(19.00 hodin)
(pokračuje Recman)
Jsem přesvědčen o tom, že by vláda ČR měla urychleně projednat situaci v družstevních záložnách a přijmout adekvátní opatření k rychlé pomoci spořitelnímu a úvěrnímu družstevnictví. V tomto směru si myslím, že je třeba ocenit i vystoupení předsedy vlády, který naznačil nebo slíbil, že vláda v nejbližším období takovýto materiál projedná a ze tří možností, které zde zmínil, zvolí jednu variantu, která by mohla být reálná a zabezpečí pomoc družstevníkům.
Před tímto vystoupením pana předsedy vlády jsem si myslel, že základní myšlenka bude zejména v tom, aby se naplnil zajišťovací fond družstevníků, a to prostřednictvím Konsolidační banky, tak jak to bylo projednáno, schváleno a požádána vláda - do výše 3 mld. Kč. Další možností jsem viděl např. odkoupením pohledávek věřitelů, např. Konsolidační bankou nebo jinou formou pomoci státu.
Chtěl bych alespoň ve svém vystoupení zmínit výtahy ze dvou materiálů, jak si představují např. družstevníci pomoc státu, Poslanecké sněmovny a vlády, svému sektoru. Je to materiál, který projednalo a schválilo Občanské sdružení Směr 1. Družstevní záložny ve Frýdku-Místku a obdobným způsobem jsou tyto podměty i z jiných oblastí - z Brna, Uherského Hradiště, Zlína a dalších.
Družstevníci požadují podporu v těchto oblastech:
1. dořešení podpory státu družstevním záložnám půjčkou nebo dotací k obnovení činnosti družstevních záložen v nové podobě;
2. v případné likvidaci některých družstevních záložen zajistit dotaci státu do příslušného fondu, aby postižení členové těchto družstevních záložen obdrželi náhradu v plné výši;
3. postih viníků a osob přímo odpovědných za současný stav družstevních záložen, zejména v otázkách urychlení vyšetřování, vazby a soudních projednávání, a to včetně zabavení jejich majetku k alespoň částečné úhradě ztrát, které způsobili;
4. přehodnocení pohledu na členy družstevních záložen jako na hlavní viníky degradace a katastrofálního stavu družstevních záložen;
5. odpovědnější novelizaci zákona 87/1995 Sb. s přihlédnutím k potřebám družstevních záložen a s aplikací podobných zákonů ve vyspělých demokratických zemích, jejich odpovědné projednání a posouzení Parlamentem a vládou.
Obdobným způsobem na to reagují i některé jiné oblastní výbory.
Vážená sněmovno, jsem přesvědčen o tom, že by bylo nedostatečné, kdybychom se spokojili s tím, že bychom vyřešili tuto situaci jenom projednáním a schválením nového zákona o spořitelním a úvěrním družstevnictví, tak jak jsme o to požádali vládu, aby tento návrh zákona předložila do konce letošního roku. Rovněž považuji za oprávněné a velmi potřebné, aby vláda zařadila prověrku praktik některých funkcionářů družstevních záložen a jejich dceřiných společností do akce "čisté ruce".
Jsem si vědom, že usnesení Poslanecké sněmovny číslo 837, které jsme přijali v dubnu, není dokonalé, že bylo poplatné v podstatě té době a tlaku, který vznikl. Vláda ve vystoupení pana premiéra Zemana nabízí určité varianty řešení. Zazněly tady tři:
1. prostřednictvím Fondu národního majetku;
2. prostřednictvím státního rozpočtu;
3. prostřednictvím dluhopisového programu.
Myslím si, že to jsou možnosti, které je třeba posoudit jak ve vládě, tak v Poslanecké sněmovně, a přijmout v nejbližších dnech opatření a takové usnesení, abychom družstevníkům pomohli. V podrobné rozpravě bych poté přednesl návrh usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. A nyní se ujme slova pan poslanec Michal Doktor a připraví se pan poslanec Miloslav Výborný.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové, dovolte, abych plynule navázal na slova předsedy vlády, který uvedl mé vystoupení ve věci jiné: Týkalo se návrhu zákona o nových státních svátcích, kde jsem počítal možné důsledky z přijetí jednoho, dvou, či více dnů dalších státních svátků a uvedl jsem i sumu, kterou zde zmiňoval.
