(14.20 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Pravděpodobně bude zapotřebí do něj v budoucnu promítnout nové poznatky a celosvětové vývojové trendy veřejného zdravotnictví. Přijetím tohoto zákona se ale právní úprava ochrany veřejného zdraví v České republice významně modernizuje a přibližuje evropskému přístupu, a proto se plně hlásím k podpoře tohoto zákona. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Pan poslanec Čevela.
Poslanec Rostislav Čevela: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Při projednávání sněmovního tisku 538 bych se rád na začátek svého vystoupení alespoň chvíli zabýval významem prevence a poukázal na některé souvislosti na příkladu zdánlivě tak banálního onemocnění, jako jsou spalničky.
Spalničky, jak známo, patří mezi infekční onemocnění způsobené virem ze skupiny paramyxovirů. Diagnózu provedeme z klinické a epidemiologické anamnézy Koplikových - Filatovových skvrn, krevního obrazu či sérologického potvrzení na okresních hygienických stanicích. Virus spalniček někdy poškozuje plíce, srdce ale i mozek, což je důvod očkování. Od roku 1969 se u nás začalo očkovat látkou připravenou z živého atenuovaného viru spalniček.
Na příkladu očkování proti spalničkám hodlám poukázat na souvislost, kterak země, které se holedbají přívlastkem svobodné, poškozují vlastní populaci. Samozřejmě s tímto průkazem dojdeme k potvrzení akutní potřeby zákona o ochraně veřejného zdraví a změně 24 souvisejících zákonů, tedy námi projednávaného sněmovního tisku 538.
Nuže, existují tzv. svobodné země, v nichž liberální úřady umožňují rodičům, aby z filozofických či náboženských důvodů nenechali své děti očkovat. Virus spalniček se však chová exaktně, akademicky, nikoli filozoficky či nábožensky a pronikne při první vhodné příležitosti do těla. Neočkovaní dostávají spalničky 35krát častěji nežli očkovaní a navíc se spalničky vyskytují u neočkovaných dětí v ranějším věku.
Zajímavá situace nastává při promísení populace neočkované a očkované. Sledujte prosím se mnou důsledky tzv. volného zákona. V rámci protiepidemiologických opatření jsou nemocní izolováni doma, do nemocnice jsou posílány jen těžké případy. Růst počtu neočkovaných dětí se spalničkami odráží růst počtu dětí se spalničkami v neočkované populaci. Jestliže se počet neočkovaných dětí zdvojí, pak v populaci s 25 procenty neočkovaných a 80 procenty očkovaných vzroste výskyt spalniček mezi očkovanými dětmi o 5,5 %, ale v populaci 60 % neočkovaných a 40 % očkovaných vzroste výskyt spalniček mezi očkovanými o 30,5 %. Důvod je zřejmý. V neočkované populaci získá virus vyšší nakažlivost. Přílišná volnost, tedy nedůslednost prevence, poškodila populaci.
To je několik poznámek k významu prevence a souvislostí, z nichž vyplývá má obava z každého příliš volného zákona. Ostatně ani nejrozsáhlejší starověký dokument o prevenci, pět Mojžíšových knih s řadou racionálních zdravotních příkazů, příliš volný není. A přenesme se přes rozpačitý středověk a ocitněme se ve druhé polovině 16. století, tedy v době, kdy Tadeáš Hájek přeložil Herbář Petra Mathioliho a Český sněm v roce 1585 vybídl císaře, aby vyměřil plat čtyřem lékařům, kteří by jako "physici regni" své sídlo v rozličných končinách země měli, prvních počátků nemocí mezi lidmi si všímali, jejich šíření bránili a úřadu zprávu podávali".
Nuže, počátky institucionalizované prevence v českých zemích. Počet těchto lékařů se pozvolna zvyšoval až do 90. let minulého století, kdy vznikl hygienický ústav, jehož ředitelem se stal prof. Gustav Kabrhel, zakladatel české hygieny.
V průběhu posledních deseti let zaznamenáváme ztrátu řady kompetencí hygienické služby. Hygiena však vždy zůstane oborem, který odhaluje zdravotní problémy a pracuje na jejich zvládnutí. Hygiena patří do rodiny preventivní medicíny, stále se bude věnovat primární prevenci nemocí a v sekundární prevenci bude mít roli koordinační a řídicí. Již proto zachovejme úctu k dopracovanému zákonu o ochraně veřejného zdraví, dopracovanému nejen předkladatelem, ale i ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví též desítkami pozměňovacích poslaneckých návrhů.
Máme před sebou věru dopracovaný zákon, zákon, o který si Poslanecká sněmovna Parlamentu řekla a který si zaslouží naši podporu a postoupení do třetího čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Čevelovi. Nyní pan poslanec Ouzký.
Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji, pane předsedo. Já jsem se již v prvém čtení zmiňoval o celé historii tohoto zákona. Zmiňoval jsem i ten fakt, že k mé veliké lítosti předkladatel beze zbytku splnil požadavky a doporučení přijatá sněmovnou v minulé verzi tohoto zákona a z tohoto zákona vypadla spousta užitečných věcí.
Dovolte mi, abych vás stručně seznámil v této obecné rozpravě s některými zápory, ale i s některými klady této novely. K záporům novely dle mého soudu patří to, že zákon o veřejném zdraví je v podstatě zákon o hygienické službě, přičemž všichni tušíme, že ochrana veřejného zdraví není pouze záležitostí hygienické služby, ale je záležitostí i jiných orgánů státní správy a dalších.
Tato upravená novela se vrací k existující struktuře současné hygienické služby, pouze se zde mění název na orgány ochrany veřejného zdraví. Plně počítá se stávající strukturou okresních úřadů, což je velká neznámá v dalším uspořádáním státní správy. Nijak neposiluje vertikální strukturu ochrany veřejného zdraví a to by byla věc, která by se mi velmi zamlouvala, protože na rozdíl od svých některých předřečníků se domnívám, že společenskou objednávkou v této oblasti je hlavně dozor, tedy řekněme policie pro zdraví, a co považuji za nejzávažnější, je to, že tato norma ponechává možnost střetu zájmů v souběhu státního dozoru s poskytováním zdravotnických služeb.
V úkolech orgánů hygienické služby navržených v zákoně se opakovaně prolínají všechny činnosti.
Předseda PSP Václav Klaus: (Reakce na permanentní hluk v sále:) Pane poslanče, promiňte, já poprosím sněmovnu o výrazné zklidnění. Poprosím všechny, kteří stojí a vedou rozhovory, aby toto prováděli mimo tuto budovu. Týká se to i pana poslance Jičínského.
Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji, pane předsedo. Já se pokusím více křičet.
Předseda PSP Václav Klaus: I pana poslance Švrčka a dalších.
Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji. V úkolech orgánů hygienické služby navržených v zákoně se opakovaně prolínají všechny činnosti - deskriptivní, promotivní, protektivní i exekutivní. Uvedené činnosti sice s poznatky o ochraně zdraví a jeho ovlivnění souvisejí, to je sběr dat, jejich analýza, tvorba normativů, primární prevence atd., ale v návrhu jsou svěřeny buď orgánu, nebo zdravotnickému zařízení, aniž by byly jednotlivé činnosti specifikovány, organizačně odděleny a dle odpovědnosti i financovány v rozdílných režimech.
***