(15.50 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Jako čtvrtá poslankyně Němcová.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji ještě jednou za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já si v tuto chvíli dovolím trochu šířeji okomentovat to, co kolem tohoto projednávání zákona se dělo, zejména v rozpočtovém výboru. A chtěla bych vás ujistit, že všechny výtky, které zde dnes na stranu tohoto zákona zazněly, ať se týkaly nákladů finančních, které bude nutno vynaložit ze státního rozpočtu v podobě povinných, tzv. mandatorních výdajů, ať se to týkalo druhé oblasti, to je té, která dle našeho nejhlubšího přesvědčení omezuje svobodu občana, nebo ať se to týkalo našeho vztahu k EU, tak všechny tyto argumenty velmi silně zazněly při projednávání v rozpočtovém výboru. Byla též předložena řada pozměňujících návrhů, z mé strany asi 25 nebo 26, které se snažily tato největší úskalí trošku změkčit anebo vysloveně eliminovat. Tato snaha v rozpočtovém výboru však korunována úspěchem nebyla.
Musím zde k té první části, tj. k nárokům na státní rozpočet, rozvést svou informaci zejména o to, že při projednávání v rozpočtovém výboru, kde jsme byli zmateni důvodovou zprávou, která velmi nejasně a chaoticky popisovala sumu peněz, která se zavedenými změnami bude souviset, tak jsme byli ubezpečeni kompetentním náměstkem, že předpokladem je, že to bude částka nepřevyšující 50 milionů korun. Když jsem tuto jeho informaci zpochybnila, zahleděl se do svých podkladů, do důvodové zprávy a výsledkem bylo to, že rozpočtový výbor vyzval Ministerstvo financí, aby důvodovou zprávu přepracovalo a předložilo nám ji v podobě, které jednak budeme rozumět a která jednak bude věrně odrážet skutečné náklady uvažované změny. Poté, kdy jsme tuto novou důvodovou zprávu dostali, tak došlo na můj odhad vznesený v rozpočtovém výboru, který hovořil o půl miliardě. Ten se potvrdil a bude pro nás mimo jiné znamenat, kývneme-li na tento zákon, povinné vynakládání peněz každoročně ve výši přesahující půl miliardy korun ze státního rozpočtu. Tohoto si musíme být vědomi velmi silně.
Druhá oblast, která se týkala neadekvátních kompetencí, kterými mají být vybaveny celní a finanční stráž, zde byla zmíněna i mými kolegy, zmínil ji i k mému velkému uspokojení pan kolega Pilip, jehož hlas v tomto duchu jsem postrádala právě při projednávání v rozpočtovém výboru a kde poslanci Unie svobody na všechny mé argumenty a na všechny mé pozměňující návrhy nereflektovali a zůstali k nim hluší. O to více si cením jeho dnešního postoje, který doufám není pouze postojem jeho, ale též celé Unie svobody, kdy doufám, že si uvědomili poslanci nebezpečí, které je obsaženo v předložené novele celního zákona.
Myslím, že je potřeba ještě skutečně zdůraznit to, co zde také zaznělo, že EU ve své poslední zprávě hodnotí legislativní úpravu v oblasti celnictví naší republiky jako velmi pokročilou, velmi uspokojující. Sice v jedné větě říká, že tak dál bychom měli pokračovat, ale neznamená to žádný imperativ typu toho, že musíme nyní, v tuto chvíli přijmout zákon, který nám Ministerstvo financí předkládá.
Všechno toto, co jsem zde řekla, a zároveň to, že v rozpočtovém výboru jsem cítila, že není vůle k tomu, aby byly přijaty pozměňující návrhy, které by alespoň nějakým způsobem toto normu upravily do podle mého názoru užitečnějšího tvaru, se domnívám, že v tuto chvíli už jsme ztratili veškerý prostor pro další změny a usilování o nápravu této předlohy. Myslím si, že v tuto chvíli už nemůže zaznít jakékoliv, byť dobře míněné, gesto z úst ministra financí, které by nám nabídlo poněkud jinou variantu, protože my všichni, kdo jsme se chtěli zabývat touto novelou, tak jsme četli velmi obsáhlý text a vnímali jsme ho ve všech jeho souvislostech. Neumím si představit, že teď, týden nebo tři dny nebo to je jedno, jestli dva dny nebo týden, před třetím čtením bychom byli schopni přijmout jakoukoliv nabídku, která by tento text zásadním způsobem měnila.
