(11.00 hodin)
Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že pan premiér musel z vážných důvodů opustit jednání sněmovny, žádám o přeložení bodu k projednání mé interpelace na pana premiéra, který měl následovat jako přespříští bod, na pondělí jako bod č. 3. Dva body máme pevně schváleny. Činím tak po dohodě s panem premiérem.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Na pondělí máme zařazeny tři body.
Poslanec Karel Kühnl: V tom případě tedy jako čtvrtý bod.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Upozorňuji na to, že jde o body takového charakteru, kdy nelze dopředu odhadnout, jak dlouho se budou projednávat, takže tento bod se bude dále odsunovat.
O procedurálním návrhu pana poslance Kühnla rozhodneme v hlasování pořadové číslo 96. Toto hlasování zahajuji a ptám se, kdo souhlasí s přesunutím odpovědi na interpelaci pana poslance Kühnla z této chvíle na pondělí. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 96 byl tento návrh přijat, když se pro něj z přítomných 173 vyslovilo 140 a 12 bylo proti.
Budeme tedy projednávat druhou písemnou interpelaci, která byla zařazena na jednání v této chvíli.
124.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Ministr obrany Vladimír Vetchý na interpelaci pana poslance Karla Vymětala ve věci zabezpečení letounů a leteckého provozu pro případy havárií. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 643. Udílím slovo panu poslanci Karlu Vymětalovi.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za udělení slova. Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi nejdříve v úvodu, abych poděkoval Poslanecké sněmovně, že mně umožnila přesunutí této interpelace na tuto dobu, abych ji mohl projednat.
A nyní mi dovolte k obsahu, abych nejdříve stručně připomněl, o co v mé interpelaci na pana ministra jde. Vojenské letouny jsou zařízení značně drahá, ale pro obranu státu jistě nezbytná. V současné době je jednáno o nákupu nových letounů, moderních, které budou tvořit velkou položku ze státního rozpočtu. Proto jsem se zajímal o to, jak je v naší armádě zabezpečeno, aby došlo k co nejmenším škodám a ohrožení posádek letadel v případech, kdy letadlo při přistávacím manévru sjede z dráhy nebo má poškozený podvozek.
Pro takové případy existují zvedací pneumatické vaky, které letadlo nadzvednou, a potom je možné podvozek vysunout nebo podsunout technologický podvozek a letadlo odtáhnout. Škody na letadle při použití takové technologie jsou minimální. Při použití jiného technologického prostředku je reálné nebezpečí poškození letadla a vzniku škody řádově desítek milionů korun. Zjistil jsem, že ve vlastnictví našeho vojenského letectva jsou tyto zvedací vaky, ale používány jsou od osmdesátých let, a tedy dnes jsou již podle mého názoru nepoužitelné.
Proto jsem se obrátil na pana ministra s interpelací, jak hodlá Ministerstvo obrany zajistit nové zvedací vaky, protože podle mých informací v současné době ve vlastnictví letectva není žádný technický prostředek umožňující zvednutí a odstranění letounu.
Na mé otázky pan ministr odpověděl, ale některé odpovědi vyvolávají až úsměv. Sdělil mi, že pro řešení takového případu jsou na leteckých základnách připraveny dvě skupiny. První je skupina technické pomoci, která je vybavena náhradními koly, hydraulickými zvedáky, tažným zařízením pro odtažení letadla atd. Z toho vyplývá, že pro vyproštění letadla lze použít pouze hydraulický zvedák. Nechci podceňovat schopnosti našich vojáků, ale dostat na nezpevněném terénu mimo přistávací plochu pod ležící letoun hydraulický zvedák, to je neuvěřitelný výkon. Pokud se jim to někdy podařilo, myslím, že by takový výkon měl být zapsán do Guinnessovy knihy rekordů.
Paní předsedající, prosil bych, abyste byla tak laskava a zjednala klid v této sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já se o to pokusím, pane poslanče. Prosím o klid.
