(9.30 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Připomínáme si v těchto dnech tragické 50. výročí justiční vraždy poslankyně dr. Milady Horákové. Já nemohu a nechci zastírat, že předkladatelé novely za takové odsouzeníhodné a pro společnost nebezpečné jednání považuji i propagaci o třídním rozdělení společnosti a permanentním boji těchto dvou tříd navzájem. Jak je tento boj myšlen, nás naše vlastní historie poučuje více než dostatečně.
Vážené dámy, vážení pánové, chci věřit tomu, že v nastupujícím miléniu je ve vašem srdci místo pro vstřícnost, mírumilovnost a toleranci a že propagátorům nesnášenlivosti, násilí a nenávisti jste připraveni říci své rozhodné ne. Prosím vás o to.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Slovo má pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, samozřejmě navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona. Nebudu příliš podrobně zdůvodňovat, z jakých důvodů tento návrh předkládám, neboť - jak už pan poslanec Payne uvedl - prakticky totéž se tady ve sněmovně už jednou překládalo. Nynější návrh není nic jiného než to, co u minulého tisku usnesl ústavně právní výbor a co se zde projednávalo již jednou. Tehdy jsem se vyjádřil ke schválenému textu. Navrhoval jsem zamítnutí.
Z těch důvodů uvedu jenom jeden. Mluví se o podpoře schvalování nacionálně socialistické a komunistické genocidy. Připomenu již jednou vznesený argument. Podivuji se nad tím, že jiné genocidy navrhovatelům nevadí. Obdobný trestný čin - opět je ale spáchán jinak než nacionalisticky či komunisticky - navrhovatelům nevadí. Nepřejí si trestně stíhat. Vidím veliký otazník nad tím proč, jaký mají zájem na tom, nestíhat jiné typy schvalování a podpory genocidy. Mám své mínění o tom, proč to navrhují, proč jim vyhovuje nestíhat obdobné činy. To je jen připomenutí již minule vznesené argumentace pro zamítnutí tohoto návrhu.
Já jsem se ale přihlásil i proto, abych vznesl ještě jednu poznámku. Vzpomínám si, když jsme projednávali návrh novely jednacího řádu, který znamenal - a byl nakonec schválen - to, že je možno nějaký zákon schválit hned v prvním čtení. Vím, že jsme vedli rozporuplnou debatu jak na výboru ústavně právním, tak ve sněmovně. Pamatuji si to velmi dobře, protože jsem to byl já, který vyslovil velikou obavu z toho, že pokud bude stanoveno příliš veliké kvorum na to, aby mohla být zablokována tato možnost, tak jsem vyslovil obavu, že může být toto ustanovení jednacího řádu z politických důvodů v této sněmovně zneužíváno. Já to připomínám schválně, neboť se domnívám, že právě to se nyní děje tímto návrhem zákona.
Obhájci změny jednacího řádu se tehdy dušovali tím, že to nepřichází v úvahu, co si to vymýšlím, že to je přece do jednacího řádu vkládáno jen z toho důvodu, aby nám jednodušeji prošla implementace práva Evropské unie, aby se to týkalo skutečně jednoduchých technických norem víceméně bez politického obsahu a že k žádnému politickému zneužití nedojde.
Dámy a pánové, já to úmyslně připomínám, neboť jistě nikdo nepochybuje o tom, že tento návrh zákona, který nyní projednáváme, je veskrze a ryze politickým, je navrhováno projednání hned v prvém čtení.
Klub poslanců KSČM nemá dostatek hlasů, aby mohl podle jednacího řádu zablokovat tuto možnost. Rádi bychom to učinili. Domníváme se, že návrh navrhovatelů, aby tento návrh zákona byl schválen hned v prvním čtení, je návrhem nekorektním a sprostým. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Josef Jalůvka, připraví se pan poslanec Miroslav Máče.
Poslanec Josef Jalůvka: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já vyjádřil podporu návrhu pana poslance Payna a dalších na vydání zákona, kterým by měly být novelizovány § 198 a § 260 trestního zákona.
V této souvislosti bych se rád pozastavil nad argumentací vlády, kterou uvedla ve svém stanovisku k původnímu návrhu této novely. Hlavním důvodem pro nesouhlas s nově navrhovaným zněním § 198 a) je pojem třída, který údajně nedává smysl bez ztotožnění se s některými ideologiemi či filozofickými učeními. Osobně tento pojem chápu, aniž bych se ztotožňoval s jakoukoli ideologií, jako synonymum pro společenskou vrstvu. Stejně tak jej chápu i v kontextu § 260 odst. 1 stávajícího znění trestního zákona, kde se pojem třída rovněž vyskytuje, byť ve formě přídavného jména.
Právě na tomto místě vládního stanoviska jsem se musel pousmát nad zcela účelovým výkladem § 260 odst. 1, ve kterém se zhruba říká: Potrestán bude ten, kdo hlásá národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť. Domníval jsem se, že toto ustanovení v souvislosti s pojmem třídní zášť je nástrojem pro potrestání těch, kteří hlásají názory směřující k nenávisti k jiným lidem z toho důvodu, že patří k jiné třídě, tedy k jiné společenské nebo sociální vrstvě, ať už si ji pachatel definoval, podle jakých chtěl kritérií - vzdělání, společenská prestiž, příjmy, majetek nebo třeba životní styl. Podle vlády je tak ale postihováno jednání spočívající v tom, že pachatel propaguje hnutí rozlišující lidi na třídy. Takže podle tohoto výkladu by patrně měli být postihováni i ti, kteří tvrdí, že lidstvo je rozděleno na národy, rasy a náboženská vyznání.
Pokud jde o další argument, proč vláda s novelou nesouhlasí, a sice, že návrh zákona jde nad rámec mezinárodních smluv, jimiž je naše republika vázána, pak si neodpustím konstatování, že tak mnohdy vláda činí ve svých zákonných předlohách. I kdyby však tento zákon překračoval požadavky mezinárodních smluv, pak v tomto případě zcela chápu jeho zahrnutí do právního pořádku země, která teprve v nedávné době ukončila svou těžkou a drahou zkušenost s režimem založeným na potlačování lidských práv a svobod, k jejichž ochraně předložená novela směřuje.
Je zcela logické, že tento zákon nemohou podpořit ti, kteří se jím cítí ohroženi. Zvlášť znění navrhovaného ustanovení § 262 a), podle kterého by mj. měly být stíhány projev směřující k popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování zločinů minulého režimu, musí jistě u některých z přítomných vzbuzovat obavy, a to bez ohledu na to, ve které straně se dnes nacházejí.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji poslanci Jalůvkovi. Slovo má pan poslanec Miroslav Máče.
Poslanec Miroslav Máče: Vážená předsedající, vážené dámy a pánové, základní myšlenka obsažená v legislativním návrhu je správná a lze se s ní ztotožnit. U zvlášť těžkých trestných činů lze opravdu uvažovat o tom, že by bylo trestné nejen jejich veřejné schvalování - viz § 165 trestního zákona - ale i jejich popírání či bagatelizace. Z této myšlenky vycházely i novelizace provedené v této spojitosti v 90. letech v sedmi evropských zemích, např. Belgie, Francie, Lucembursko, Rakousko, Německo, Španělsko, Švýcarsko. Musí jít ovšem o obzvlášť mimořádně těžké trestné činy, jejichž spáchání bylo spolehlivě zjištěno.
Navržené ustanovení § 262 a) obsahující novou skutkovou podstatu trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka a kriminalizující českou verzi tzv. osvětimské lži je na jedné straně značně neurčité a příliš široké, ale na druhé straně je poněkud úzké.
***