(13.10 hodin)
(pokračuje Mareš)
Dovídáme se kromě těchto tristních zjištění ze zprávy pana premiéra také něco jiného o působení jeho vlády na poli vzdělávání? Ano. Dozvídáme se, že probíhá příprava národního programu rozvoje vzdělávání, o kterém víme, že se jeho koncepčními záměry ministerstvo neřídí. Dostává se nám slibů o přípravě nových závazných učebních dokumentů, o kterých slyšíme již dlouho a jejichž realizace je v nedohlednu. Jsme ujištěni, že ministerstvo plní úkoly, které mu ukládá vysokoškolský zákon. Podivuhodné. A to je vše.
"No, to je mi pěkná bilance," patrně by řekl starý Falstaff. A co z ní vyplývá? Napadly mě jen tři interpretace textu, které nám pan premiér předložil, a tři závěry.
První možnost: Pan premiér učinil ze zprávy, kterou nám předložil, příslušné závěry, ale při přepisu zprávy došlo k technické chybě a vypadl závěrečný odstaveček. Ten patrně zněl: "Vzhledem k tomu, že vláda nebyla a se současným ministrem školství ani nebude schopna splnit svůj program v oblasti vzdělávání, přijme premiér v nejbližší době rezignaci ministra školství." Je-li tato interpretace správná, pak nezbývá než požádat, aby pan premiér svůj záměr splnil, a doufat, že bude mít při výběru nového ministra šťastnější ruku.
Druhá možnost: Pan premiér skutečně věří tomu, že to, co vláda činí, je důkazem dostatečných a efektivních investic do celoživotního vzdělávání našich občanů, které zajistí, aby naše společnost byla dlouhodobě úspěšná v mezinárodní soutěži. Je-li tato interpretace správná, pak nezbývá než se modlit a doufat, že naši žáci, pedagogové a vzdělání jako celek přežije ještě dva roky.
A je zde ještě možnost třetí, která, obávám se, je pravdě nejbližší. Pan premiér dobře ví, jaký je stav našeho vzdělávání, nehodlá s ním však nic dělat a doufá, že se mu prázdnými slovy své zprávy podaří celou situaci zamlžit natolik, že si toho veřejnost ani sněmovna nevšimnou. Je-li tato interpretace správná, pak nezbývá než předkladateli zprávy odpovědět citátem výroku jeho samého z nedávného vystoupení v pořadu ČT 1 V pravé poledne: Pane, vaše drzost opravdu nezná mezí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegovi. V tuto chvíli, vážené kolegyně a kolegové, jsem měl avizovanou přihlášku pana kolegy Sobotky. V tuto chvíli hodlám vyhlásit polední pauzu.
Prosím, pane kolego.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych rád jménem klubu sociální demokracie požádal o vyhlášení poněkud delší polední pauzy, protože bychom rádi uskutečnili jednání našeho poslaneckého klubu. Rád bych požádal o to, aby polední pauza byla do 14.45 hodin.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, souhlasím. Přerušuji naše jednání do 14.45 hodin. Ještě jednou prosím všechny předsedy poslaneckých klubů, aby zvážili návrh, který jsem přednesl a který rozšiřuji ještě o to, abychom po polední přestávce zrealizovali všechna třetí čtení, která máme v tuto chvíli před sebou a která je možno projednat, tj. body 74, 79, 54, 82, 95 a 97, a poté se vrátili ke zprávě vlády o plnění Programového prohlášení.
(Jednání přerušeno ve 13.13 hodin.)
***