Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(9.40 hodin)

(pokračuje Žižka)

Z praktického důvodu poslanci do zákona vrátili § 97 zabezpečující pomoc občanům poskytováním pohotovostních služeb jednotkami požární ochrany. Tyto služby podle nové úpravy nebudou poskytovány za úplatu, ale pouze za úhradu vynaložených nákladů.

V přechodných ustanoveních byla vyřešena otázka budoucí platnosti dokumentace posouzení požárního nebezpečí u subjektů, kterým podle nové právní úpravy povinnost zpracovat dokumentaci zákon neukládá.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přijetí všech čtyř zákonů, které byly výborem pro obranu a bezpečnost podstatně pozměněny ve smyslu mého komentáře, je pro vytvoření funkčního systému vnitřní bezpečnosti České republiky nezbytné. Všechny tyto zákony jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky, nejsou v rozporu s právem Evropského společenství a také respektují mezinárodní smlouvy. Dovolte mi proto, abych v souladu se závěry a po úpravách, které vyplynuly z jednání výboru pro obranu a bezpečnost, doporučil Poslanecké sněmovně tyto návrhy k dalšímu projednání.

Na závěr mi, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych velmi poděkoval kolegům zejména z výboru pro obranu a bezpečnost a svému kolegovi a místopředsedovi Petru Koháčkovi, který odpracoval na těchto zákonech mnoho práce. Proto před vámi stojím a mohu takto komentovat podle mého názoru dobrou práci. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, kterou v tuto chvíli přerušuji, neboť musím učinit zadost formálnímu usnesení, které jsme přijali.

Otevírám další bod, kterým je

Předložený návrh by měl z pověření vlády uvést ministr vnitra Stanislav Gross, ten však avizoval, že vše podstatné řekl již ve svém úvodním vystoupení. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali výboru pro obranu a bezpečnost. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 544/1. Zpravodaj výboru poslanec Jan Žižka také ve svém vystoupení k předchozímu tisku řekl vše podstatné, tudíž otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, kterou v tuto chvíli přerušuji, neboť zahajuji projednávání dalšího bodu, kterým je

O uvedení tohoto návrhu platí z pohledu pana ministra Grosse totéž, co jsem řekl před chvílí. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali výboru pro obranu a bezpečnost. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 543/1. Zpravodaj výboru poslanec Jan Žižka již vše podstatné k tomuto návrhu řekl ve svém úvodním vystoupení. Otevírám i k tomuto bodu obecnou rozpravu. V tuto chvíli mám k dispozici tři přihlášky do sloučené obecné rozpravy, jako první pana poslance Karla Černého, druhého pana poslance Rudolfa Tomíčka a poté pana poslance Petra Koháčka. Prosím prvně jmenovaného, aby se ujal slova.

Poslanec Karel Černý: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, rozdělení vládního návrhu krizového zákona na návrh zákona o krizovém řízení a zákon o integrovaném záchranném systému považuji za krok k lepší srozumitelnosti obou systémů, to znamená krizového řízení při mimořádných stavech a záchranných a likvidačních pracích při mimořádných událostech.

V prvním případě, při vyhlášení krizových stavů, se posilují pravomoci správních úřadů a jejich představitelů. Značnou roli sehrává i Parlament České republiky, jehož pravomoc při vyhlašování krizových stavů předurčil zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Dá se říci, že v praxi půjde o jakási výjimečná řešení rozsáhlých mimořádných událostí ohrožujících vnitřní i vnější bezpečnost státu.

Zákon o integrovaném záchranném systému naopak řeší ty případy mimořádných událostí, které lze překonat stávajícími právními nástroji a kompetencemi složek integrovaného záchranného systému. Jde o to, vyřešit koordinaci složek na všech úrovních řízení, to znamená na místě zásahu, mezi operačními středisky i na úrovni správních úřadů. Po sedmi letech mají zásady integrovaného záchranného systému dané usnesením vlády č.246/1993 svůj právní rámec. Lze s potěšením konstatovat, že nejsou změněny a že osvědčené zásady, na kterých byly řešeny zásahy např. při povodních v roce 1997, budou právně zakotveny.

