(17.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Škoda, že nebyla využita např. poslední novelizace zákona na podzim loňského roku zákonem č. 224/1999 Sb. Ráda bych slyšela názor pana ministra Špidly na tento problém.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně, slovo má pan ministr práce a sociálních věcí Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, které mě neinterpelujete, dovolte mi, abych se vyjádřil k interpelaci paní poslankyně Aleny Páralové ve věci výplaty důchodů a aplikace ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dovolte mi, abych byl poměrně obšírný, protože věc má své dějiny, a teprve pochopíme-li vývoj případu, pochopíme i stanovisko České správy sociálního zabezpečení.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon, umožňuje v ustanovení § 64 odst. 1 buď výplatu důchodů v hotovosti, nebo na základě žádosti příjemce důchodu poukazováním důchodu na účet příjemce u banky v České republice. Kdo je příjemcem důchodu, stanoví odst. 2 tohoto ustanovení, je jím oprávněný nebo jeho zákonný zástupce v případě, že jde o osobu nezletilou nebo o osobu, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům, případně jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena. Příjemcem důchodu je rovněž tzv. zvláštní příjemce, a kdo je zvláštní příjemce, stanoví § 118 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Je jím buď občan určený ve stanovených případech rozhodnutím obce, nebo občan, kterému byl vyplácen sirotčí důchod do dne nabytí způsobilosti dítěte k právním úkonům, a to od tohoto dne, tedy jeho dřívější zákonný zástupce.
Na základě tohoto ustanovení může zařídit plátce důchodu výplatu dávky výhradně k rukám příjemce důchodu při výplatě v hotovosti. Při převodu důchodu na účet musí jít o účet příjemce důchodu. Zdůrazňuji výhradně do rukou příjemce důchodu při výplatě v hotovosti. To je princip. Toto ustanovení je dodržováno v případě převodu důchodu na účty vedené všemi bankami, které se zavázaly plnit určité specifické podmínky umožňující výplatu na účet, kterých je v současné době 23. Jediným peněžním ústavem, u něhož nebylo důsledné dodržování § 64 odst. 1 zákona před 1. 1. 2000 vyžadováno, byla Česká spořitelna, a. s. V květnu a červnu letošního roku obdrželo několik tisíc důchodců - klientů České spořitelny, a. s., dále jen Česká spořitelna, společný dopis České spořitelny a České správy sociálního zabezpečení, ve kterém byly upozorněni na některé změny ve výplatě důchodů na sporožirový účet. Tyto změny se týkají příjemců důchodů, kterým je dosud vyplácen důchod na sporožirový účet, jehož nejsou majiteli, a dále těch příjemců důchodů, jimž je část důchodu poukazována na sporožirový účet a zbytek je vyplácen v hotovosti poštou. Obě změny jsou prováděny v souladu s platnou právní úpravou, tedy s citovaným zákonem o důchodovém pojištění.
Výplatu části důchodu na účet příjemce důchodu zákon s účinností od 1. 1. 1996 oproti předchozí právní úpravě neumožňuje. Pokud mě paměť neklame, předkládal jsem pozměňovací návrh, který měl umožnit takovouto možnost, byl ale ve sněmovně odmítnut.
Odpověď na otázku, proč jsou zmiňované změny realizovány až nyní, spočívá ve vývoji bezhotovostních výplat důchodů v naší republice. Česká spořitelna byla totiž prvním a dlouhou dobu jediným peněžním ústavem, na jehož účty bylo možno důchody poukazovat. Výplaty důchodů převodem na sporožirový účet byly zavedeny v roce 1986 na základě smlouvy uzavřené mezi Českou státní spořitelnou a bývalým Úřadem důchodového zabezpečení dne 27. 5. 1986. Tehdy platný zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, výplatu důchodů na účet vůbec neupravoval.
K hlavním zásadám této smlouvy náležela výplata důchodů na sporožirový účet nejen v plné, ale i v částečné výši. Převod celkové částky finančních prostředků určené k rozúčtování na jednotlivé sporožirové účty spořitelně vždy k prvnímu dni výplatního měsíce, připsání částek na účty k určenému dni splatnosti důchodů a závazek spořitelny vracet plátci důchodů částky důchodů, budou-li vyplaceny na sporožirový účet po zániku nároku na důchod po smrti důchodce, a to do jednoho měsíce poté, kdy o to bude spořitelna požádána, bez ohledu na stav sporožirového účtu.
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 1988, však již obsahoval ustanovení o výplatě důchodu nebo jeho části na účet oprávněného u československého peněžního ústavu. S ohledem na to, jak byla koncipována smlouva mezi spořitelnou a tehdejším Úřadem důchodového zabezpečení, zejména pokud jde o vracení splátek vyplacených po smrti oprávněného, však nebylo důsledně trváno na tom, že musí jít o účet oprávněného. V souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti 1. 1. 1996, byla dne 27. 12. 1995 uzavřena mezi spořitelnou a Českou správou sociálního zabezpečení nová smlouva, ve které došlo k zásadním změnám oproti smlouvě původní. Na sporožirové účty bylo možno převádět jen celé výplaty důchodů již zařízené, částečné převody však zrušeny nebyly a u částek poukázaných na sporožirový účet po smrti oprávněného bylo v souladu s ostatnímu bankami připuštěno vrácení částek jen do výše zůstatku na sporožirovém účtu. Avšak ani v rámci této smlouvy nebylo bezpodmínečně trváno na tom, aby majitelem účtu byl jen příjemce důchodu, protože Česká spořitelna neodmítala vrácení částek převedených na sporožirový účet po úmrtí důchodce z důvodů, že příjemce důchodu není majitelem sporožirového účtu. V podstatě tato podmínka nebyla v počátečním stadiu zavádění výplat důchodů na účty vedené ostatními bankami též uplatňována. K jejímu důslednému zavedení a kontrole došlé poté, kdy banky odmítly vracet částky poukazované na účty, jejichž majiteli nebyli samostatní příjemci důchodu. V rámci nové smlouvy nedošlo ani ke změně termínu převodu celkové finanční částky.
K převodu důchodů na účty jiných bank začalo docházet ve větší míře až od roku 1995 a způsob, jakým jsou prováděny výplaty důchodů na sporožirové účty, se stal předmětem ostré kritiky těchto bank. Banky namítaly, že nejsou sjednoceny podmínky pro všechny a není zavedeno konkurenční prostředí v oblasti bezhotovostní výplaty důchodů, předmětem kritiky se stala zejména skutečnost převodu celé finanční částky k 1. 1. výplatního měsíce a dále to, že u České spořitelny není důsledně trváno na tom, že majitelem účtu musí být příjemce důchodu. Čili z hlediska bank, a podle mého názoru je toto hledisko oprávněné, se jednalo o zvýhodnění jednoho účastníka trhu v oblasti důchodových účtů.
Česká správa sociálního zabezpečení, vědoma si této skutečnosti a oprávněnosti kritiky, iniciovala jednání s Českou spořitelnou zejména v těchto dvou oblastech s tím, že změna stávající smlouvy bude realizována v souladu s předpokládanou změnou systému vedení sporožirových účtů v rámci České spořitelny, tj. jejím přechodem na systém vedení účtů stejným způsobem jako u ostatních bank. Vzhledem k tomu, že při jednání nedošlo k dohodě, byla smlouva ze strany České správy sociálního zabezpečení vypovězena k 1. 1. 2000 s tím, že výpovědní lhůta skončí dne 31. 12. 2000.
***