Říkám tento úvod proto, že bylo docela komické, možná spíše tragické, když jsem sledoval, že na závěr svého vystoupení jsem byl odměněn potleskem, což považuji za projev souhlasu, a posléze jsem některé z poslanců, kteří tleskali na moje vystoupení, našel v hlasovací sjetině, že hlasovali pro návrh zákona jako celku. Stejně komické, ba spíše tragické nebo zcela určitě tragické by bylo srovnání těch poslanců, kteří hlasovali pro schválení zákona 87/1995 Sb., a konfrontace s tím, že v současnosti pronášejí některé plamenné projevy a jsou výraznými kritiky ať už původního zákona, anebo postupu vlády atd.
Tento úvod jsem udělal záměrně proto, že je jistě řada věcí ve vystoupení předsedy vlády, s kterými bych mohl vyslovit souhlas, ale protože rozprava trvá už velmi dlouho, soustředím se pouze na ty věci, v nichž nemohu s předsedou vlády souhlasit, a to je jakýsi druh pokusu skandalizace anebo znevážení celého problému. Víte o mně, že jsem se o problém družstevních záložen zajímal celou dobu, že jsem jedním ze spolupředkladatelů novely zákona 87/1995 Sb., a velmi podrobně jsem sledoval nejenom kvalitu samotného zákona, a ta výrazná nekvalita mne a mé kolegy vedla k tomu, že jsme navrhli novelu zákona, která byla schválena na této půdě, ale vedla mě samozřejmě ke studiu stenozáznamu projednávání v roce 1995, a tak vím, kdo z poslanců jak vystupoval, kdo vznášel kritiku, čí slova tady padala na stranu a na hodnocení možných důsledků z parametrů, které byly v zákoně č. 87/1995 Sb. přijaty.
Vím jak vystupoval např. pan ministr financí Kočárník, jehož tady předseda vlády zmiňoval, a vím, že to byl on, kdo žádal o odročení závěrečného hlasování, protože např. slepý a bezruký policista, myšleno a řečeno v uvozovkách, jako Úřad pro dohled nad záložnami, se dostal do definitivní podoby zákona č. 87/1995 Sb. až na nátlak určité skupiny poslanců, a ministr Kočárník si myslím splnil svoji úlohu tím, že alarmoval a zhodnocoval možné důsledky na státní rozpočet, zejména v případě nepříznivého vývoje celého sektoru, a myslím si, že svoji úlohu zcela splnil.
Zrovna tak musím reagovat na slova, která uvedl předseda vlády ve věci jmenování ředitele úřadu. Ano, má pravdu, ředitel Úřadu pro dohled nad záložnami byl skutečně jmenován až v závěru roku 1997, patrně proto, že teprve v roce 1997, podle platného zákona, přišly do úřadu peníze, které mohl užívat celý úřad, a já vůbec nezpochybňuji slova o tom, že to byl institut, který ničemu nesloužil.
Další výtka a další nesouhlas směřuje k tomu, že vláda konstatuje, že její odpovědnost spočívá pouze v kontinuitě toho, že se stala vládou. Není to pravda. Myslím si, že tak jako se zde zodpovědně snažíme rozdělit zodpovědnost mezi členy družstevních záložen, jejichž roli a postavení tady předseda vlády zodpovědně a naprosto správně popsal, a jinak nemám co bych k němu dodal, tak i Poslanecká sněmovna i vláda měla jistě instrumenty, kterými mohla efektivně zasáhnout do vývoje celého sektoru.
A pak jsou patrně velice důležité a zajímavé údaje, které říkají a vypovídají velmi přesně o tom, která vláda měla efektivně a včas zasáhnout, která vláda patrně nejefektivněji mohla zabránit tomu, aby ten problém nepřerostl do těch parametrů, ve kterých je dnes. A ono z těch 11 280 mil. Kč 76 % celkové bilanční sumy přispělo do sektoru za doby vlády sociální demokracie. Prosil bych prostě, aby ti, kteří se pouštějí na tenký led této terminologie, nejdříve zhodnotili svoji odpovědnost, odpovědnost za to, že i oni mohli přispěchat s novelou zákona, kterou nakonec museli udělat poslanci v rámci své iniciativy, a bezpochyby jakákoli vláda, vláda koaliční, vláda úřednická i vláda sociální demokracie měla dostatek údajů a hodnověrných informací, a nejenom ze svých zdrojů, ale i ze zdrojů dalších, z kterých mohla vyhodnotit možné důsledky a kritické dopady narůstajících parametrů v celém sektoru.
***