněmovny), že je možné zabezpečit tuto úhradu jen tehdy, bude-li fondu poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu cestou dluhopisů. (Potlesk pravé části sněmovny.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dále jsou zde řádné přihlášky od pana kolegy Pilipa a kolegy Doktora.

 

Poslanec Ivan Pilip: Vážení kolegové, pan premiér se nedopustil ve svém vystoupení tohoto jediného přehmatu. On použil jednu z praktik tzv. filipik, která říká: Vlož svému oponentovi do úst, co nikdy neřekl, a rozcupuj to na kusy.

Pan předseda vlády řekl, že usnesení navrhovatelů, mezi kterými jsem i já, žádá vládu, aby poskytla návratnou finanční výpomoc. Protože nepředpokládám, že pan předseda by se chtěl dopustit nějaké filipiky a pomlouvat své politické protivníky, zřejmě přeslechl návrh usnesení. Proto ho přečtu ještě jednou.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP