(Jednání opět zahájeno v 17.00 hodin.)
Místopředseda PSP František Brožík: Paní poslankyně, páni, poslanci, vážená vládo, úderem 17. hodiny budeme pokračovat v projednávaném bodu Ústní interpelace na členy vlády, kterým je vyhrazena doba od 17.00 do 18.30 hodin. Žádám proto prvně vylosovaného pana poslance Ladislava Šustra, aby přednesl interpelaci na ministra financí pana Pavla Mertlíka, a tím zahájil blok odpovědí členů vlády České republiky na interpelace poslanců. Připraví se paní kolegyně Michaela Šojdrová.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, neustálé dotazy a tlak členů družstevních záložen mě opět přivedly za tento pult, a také proto, že osobně si nevím rady s některými věcmi. Zkusím zkrátit a zformulovat několik otázek, na které bychom snad společně mohli hledat odpověď.
První z nich je, zda úřad pro dohled skutečně dohled jako takový vykonával a vykonává. To je otázka číslo jedna.
Další bod - když daně z úroků podle zákona musí být kampeličkami měsíčně odváděny státu i při nucené správě a pozastavení možnosti nakládání členů s jejich vklady, proč nejsou v souladu s § 31 zákona 21/1992 Sb., který platí přiměřeně dle § 28 odst. 6 zákona 87/1995 Sb., při nucené správě kampeličky vypláceny členům úroky z vkladů. To je druhá otázka. Podle § 31 zákona 21/1992 Sb. povinnost banky vyplácet úroky z vkladů tím není dotčena.
Další otázka - proč členové kampeliček v nucené správě nedostali od správce žádnou informaci o stavu svých vkladů k 31. 12. 1999 ani do 30. 4. 2000.
Pokud kampeličky nemají prostředky na vyplácení úroků z vkladů a členům úroky vypláceny pravděpodobně z důvodů vytunelování nikdy nebudou, proč neudělá Ministerstvo financí výjimku ze zákona a od data nucené správy nepřestane vybírat daň z nevyplácených úroků. Když Ministerstvo financí nemůže soukromému družstevnímu sektoru přispět do zajišťovacího fondu finanční výpomocí, tak by snad bylo vhodné zvážit nevybírání daně z neexistujících úroků.
Likvidovat stávající hmotný systém družstevních záložen formou odpisů ztrát z vkladů členů kampeliček je pochopitelně negativní pro vkladatele. Zda by nešlo zvážit sanaci velkých kampeliček v nucené správě, což je asi 80 tisíc, a zbytkového majetku - asi 5 miliard - a všechna aktiva a pasiva převést do velkého bankovního ústavu, který by se stal depozitní bankou kampeliček.
Poskytnutím návratné půjčky z Konsolidační banky na 5 až 10 let by tento bankovní ústav zvládl počáteční období výplat vkladů, minimálně dvě třetiny klientů by zůstaly v bance, a výrazně by se posílil sektor drobných vkladů.
Děkuji vám za vaši odpověď.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Šustrovi. Slovo má ministr financí a místopředseda vlády pan Pavel Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, ještě než se pokusím odpovědět na sérii otázek, tak bych pro objasnění, byť vím, že většině z vás je to známo, konstatoval některé základní skutečnosti kolem pravomocí Ministerstva financí a potažmo i vlády jako takové vůči Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
Dle zákona č. 87/1995 vztah je následující: Ministerstvo financí, resp. ministr financí, jmenuje a odvolává ředitele úřadu. Zde je třeba říci, že předchozí ředitel byl jmenován na základě návrhů a doporučení výkonného prezidenta České asociace záložen pana Mandelíka. Dále Ministerstvo financí schvaluje každoročně zprávu o činnosti a hospodaření, kterou úřad předkládá ministerstvu ke schválení. V případě neschválení této zprávy odvolává ministr financí ředitele úřadu. K tomuto postupu došlo v listopadu 1999, kdy byl jmenován nový ředitel úřadu, a to právě poté, co nebyla schválena zpráva o činnosti a hospodaření úřadu.
