(14.40 hodin)
(pokračuje Buzková)
Nyní dám hlasovat o návrhu, aby se konala společná obecná rozprava k těmto dvěma návrhům. Všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 194, ve kterém se ptám, kdo souhlasí s tímto procedurálním návrhem pana poslance Nečase. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 194 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 129 vyslovilo 123 a jeden byl proti.
V tuto chvíli zahajuji bod
55.
Návrh poslanců Petra Nečase, Františka Ondruše a Jana Žižky na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.
/sněmovní tisk 575/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 575 a stanovisko vlády k němu jako tisk 575/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, ve svém úvodním slovu budu velmi stručný, protože tento poslanecký návrh se v zásadních věcech s vládním návrhem shoduje ze 70 až 80 %. Znamená to, že 70 až 80 % slov, která zazněla v úvodním vystoupení pana ministra i mne jako zpravodaje vládní předlohy, se bude shodovat s vystoupeními k této poslanecké novele.
Důvody, proč byla poslanecká novela podána, jsem již řekl. Byla to snaha urychlit tento proces za situace, kdy se vláda připravovala vypracovat podle svého původního úmyslu nový zákon a budila dojem, že nemá ochotu tento zákon novelizovat. Snahou této novely, podobně jako vládního návrhu, je učinit systém ochrany utajovaných skutečností méně časově náročný, levnější, efektivnější a rychlejší.
Analyzovali jsme naprosto stejné nedostatky, tzn. zjišťování zdravotní způsobilosti, které je nadbytečné, dále je to otázka podmínek zjišťování osobní způsobilosti pro potřebu provedení bezpečnostní prověrky prvního stupně, které je v souvislosti s tím, že tato prověrka je prováděna statutárním orgánem, naprosto zbytečné. Dále je to otázka odborného posudku psychologa, který je akreditován Národním bezpečnostním úřadem. Přesto je tento posudek Národním bezpečnostním úřadem znovu posuzován. Je to otázka provádění bezpečnostních prověrek u cizích státních příslušníků a je to také otázka zrychlení prověrek v resortu Ministerstva obrany. Právě proto tato poslanecká novela zavádí šest klíčových prvků, to znamená zavádí podmínku státního občanství České republiky pro vydání osvědčení, vypouští podmínku zdravotní způsobilosti pro všechny stupně bezpečnostních prověrek, zavádí diferenciaci podmínek pro stupeň "vyhrazené" a pro stupeň utajení "důvěrné", "tajné" a "přísně tajné", zjednodušuje a zefektivňuje postup při provádění bezpečnostních prověrek třetího stupně tím, že již nejsou zde obligatorní šetření zpravodajských služeb, zjednodušuje výstupy z prověrek osobní způsobilosti a umožňuje Ministerstvu obrany provádět se souhlasem Národního bezpečnostního úřadu bezpečnostní prověrky pro stupeň "důvěrné" u vojáků z povolání.
Zásadní rozdíly mezi poslaneckou a vládní novelou jsem řekl ve svém předchozím zpravodajském vystoupení, není tedy třeba, aby zazněly znovu. Chci podotknout, že v rozpravě poté, co zazní k této novele i zpravodajská zpráva poslance Klase, navrhnu, aby obě novely byly přikázány jak výboru pro obranu a bezpečnost, tak především aby byla zkrácena lhůta pro jednání na 30 dnů, jak nám umožňuje schválená novela jednacího řádu, tak aby ještě letos v létě mohl být po projednání v Senátu tento zákon schválen.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Jan Klas.
Poslanec Jan Klas: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, myslím, že kolega Nečas řekl vše podstatné a bylo by asi zbytečné prodlužovat zprávy jednotlivých zpravodajů. Přesto mi dovolte tři krátké poznámky.
Protože jsem prošel bezpečnostní prověrkou na nejvyšší stupeň utajení, asi jako jeden z mála poslanců v této sněmovně vím, jak tato záležitost vypadá v praxi. Chtěl bych připomenout, že jak zde zazněla slova jak k vládnímu návrhu, tak i k návrhu poslaneckému, musíme velice bedlivě rozlišovat mezi jednotlivými stupni bezpečnostních prověrek. Je velký rozdíl mezi prvními dvěma stupni a třetím a čtvrtým stupněm, to znamená mezi stupni na vyhrazené a důvěrné. Pak je velký skok náročnosti prověrek na stupeň tajné a přísně tajné. Tam se budeme muset velice zamyslet nad tím, zda jen tak lehce budeme tolerovat to, že zdravotní prověření by na nejvyšší stupně padlo zároveň s prvními dvěma stupni. Myslím si, že zdravotní stav, psychický stav člověka je otázkou, která může být velice lehce zneužitelná a může vést i k vydírání. Mám na mysli nejvyšší stupně utajení.
Co se týká šetření zpravodajských služeb, je třeba zdůraznit jednu věc, že v případě třetího a čtvrtého stupně by zpravodajské služby měly automaticky šetřit každého prověřovaného, protože z jaké jiné instituce byste dostali signál než ze zpravodajských služeb, že není něco v pořádku. Postup bude třeba ještě doladit a zamyslet se nad ním na výboru pro obranu a bezpečnost.
Závěrem bych chtěl říci, že cílem obou novel je zrychlení, ale nemělo by být v žádném případě na úkor přísnosti a náročnosti prověrky. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji Klasovi. Otevírám spojenou obecnou rozpravu k oběma bodům, do které se jako první hlásí pan poslanec Klas, který má jako zpravodaj přednost. Připraví se pan poslanec Houzák.
Poslanec Jan Klas: Dodávám jen jednu věc: přesto doporučuji propustit do druhého čtení tisk 575, to znamená, že žádám sněmovnu v případě, že by to schválila, aby garančním výborem byl výbor pro obranu a bezpečnost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní se hlásil pan poslanec Nečas. Trváte na svém právu vystoupit přednostně? Ne. Slovo tedy má pan poslanec Houzák, připraví se pan poslanec Nečas.
Poslanec Josef Houzák: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, předložený vládní návrh, ale i poslanecký návrh novely zákona o ochraně utajovaných skutečností reaguje na stav při uplatňování tohoto zákona v praktickém životě. Návrh novely ukazuje na složitost stávající právní úpravy jak pro orgány a instituce, které požadují prověrky, tak pro orgány, které jsou pověřeny prověrky provádět, a v neposlední řadě i složitost má dopad na prověřované fyzické osoby.
Přijatý zákon značně nekonkrétně vymezuje odpovědnost nadřízených orgánů při stanovení rozsahu a zařazení prověřovaných pracovníků do jednotlivých stupňů prověření. Vznikají zde anomálie, a to nejen co do počtu prověřovaných, ale i zařazených do příslušného stupně utajení ve srovnatelných profesích různých resortů. To pochopitelně vyvolává situaci značného počtu požadavků na prověření. Přitom se jedná o značně omezenou kapacitu orgánů, které prověření provádějí.
I k samotnému obsahu kladení otázek v dotazníku jsem přesvědčen, že v některých otázkách hluboce zasahuje do osobního a rodinného soukromí prověřovaných osob a svým rozsahem neodpovídají obsahu styku s utajovanými skutečnostmi.
Souhlasím rovněž s uvedenými argumenty směřujícími do oblasti splnění podmínek zdravotních a podmínek osobní způsobilosti, kde se z toho stává i v řadě případů slušná živnost, ale i prostor pro únik informací o osobních údajích. Proto i údaj o nákladech, které mohou být úsporou ve státním rozpočtu ve výši asi 76 mil. korun, hovoří sám za sebe.
***