(14.10 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Prosím pana poslance Ouzkého, aby se ujal slova.
Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji vám, pane předsedo. Pane ministře, zbytku vlády, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. V usnesení č. 126, které mám bylo rozdáno pod číslem 538/1, se praví, že výbor pro sociální politiku a zdravotnictví po odůvodnění hlavního hygienika Michaela Víta a zpravodajské zprávě poslance Miroslava Ouzkého a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů dle sněmovního tisku 538, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplnění. Když dovolíte, nebudu číst celý materiál, znovu opakuji, naleznete jej pod číslem 538/1.
Velmi stručně k projednávání této normy ve zdravotním výboru, jak zde již nastínil pan ministr. Na jednání tohoto výboru zaznělo velké množství pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy byly z velké části z dílny předkladatele. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví přihlédl velmi vstřícně k tomu, že během vytváření novely došlo k výrazným personálním změnám na tomto ministerstvu. Nastoupil nový hlavní hygienik, a tedy lze očekávat a i podpořit jeho právo na vstup do této novely již v legislativním procesu. Technicky věc byla vyřešena tak, že se několik kolegů ujalo těchto předložených pozměňovacích návrhů.
Jinak já své vlastní postřehy k tomuto návrhu bych nesměšoval do zpravodajské zprávy, jejíž dikce je jasná, a přihlásil bych se do obecné rozpravy. Zatím děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Ouzkému, zpravodaji výboru. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Fischerová.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení členové vlády, dámy a pánové, zákon o veřejném zdraví projednáváme dnes potřetí a podle mého názoru se jednotlivé verze postupně lepší, a to ve smyslu zachování významné funkce hygienických stanic nejen v oblasti udržení, ale především tolik potřebného zlepšení zdravotního stavu naší populace.
Je vhodné si připomenout, že zdravotní stav naší populace ještě stále má co dohánět v porovnání s vyspělými státy. Dnes již snad nikdo nepochybuje o tom, že zdravotní stav populace není ovlivněn pouze zdravotnickými službami, ale především faktory z oblasti životního stylu, životního prostředí a kvalitou vrozených dispozic. Veřejné zdravotnictví je na rozdíl od individuálně zaměřených zdravotnických služeb orientováno na zdravotní stav populace nebo populačních skupin a na faktory, které tento zdravotní stav výrazně ovlivňují. Hygienici proto nemohou v žádném případě zastávat pouze roli represivní složky. Celosvětový vývoj prokazuje potřebu více aktivního přístupu v oblasti podpory veřejného zdraví, výchově ke zdravému způsobu života a při hodnocení zdravotních rizik. Rozvoj ochrany veřejného zdraví je založen na nových poznávacích aktivitách, hodnocení rizikových faktorů a využití epidemiologických metod.
V našich konkrétních podmínkách je tento komplexní přístup realizován systémem hygienické služby, jejímiž funkčními součástmi jsou hygienické stanice a také Státní zdravotní ústav zřízený v roce 1925 zákonem č. 218 za výrazné podpory Rockefellerovy nadace, která tento krok považovala za prioritu, a proto hradila 50 % nákladů ke zřízení tohoto ústavu. Snad právě proto, že ctím tradice, dovolím si v tento den z tohoto zákona citovat:
"Při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy" - jehož prvním ministrem byl kvalifikovaný odborník v sociálním lékařství dr. Vavro Šrobár - "zřizuje se Státní zdravotní ústav. Úkolem tohoto ústavu jest vykonávati pro státní zdravotní správu odborné vědecké práce a zkoumání, kterých jest třeba k činným zdravotním opatřením, podporovati výchovu k preventivní medicině, jakož i pečovati o odbornou výchovu zdravotnického personálu." Konec citátu.
Dámy a pánové, nicméně vývoj postoupil jistým směrem a především v rámci konsensu a priority zákona jako celku zachování této tradice v podrobné rozpravě uplatňovat bohužel nebudu.
Dále bych chtěla zmínit, že předložená verze návrhu zákona má i své určité nedostatky, např. ve smyslu zúženého přístupu k definicím pojmů. Pojmy ochrana a podpora veřejného zdraví nejsou zatím v plné šíři v předloženém textu zakotveny. Vyčerpávajícím způsobem není kladen důraz na výchovu ke zdravému způsobu života. Ze zákona také vyplývá poněkud pasivní přístup k hodnocení závažných zdravotních rizik. Tyto podrobnosti je však možné doplnit pozměňovacími návrhy, které již přijal výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a nepochybně ještě další zazní i na tomto fóru. Pokud všechny tyto návrhy získají podporu sněmovny, jsem přesvědčena, že dojde k výraznému posunu v souladu s mezinárodně přijímanými přístupy k otázkám veřejného zdraví.
Vím, že se zde mj. mohou také vyskytnout námitky vůči určitému domnělému vlivu ze strany státu a naopak výzvy zdůrazňující princip osobní odpovědnosti občana za své vlastní zdraví. Podle mého názoru je však větší důraz státu na aktivní přístupy občanů k podpoře a obnovení zdraví či k výchově ke zdravému způsobu života právě jednou z cest, jak je možné osobní odpovědnost občana za své zdraví zvýšit.
Kladem je pojetí zákona ve vztahu k reformě veřejné správy. Respektuje vývoj navrhovaných kroků tohoto procesu a lze předpokládat, že tedy v přechodné době nedojde ke zkratovým situacím ani k omezení významné funkce hygienické služby v oblasti ochrany veřejného zdraví.
Navrhovaný zákon o ochraně veřejného zdraví má zcela určitě ještě některá diskutabilní místa.
***