Ministerstvo financí dále působí jako odvolací orgán proti rozhodnutím úřadu, dále Ministerstvo financí vyžaduje od úřadu zprávy o stavu sektoru družstevních záložen a o hospodaření úřadu. Úřad takto předkládal zprávu sektoru 30. 9. 1999 a podklady k zajišťovacímu fondu družstevních záložen. S těmito zprávami jsem potom určitým způsobem seznamoval Poslaneckou sněmovnu, např. i v rámci interpelací nebo souhrnnými zprávami, jako např. 29. 2. tohoto roku.
Co se týče kontroly úřadů, určitou formu dozoru vykonává rovněž Poslanecká sněmovna, a to prostřednictvím schvalování rozpočtu úřadu.
Čili to jsou v podstatě jediné vazby, které existují.
Mezi úřadem a Ministerstvem financí existuje velmi dobrý pracovní vztah v tom smyslu, že ministerstvo je pravidelně informováno o vývoji, ale nezasahuje do rozhodování úřadu.
Co se týče otázek, které zde byly vysloveny, především o tom, zda úřad konal a jakým způsobem konal, je třeba říci, že v minulosti, tzn. zejména před listopadem loňského roku, ne vždy vystupoval úřad, resp. jeho předseda, dostatečně razantně a ne vždy, alespoň podle mého soudu, volil dostatečně silná nápravná opatření. Zdá se, že některé z prvků těchto opatření, jako např. nucené správy, mohly v některých konkrétních případech přijít dříve. Nicméně je to otázka jeho suverénního rozhodnutí, za které nese odpovědnost.
Druhým problémem je obecně nedostatečná pravomoc, kterou úřad v tomto má.
Konečně se to týká i s pravomocí velmi úzce související schopností získávat včas a pohotově informace o hospodaření jednotlivých družstevních záložen.
Další a jinou kategorií, než je rozhodování úřadu samotného, je výkon činnosti správců. Ti nejsou podřízeni - nucení správci - tomuto úřadu. Ti se musí striktně řídit zákonem. A zase způsob výkonu nucené správy, kromě obecného dohledu nad ním, není bezprostředně určován úřadem. To je věc jednotlivých správců. Pokud, dejme tomu, se jeví družstevníkům nebo komukoli jinému, že postup správce je nepřiměřený, tak vedle stížnosti úřadu nejefektivnější formou je bezesporu obrátit se na soud, což je koneckonců jediný orgán, který toto může v konečném stupni posoudit.
Co se týče vybírání daně z nevyplacených úroků, prvním krokem, který je tu nutný, je samozřejmě žádost ze strany správce, resp. jiného pověřeného subjektu.
Co se týče toho, proč nejsou event. vypláceny úroky, základní problém je zpravidla v neschopnosti příslušné finanční instituce, příslušné družstevní záložny - alespoň se tak domnívám - nalézt odpovídající prostředky, z nichž by bylo možno něco takového učinit.
Rozhodující asi je spíše otázka směrem do budoucna, jakým způsobem se vypořádat se stavem, který zde existuje,
Tím se dostávám k odpovědi, kterou jsem formuloval naposledy při předchozí schůzi Poslanecké sněmovny, když jsem hovořil o tom, že Ministerstvo financí prověřuje řešení, jakým způsobem event. sanovat fond pojištění vkladů a jak technicky učinit takové kroky, aby to nezatížilo nadměrně i ostatní záložny, které tento problém nemají, protože v případě, že by šlo dejme tomu o půjčku, tak půjčka, i kdyby byla bezúročná, tak je to půjčka, která by měla být návratná, alespoň teoreticky, což je samozřejmě zátěž pro ostatní a je to obecně jedním z problematických bodů.
***