Proto si dovolím, vážené kolegyně a vážení kolegové, přednést v tuto chvíli ještě jednou avizovaný návrh na zamítnutí tohoto zákona ve druhém čtení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sněmovny.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další je pan poslanec Vymětal, tentokrát Karel.
Poslanec Karel Vymětal:
Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, členové vlády. Hospodářský výbor, jak jsme byli informováni, projednával novelu celního zákona na svém jednání tak, že se dostal v obecné rozpravě pouze k hlasování o návrhu na zamítnutí a tento návrh prošel. To je potřeba si uvědomit, protože hospodářský výbor při svém jednání nedospěl vůbec k podrobné rozpravě, aby mohly padat pozměňovací návrhy, abychom se bavili o tom, do jaké míry, která ustanovení novely celního zákona jsou přijatelná, je třeba je redukovat, je třeba je rozšířit, je třeba je vymazat. K tomu bohužel tedy hospodářský výbor nedospěl. Takže já se domnívám, že těžko lze přijmout slova pana místopředsedy Langra, nebo přijmout samozřejmě ano, že dosavadní pozměňovací návrhy předložené rozpočtovým výborem ho neuspokojují. Věřím tomu, že možná by ho hospodářský výbor, kdyby proběhla podrobná rozprava, se svým závěrem ve svých pozměňovacích návrzích uspokojil.K samé novele si dovolím říci několik poznámek. Pan ministr financí zde již hovořil o tom, že ta novelizace celního zákona je předložena také ve vazbě na novelizovanou Kjótskou úmluvu o sladění celních režimů, kterou budou promítat státy EU do svého práva. Myslím si, že to je důležitý aspekt, který je třeba, aby se už i nyní promítl do našeho zákona právě proto, aby se nezesouladěné a různé celní režimy v jednotlivých státech Evropy nestaly překážkou zahraničního obchodu. A jaký význam má zahraniční obchod v ekonomice ČR, to snad zde široce a dalece netřeba rozebírat. Prostě ČR je v postavení, kdy ekonomika je odkázána na zahraniční obchod, a to myslím ve všech oborech činnosti a výroby. Takže to se domnívám, že je velice závažný důvod, který by nás měl vést k tomu, abychom se nad novelou celního zákona zamýšleli.
Další věc je, že nemáme zcela dobře udělán pořádek v dodržování celních předpisů. To všechno víme, hovoří se velice často o daňových únicích, o nevybraných daních, mluvíme o přiznaných daních v řádech 100 mld. korun a o uniklých daních, které odhadujeme, je to samozřejmě řádově, na mnoho desítek miliard korun. Domnívám se, že Poslanecká sněmovna je povinna, aby vytvářela prostředí k tomu, abychom si zavedli v daňových a celních otázkách pořádek v této republice. Domnívám se, že není na místě, aby se někdo zavádění tohoto pořádku bránil. A já zatím všechny návrhy, které tady zazněly, které směřují k zamítnutí, cítím tak, že prostě se nechce některým členům této slovutné Poslanecké sněmovny, aby se pořádek v těchto otázkách v ČR zavedl a nastal.
Já si myslím, že to je špatně, protože my jsme přeci povinni se zabývat tím, abychom vytvořili perfektní prostředí, aby nevznikala hospodářská kriminalita, kapitálová trestná činnost, abychom byli schopni v celním režimu dohnat zboží, které uteklo celnímu dohledu, opatření, které celním orgánům umožní, aby byly schopny účinně pátrat po uniklém zboží, které uniklo celnímu dohledu. Je třeba vytvořit dostatečné podmínky pro to, aby porušování celních předpisů bylo zjišťováno a účinně samozřejmě také po objektivizaci trestáno. A to jsou všechno věci, které, domnívám se, by měly být předmětem našeho jednání.
Padly tady otázky také těch nákladů. Hovořila o tom paní zpravodajka, hovořil o tom také pan místopředseda Langer. Ministerstvo financí snad uvádělo 50 milionů, kolegové na rozpočtovém výboru hovořili o částce 0,5 miliardy korun. - Prosím? V nové důvodové zprávě.
***