Poslanec Karel Vymětal: Kdyby se tedy podařilo dostat zvedák pod letoun, následovalo by nadzvednutí letadla a muselo by nutně dojít k jeho poškození, protože plochy letounu po celém povrchu nejsou schopny odolat tlaku několika tun bez poškození.
Druhou skupinou je stálá hotovostní skupina. Podle jejího vybavení, které mi sdělil pan ministr ve své odpovědi, je zvednutí letadla možné zajistit podložením hasicího vozu pod letoun. To považuji za technicky dosti komplikované řešení a jeho provedení za složité. Lepší je to už s automobilovým jeřábem se speciálními popruhy. Jsem si ale vědom toho, že vzhledem k jeho tonáži, podvlečení popruhů pod letoun na nezpevněném terénu, se takto provedené přizvednutí letounu obtížně obejde bez jeho poškození. Použití sanitního vozu jako podložku pro zvednutí letounu snad nemusím ani komentovat. Za komentář ovšem stojí v odpovědi uvedený přívěs s technickými pomůckami, jako ruční hasicí přístroje, pily, lopaty, krumpáče, ližiny a další nářadí.
Pane ministře, s těmito pomůckami bych si dovolil jít tak na mamuta v dávnověku, ale na současné vojenské letadlo? To jste snad nemyslel vážně. A pokud ano, dovolil bych si navrhnout doplnění této výbavy ještě o kamennou sekeru se značkou "pazourky, i náhradní, dodám promptně". Nejsem si ale jist, zda naši vojáci, takto vybaveni, nevyvolají zděšení u posádky spojeneckého letounu NATO, který na naší vojenské základně sjede z dráhy a oni se na něj vyřítí s lopatami a krumpáči mu srdnatě pomoci.
Ale abych byl spravedlivý, ve výbavě tohoto přívěsu s technickými pomůckami jsou ony nafukovací vaky, o které vlastně jde. Pan ministr mi sdělil, že na každé letecké základně jsou k dispozici funkční - podtrhuji slovo funkční - pneumatické vaky ruské výroby určené k manipulaci s tělesy do hmotnosti 20 tun. Podle mých informací vím, že tyto vaky byly pořízeny v osmdesátých letech, a jako technik - a jistě i ostatní kolegové, kteří jsou technici - také vím, že po cca deseti letech jsou pryžové výrobky téměř k nepoužití. Na místě proto stojí otázka, kdy a s jakým výsledkem bylo naposledy na těchto vacích provedeno odborné přezkoušení. Pokud nebylo provedeno s vyhovujícím výsledkem, troufám si tvrdit, že tyto vaky ohrožují při jejich použití bezpečnost a životy našich vojáků.
Kladnou odpověď asi mohu očekávat obtížně, protože podle mých informací se zástupci letectva intenzivně zabývají nákupem nových zvedacích vaků již více než čtyři roky a dokonce za tím účelem absolvovali několikadenní zahraniční služební cestu. Po celou tuto dobu je nákup nových vaků každoročně navrhován a následně je po podrobném prozkoumání tento nákup pečlivě vyškrtnut. Takže si nemyslím totéž co pan ministr, že současné pneumatické vaky jsou funkční a v naprostém pořádku, když letectvo již čtyři roky navrhuje nákup nových.
V odpovědích pana minstra na mé otázky se objevuje i příprava nákupu nových vozidel pro rychlou technickou pomoc s jejich dodáním do 30. listopadu letošního roku, ale podle mých informací byla tato veřejná soutěž již zrušena. Navíc ze zrušených soutěží v resortu obrany již vznikla rezerva přes 40 mil. Kč, a tak jsem přesvědčen o tom, že investice pro nákup nových zvedacích vaků v resortu lze najít.
Pan ministr mi ještě sdělil, že v naší armádě máme jen jeden letoun těžší než 20 tun, a proto dosavadní ruské vaky pro hmotnost našich letadel stačí, a když ne, půjčí si je od civilního přepravce. K tomu bych poznamenal, že přeci nelze vyloučit na našich leteckých základnách přistání bratrského letounu přátel ze států NATO, leda by všem pan ministr preventivně sdělil, aby jejich letadla nikdy neměla více než 20 tun.
***