(17.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Pokud jde o vystoupení pana kolegy Payna, já bych samozřejmě mohl zeširoka tady vykládat o tom, jakým způsobem se kdo podílel na které činnosti a jestli on vůbec uznává princip presumpce neviny, protože z jeho vystoupení bylo zřejmé, že každý, kdo je evidován, je vinen.
Dobře, tak pokud se pan kolega Payne domnívá, že lze porušovat princip presumpce neviny, tak samozřejmě to je debata o něčem jiném, v jiné kategorii a pravděpodobně patřící také někam jinam, než je Poslanecká sněmovna.
Pokud jde o teroristickou organizaci, chtěl bych připomenout, že UČK byla prohlášena teroristickou organizací nejen mezinárodními institucemi v Evropě, ale i ve Spojených státech amerických. Přesto dnes jeden z velitelů UČK Hashim Thaci je politickým představitelem kosovských Albánců. Já se ptám, vážení kolegové, jestli UČK je nebo není teroristická organizace, jestli Hashim Thaci může politicky působit v administrativním, protože to jinak lze těžko nazvat, území Svazové republiky Jugoslávie Kosova Metochie.
Odpovězme si na to, jestli nechceme mít dvojí metr. Pokud ho chceme mít, řekněme to otevřeně. A potom samozřejmě se nemůžeme divit, že v Radě Evropy budeme mít určité problémy.
Pokud jsem měl určitý návrh v roce 1996, aby tento zákon ztratil platnost, tak samozřejmě jsem si tento názor ponechal. Je svobodným rozhodnutím této Poslanecké sněmovny, zda bude nebo nebude akceptovat navržený zákon. Jen bych chtěl říci, že v případě, že se opravdu Poslanecká sněmovna shodne na tom, že princip evidence v organizaci, která je tu nazvána teroristickou, zločineckou a já nevím jakou, je pro nás důležitější než činnost lidí, tak potom musím vážně zvažovat, zda zákony v České republice ještě vůbec odpovídají evropskému standardu.
Já jsem přesvědčen, že je možné minimálně z pohledu faktického uplatňování práva najít jiné metody, jak zabránit těm, kteří skutečně porušovali lidská práva, aby vykonávali funkce, které se týkají státního aparátu, které se týkají výkonu veřejné správy. Ale nemůže to být zákon, který je postaven na principu nečinnosti nebo evidence v organizaci, která je prohlašována jiným zákonem za zločinnou, nebo kolegou Paynem za teroristickou, místo toho, abychom se zabývali tím, kdo co dělal. Jestli někomu tady stačí, kde je kdo evidován, tak se na mne nezlobte, k lepším výsledkům se v této zemi samozřejmě nemůžeme dopracovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Omlouvám se panu poslanci Bubníkovi, bude muset chvíli počkat, protože nejprve dám přednost faktické poznámce pana poslance Payna a pak se do rozpravy přihlásil právě do sněmovny vběhnuvší pan místopředseda Rychetský.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Já bych jen chtěl zareagovat na princip presumpce neviny. To je princip, který platí v trestním právu. Zdaleka však neplatí v pracovním právu. Prostě zaměstnavatel, stát, má právo si vybrat své zaměstnance. To je naprosto jiný režim, a kolega Filip to uvedl ne zcela na místě.
Na druhé straně bych chtěl ještě připomenout, že kolegové, kteří mají střet zájmů v případě tohoto zákona, že jsou povinni to oznámit na mikrofon. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan místopředseda Rychetský.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, především bych se chtěl ve svém vystoupení, ve kterém reaguji na faktickou poznámku pana poslance Krásy, když se ptal, kde je vláda, já jsem byl skutečně ve své pracovně na Úřadu vlády a sledoval jsem rozpravu na obrazovce, vyjádřit jménem vlády.
Vláda České republiky dala negativní stanovisko k této předložené osnově nikoli z důvodů, že by tvrdila, že je protiústavní, nýbrž z důvodů, že tvrdí, že je velmi nemoudrá, nemá žádný racionální výsledek a bohužel je předmětem stále opakované kritiky mezinárodních organizací.
Teď bych chtěl promluvit za sebe. Chtěl bych se vám přiznat, že jsem to byl já, kdo předložil lustrační zákon federální vládě v polovině roku 1991, že jsem to byl já, kdo předložil federální vládě a Federálnímu shromáždění ústavní zákon o vrácení majetku KSČ lidu, a že jsem považoval obě tyto předlohy za nezbytné a správné.
Vládní návrh zákona, který zde pracovně nazýváme lustrační, ovšem obsahoval naprosto jinou dikci a naprosto jiný věcný rozsah. Obsahoval zásadu, že na přesně stanovenou časovou dobu je zamezen přístup k vybraným funkcím ve státní správě - a v tom je to totožné s osnovou - těm, kteří se jako příslušníci Státní bezpečnosti na úseku boje s vnitřním nepřítelem podíleli na porušování lidských práv, nebo kteří tak činili jako vědomí pracovníci Státní bezpečnosti.
Federální shromáždění z této osnovy vypustilo slova "podíleli na porušování lidských práv", vypustilo z této osnovy i slova "na úseku boje s vnitřním nepřítelem" a výsledek je ten, že lustrační zákon dopadl i na toho, kdo celý život hrál na klarinet v Ústřední hudbě Ministerstva vnitra, neboť, jak víte, Sbor národní bezpečnosti měl pouze dvě složky: Veřejnou bezpečnost a Státní bezpečnost a ostatní bezpečnosti kromě úseku šesti správ boje s vnitřním nepřítelem. Byli to i garážmistři, ti, kteří vyměňovali pneumatiky, ti, kteří hráli na saxofon v ústřední hudbě apod.
Já si myslím, že to nebylo neštěstí věcné, protože ti se neucházejí, on se nikdo z nich neuchází o práci ve státní službě. Já si myslím, že to byl defekt právní a také myslím, že především proto je tento zákon předmětem kritiky Rady Evropy.
Poznámka číslo 2. Tvrzení pana poslance Krásy, že vláda svým odmítavým stanoviskem a Poslanecká sněmovna svým event. odmítnutím předloženého návrhu by mohly způsobit, že ve vládě České republiky budou "estébáci", je podle mne hrubým pohrdáním tímto národem a i touto Poslaneckou sněmovnou, protože o tom, kdo bude ve vládě, rozhoduje Poslanecká sněmovna a nikdo jiný. Žádný lustrační zákon.
Poznámka číslo 3. Zásahy, které provedlo Federální shromáždění, došlo k jedné, podle mne velmi nemoudré věci. To, co plodila po 40 let zločinecká organizace StB, se stalo zákonem. My vycházíme z toho, co si oni zaevidovali. Jinými slovy, jejich fabrikáty se staly podkladem pro naše rozhodování. To je pro mne prostě urážlivé. Vidím jediné východisko z této situace.
V zákoně o státní službě, který bude ještě tento rok předložen, bude jasné ustanovení, že o vybrané funkce ve státní službě se mohou ucházet pouze ti, kteří se osobně neprovinili při porušování lidských práv a svobod, a bude věcí odpovědných úřadů, aby tuto skutečnost zjišťovaly. Vycházet i nadále z materiálu zločinecké organizace je prostě nedůstojné. Děkuji.
***