Oceňuji, že pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému na úrovni správních úřadů i pro koordinaci v rámci krizového řízení budou působit stejné orgány - krizové štáby a bezpečnostní rady.

V kontextu projednávaného návrhu zákona o Záchranném sboru České republiky oba návrhy zákonů konkretizují i úlohu tohoto sboru. Význačné postavení Záchranného sboru České republiky v krizovém plánování a zejména v integrovaném záchranném systému je logické a odpovídá jeho kompetencím při řešení mimořádných událostí i dosavadní činnosti jednotek požární ochrany. Hasiči mají zkušenost s likvidací mimořádných událostí a s prováděním záchranných prací, jejich společenská prestiž je uspokojující a i po odborné stránce je systém požární ochrany způsobilý komplexněji mimořádné události řešit.

V rámci návrhu zákona o integrovaném záchranném systému je u nás také poprvé od druhé světové války předložena komplexní právní úprava pro systém ochrany obyvatel. Ochrana obyvatel v pojetí varování, evakuace, ukrytí a nouzového přežití bude mít reálné upotřebení v době míru i za válečného stavu a bude zbavena veškerých bývalých ideologických nánosů z období studené války. Je třeba, aby se také personálně omladila a oprostila od až příliš vžitých schémat. Domnívám se, že transformací státní správy v oblasti civilní ochrany do resortu ministerstva vnitra, potažmo Záchranného sboru, budou mít i pracovníci civilní ochrany šanci řešit nové úkoly ochrany obyvatel z jiného úhlu pohledu a systém civilní ochrany bude více přístupný lidem.

Navržená novela zákona o požární ochraně odstraňuje nelogický stav na úseku výkonu státního požárního dozoru, a to především vazbu posouzení požárního nebezpečí objektů a činností na výkon státního požárního dozoru. Domnívám se, že jde o potřebnou úpravu, neboť dosavadní vazba - to znamená, že bez posouzení požárního nebezpečí nešlo vykonávat u právnických osob s vysokým požárním nebezpečím kontrolní činnost - se zásadně neosvědčila. Odstranění této dosavadní vazby nepochybně přispěje k větší bezpečnosti vysoce rizikových objektů a činností a mělo by i snížit počet požárů.

Od lepšího rozvrstvení objektů podle požárního nebezpečí do tří skupin pak lze očekávat, že se sníží i zatížení podnikatelů administrativou, kterou dosavadní systém zbytečně vytvářel.

V navržených změnách v oblasti jednotek požární ochrany jde především o dopracování právního rámce pro základní koncepci v organizaci jednotek požární ochrany. Uvedený systém je budován od roku 1994 a počítá s racionálním a efektivním využitím všech jednotek požární ochrany, dobrovolných i profesionálních.

U dobrovolných jednotek, jejichž zřizovateli jsou obce, precizuje postavení, práva a povinnosti obcí ve vztahu k samostatné a přenesené působnosti státní správy související s těmito jednotkami. Novela vytváří půdu pro jasnější působení dobrovolných jednotek i stabilizaci členů v těchto dobrovolných jednotkách. Obce mohou z hlediska přístupu a vlastních možností jednotku sboru dobrovolných hasičů zřídit nebo místo ní zřídit požární hlídku nebo sdružit prostředky s jinou obcí na společnou jednotku požární ochrany.

Domnívám se také, že i navržená novela § 70 stávajícího zákona o požární ochraně, kde bude mezi úkoly jednotek požární ochrany patřit i ochrana obyvatelstva, je společensky žádoucí a zracionalizuje vynakládané prostředky do této oblasti.

V novele zákona o požární ochraně je v návaznosti na systém plošného rozmístění také stanovena základní úroveň pomoci občanů na kterémkoliv místě z hlediska zásahu jednotek požární ochrany. Domnívám se, že z každého systému, který je budován ve prospěch občanů, musí být zřejmé, jak působí a co garantuje.

***