(10.10 hodin)

(pokračuje Matulka)

c) V neděli nebo jiný poslední den pracovního klidu od 12.00 do 24.00 h.

d) V pondělí nebo jiný první pracovní den následující po dni pracovního klidu od 0.00 do 10.00 h.

e) V den pracovního klidu, pokud není některým ze dnů uvedených v písm. b) nebo c), v době od 0.00 do 24.00 h.

To jsou individuální státní svátky jednodenní nebo prostě dny pracovního volna jednodenní.

Děkuji za pozornost a opět vás prosím, zamyslete se nad tímto pozměňovacím návrhem. Neprošel mi v ústavně právním výboru, zástupci Ministerstva dopravy poukazovali na to a vyhrožovali tím, že budou autodopravci stávkovat apod. a že to naruší provoz na hranicích a podobné argumenty. Jsem přesvědčen, že ty argumenty byly vznášeny nepříliš uvážlivě, neboť si myslím, je-li někdy nějaký problém na hranicích, a to je, tak já ten problém tímto pozměňovacím návrhem ani nezmenšuji, ani nezvětšuji, ale o tři hodiny posunuji a o ty tři hodiny uklidňuji situaci v době největší dopravní špičky v pátek a v pondělí ráno. Myslím, že stávek autodopravců není třeba se obávat, naopak jsem přesvědčen, že většina autodopravců nákladní dopravy by měla přivítat tento návrh právě s ohledem na to, že na rozdíl od okolních zemí tento můj pozměňovací návrh umožňuje v době sobota poledne až neděle poledne kamionům naopak jezdit v době, kdy je nejmenší provoz na našich dálnicích. Myslím, že to je naopak příznivější řešení než to, které je ve vládním návrhu.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Slovo má pan poslanec Ladislav Šustr, připraví se pan poslanec Ondruš.

 

Poslanec Ladislav Šustr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolím si přednést pět pozměňovací návrhů a velmi krátce každý zvlášť zdůvodním.

První. V § 5 odst. 1: "Řidič vozidla s výjimkou tramvaje je povinen umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky. Proto se smí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit."

Odůvodnění: Ve vládním návrhu je navrhována formulace, která ukládá stejné povinnosti, pokud jde o přechody pro chodce a jejich používání, všem řidičům včetně tramvají. To odporuje zkušenostem ze zahraničí i zkušenostem tuzemským. Jde o brzdné dráhy tramvají, o bezpečnost cestujících v tramvaji. Návrh na změnu vychází z rakouských předpisů.

Pozměňovací návrh druhý. V § 54 odst. 3: "Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovce(-ku?), přijíždějí-li vozidla s právem přednosti jízdy. Nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji."

Odůvodnění: Při stanovení přednosti chodce na přechodech je nutné stanovit podmínky pro obě strany, tj. pro řidiče, ale i pro chodce. V právních předpisech evropských zemí i v úmluvě o silničním provozu (vídeňská z roku 1968) je tímto způsobem tato problematika upravena.

Třetí návrh. § 7 odst.1: "Řidič motorového vozidla nesmí po čas řízení telefonovat, pokud nepoužívá hlasitého zařízení."

Odůvodnění: V právních předpisech některých evropských zemí byla již problematika telefonování při řízení vozidla formulována. Tato řešení se vesměs osvědčila. Výše uvedený návrh na změnu vychází z rakouských předpisů.

Čtvrtý návrh. § 27 odst 2 zní: "Je zakázáno zastavení a stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejí volný prostor široký nejméně 1,5 m."

Odůvodnění: Formulace uvedená ve vládním návrhu byla takto uplatněna od 1. 1. 1967. Jejím účelem bylo umožnit nekolejovým vozidlům průjezd, aniž by musela vjíždět na tramvajové koleje a bránit tak provozu tramvají. Toto ustanovení se již delší dobu nedodržuje, ani se jeho dodržování ze strany policistů a strážníků nevyžaduje. V některých ulicích Prahy jsou dokonce na takových místech placená parkoviště, kupříkladu Jindřišská, Spálená atd. Návrh na změnu vychází ze současných podmínek provozu ve velkých městech a současně respektuje nutnost zachování plynulého provozu tramvají. Kdyby totiž bylo takto zakázáno pouze stání, vozidla by zde mohla zastavit, tedy mohla by být uvedena do klidu na dobu k neprodlenému naložení nebo složení nákladu, což by mohlo někdy představovat i více minut, po které by zde nemohly projíždět tramvaje. Návrh na změnu je převzat z prováděcího předpisu ke švýcarskému zákonu o silničním provozu.

A poslední návrh. § 41 odst. 1: "Řidič vozidla s právem přednostní jízdy není povinen dodržovat (co?), je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Před vjetím do křižovatky řízené světelnými signály na signál s červeným světlem stůj je povinen před křižovatkou zastavit a přesvědčit se, že další jízdou neohrozí osoby nebo nepoškodí věci."

Odůvodnění: Důvodem výše uvedeného návrhu na změnu je skutečnost, že privilegovanými a ostatními vozidly dochází při přejezdu křižovatkami se světelnou signalizací k poměrně častým nehodám s těžkými následky. Navržená formulace vychází z právní úpravy zavedené v Belgii a Rakousku.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Šustrovi. Slovo má pan poslanec Ondruš, připraví se pan poslanec Hojda.

 

Poslanec František Ondruš: Vážená paní předsedající, pane premiére, kolegyně a kolegové, měl bych pozměňovací návrh k § 18 vládního návrhu zákona, a sice v § 18 doplnit nový odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou zní:

"Odst. 9. Ustanovení odstavců 3, 4 a 8 neplatí pro řidiče vozidel zpravodajských služeb (odkaz na zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ve znění pozdějších předpisů) a stanovených útvarů Policie ČR, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním předpisem," - a zde je druhý odkaz: např. zákon 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 67/1992 Sb., o vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, a text dále pokračuje - "je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na pozemních komunikacích. Útvary Policie ČR stanoví ministr vnitra."

Krátké zdůvodnění: Mnou navrhovaná úprava umožní útvarům nebo zpravodajským službám ČR používat klasické zpravodajské technologie, jako je sledování nebo kontrasledování při operativních akcích. Stejně tak Policii ČR umožní obdobné technologie provádět také třeba rychlé přemístění útvaru rychlého nasazení. Praktickým důsledkem takto upravovaného pozměňovacího návrhu bude to, že v případě překročení stanovených maximálních rychlostí současně při splnění určených podmínek, tzn. neohrožení bezpečnosti silničního provozu, a bude-li to nezbytně nutné k plnění úkolů, nedojde k porušení právní povinnosti ze strany příslušníka zpravodajské služby či Policie ČR.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Hojda, připraví se pan poslanec Karel Sehoř.

 

Poslanec Pavel Hojda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, měl jsem samozřejmě možnost při jednání hospodářského výboru uplatnit své pozměňovací návrhy, přesto ale i po projednání v hospodářském výboru a poté v ústavně právním výboru si myslím, že je ještě celá řada věcí, které je zapotřebí doplnit a přednést. Přednesl bych své pozměňovací návrhy, které bych krátce zdůvodnil.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP