(15.30 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Tento návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání rozpočtovému a hospodářskému výboru, projednal ho také výbor pro obranu a bezpečnost. Máme usnesení jako sněmovní tisk 536/1, 536/2 a 536/4.
Nejdříve prosím zpravodajku rozpočtového výboru paní poslankyni Miroslavu Němcovou, pak poslance Pavla Langa a poté pana poslance Tomáše Kladívka.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru, které se týká předloženého projednávaného tisku, a budu vás informovat o tom, že rozpočtový výbor přijal usnesení dvě. Jedno usnesení máte uvedeno pod tiskem 536/4, v němž rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout novelu celního zákona ve znění uvedeném s připomínkami tak, jak obsahuje tento tisk.
Druhé usnesení, na něž vás chci upozornit, najdete pod tiskem 536/3 a je to oponentní zpráva menšiny poslanců rozpočtového výboru. Jsou to jmenovitě poslanci Doležal, Chytka, Ježek, Kocourek, Němcová, Patočka a Tlustý, kteří doporučují Poslanecké sněmovně, aby tuto novelu celního zákona zamítla.
Dále bych vás chtěla požádat o laskavost. Před chvílí vám byl předán na lavice dodatek k tisku 536/4, tj. k usnesení rozpočtového výboru, který upravuje nebo lépe řečeno doplňuje bod 243, kde se technickým nedopatřením stalo, že tento návrh, s nímž rozpočtový výbor vyslovil souhlas, nebyl zahrnut do původního usnesení. Prosím vás proto, abyste tento doplněk týkající se bodu 243 přijali jako ten, který upravuje původní usnesení rozpočtového výboru pod tiskem 536/4.
Děkuji v tuto chvíli za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Paní poslankyně, vy už jste teď pronesla úvod k menšinovému materiálu, už nechcete potom znova hovořit? Ano, dobře.
Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Lang jako zpravodaj hospodářského výboru.
Poslanec Pavel Lang: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Hospodářský výbor projednal tisk 536, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, na své 37. schůzi konané dne 22. března 2000. Po vyslechnutí výkladu náměstka ministra financí pana Ing. Dvořáka, zpravodajské zprávy poslance Pavla Langa a po obecné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vládní návrh zákona zamítnout. Toto je usnesení hospodářského výboru.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, vy to potom navrhnete v obecné rozpravě, nebo už to zní teď?
Poslanec Pavel Lang: V obecné rozpravě navrhnu opět zamítnutí.
Předseda PSP Václav Klaus: Táži se, zda pan poslanec Tomáš Kladívko chce vystoupit jako zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost. Nevidím ho tady, nechce.
Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Ivan Pilip.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu novely celního zákona, resp. nového celního zákona, který nám zde byl předložen vládou.
Je samozřejmé, že k takto nikoli obsáhlému návrhu změn v dnešním uspořádání celního zákona, institucí a činností těchto institucí a orgánů je možné vést velmi dlouhou diskusi, a je také nesporné, že je řada věcí, které je v této oblasti velmi nutné změnit.
Domnívám se však spolu se svým poslaneckým klubem, že návrh, který byl vládou předložen, je návrhem, který neodpovídá změnám, které bychom od celní služby měli očekávat. Zavádí poměrně velké komplikace v novém návrhu struktury uspořádání této instituce, resp. institucí s výkonem této služby souvisejících, zakládá nové, poměrně významné náklady, které jednak nejsou přesně finančně kvantifikovány - teď myslím i ty částky, které jsou související - a zároveň není zcela zjevné, zda s ohledem na takové procesy, jako je přibližování České republiky do Evropské unie, jsou některé takové změny nezbytné. Mám teď na mysli zejména zvýšení celní služby, nebo resp. všech úřadů finančních a daňových o 1500 zaměstnanců, s tím, že uváděná úspora vzniklá nevím přesně jak z tohoto titulu má činit 100 zaměstnanců.
Nejpodstatnější negativum takto navrhované změny, které je v tomto návrhu zákona obsaženo a které především vede k mému odmítavému postoji k tomuto zákonu, je velmi silné posílení represivního aparátu, resp. represivních a vyšetřovacích pravomocí celní správy, resp. celníků.
V zákoně jsou obsaženy paragrafy, které v podstatě umožňují celní správě, zaměstnancům celnic, aby vykonávali činnosti, resp. zasahovali do svobody jednotlivců způsobem, které i jiné složky, také bezpečnostního aparátu, policie, atd., mají daleko více korigovány, kde jsou daleko lépe definovány řekněme mechanismy kontroly využívání takových věcí, jako je např. domovní prohlídka, odposlechy atd., zatímco tímto návrhem zákona jsou navrhovány velmi silné pravomoci pro fungování celních úřadů.
Domnívám se, že jakkoli by tady mohl zaznít argument - a předpokládám, že zazní i ze strany pana ministra nebo některých z vládních poslanců - že by bylo snad možné tuto změnu ještě opravit ve druhém čtení, navrhnout jakousi korekci této pasáže, tak jde o tak zásadně odlišný přístup k řešení této problematiky, že se mi zdá principiální, abychom hlasovali o návrhu jako celku a odmítli ho i z toho důvodu, že tady byl vůbec pokus o to, takovéto prvky do tohoto zákona zavádět.
Chci tím říci, že vůbec nezpochybňuji nutnost posílení efektivnosti činnosti celních úřadů. Je ovšem nutné, aby se o velkou část takovýchto změn zasadilo už vedení ministerstva či vláda samotná a aby využila určitých pravomocí, které již při platnosti dnešních zákonů celní úřady a další instituce mají.
Byly tady diskutovány i v souvislosti s jinými body, například s návrhem na zřízení dočasné parlamentní komise pro otázky vnitřního trhu, některé záležitosti, některé změny, případně budou ještě navrženy při podrobné diskusi o tomto bodě, které jsou možné již podle dnešních zákonů, jsou možná málo využívány a mohly by vést k pozitivním změnám i nyní a možná prohloubit diskusi o skutečně racionální nové podobě celního zákona.
Řeknu jeden příklad. Velmi vysoké úniky daňového typu a potažmo celní jsou výnosy, které jsou z tzv. podfakturace různých dovozců, kde se deklarují na hranicích při dovozu extrémně nízké ceny za různé dovážené, zejména spotřební, zboží.
Je třeba říci, že už dnes podle dnešní dikce zákona mají celní úřady právo doměřovat celní poplatky nebo clo a potažmo také potom další orgány daně podle cen, které jsou dány řekněme dopočtem celních úřadů či daňové správy, a že je to věc, která se málo využívá, ale která je možná již podle dnešní dikce zákona.
***