(9.30 hodin)
(pokračuje Žižka)
Došlo také ke zpřesnění pojmů "záchranné práce", "ochrana obyvatelstva" a "osobní a věcná pomoc". Zákon o integrovaném záchranném systému upravuje činnost složek při všech mimořádných událostech. V době vyhlášených tzv. krizových stavů budou složky tohoto systému podřízeny tomu, kdo uvedené stavy vyhlásil. Spojitost mezi oběma systémy řízení je ve společných koordinačních orgánech, v krizových štábech a bezpečnostních radách a především v úloze starostů obcí, přednostů okresních úřadů, hejtmanů krajů a vlády při koordinaci záchranných a likvidačních pracích.
Navrženým rozdělením vládního návrhu zákona na dva samostatné zákony došlo k podstatně jasnému oddělení působnosti správních úřadů v době, kdy je mimořádná událost zvládnutelná běžnou činností správních úřadů a složek IZS, od doby, kdy lze mimořádnou událost zvládnout jen vyhlášením krizových stavů. Při vyhlášení krizových stavů jsou vyšší pravomoci parlamentu i některých správních úřadů k omezení některých práv a svobod občanů v zájmu překonání těchto mimořádných krizových situací. Toto rozdělení vládního návrhu zákona je logické a domnívám se, že bylo správné i nutné. Podstata úkolu z hlediska řízení a plánování záchranných a likvidačních prací přísluší Ministerstvu vnitra, krajům a okresním úřadům. Některé úkoly při koordinaci IZS a ochraně obyvatel bude plnit na všech úrovních státní správy nově vzniklý Záchranný sbor České republiky. Uvedené správní úřady tak získají profesionálního partnera při řešení mimořádných událostí i pro přípravu opatření pro záchranné a likvidační práce a především pro ochranu obyvatelstva. Působnost a úkoly správních úřadů a jejich představitelů představují v záchranném systému tzv. strategickou úroveň řízení, která bude využívána především při rozsáhlejších mimořádných událostech. Ve značném množství mimořádných událostí budou uplatněny další dvě úrovně řízení, operační a taktická, což se děje v podstatě už dnes.
Operační úroveň zajišťuje zpohotovění a soustřeďování sil a prostředků složek IZS. Tato úroveň je představována operačními středisky a dispečinky hlavních složek integrovaného záchranného systému, tj. Záchranného sboru České republiky s jednotkami požární ochrany, tím se myslí samozřejmě i s jednotkami dobrovolných hasičů, dále Policie České republiky a v neposlední řadě zdravotnické záchranné služby.
Pozměňovacím návrhem zákona výbor precizoval ustanovení týkající se povinností a pravomocí operačních středisek Záchranného sboru České republiky.
Stejně výbor postupoval u ustanovení týkajícího se již zmíněné taktické úrovně řízení představované velitelem zásahu. Pozměňovací návrh pečlivě definuje povinnosti velitele zásahu, neboť ten bude v první řadě na místě zásahu řídit záchranné likvidační práce a jeho oprávnění jsou velice nutná z důvodu nebezpečí z prodlení.
Pozměňovací návrh zákona o IZS se dotýká i úprav týkajících se práv a povinností právnických a fyzických osob spojených především s tzv. osobní pomocí a jejich úkolů v likvidaci havárií a v ochraně obyvatel.
Jako třetí část mého vystoupení mi dovolte, abych se zmínil o zákonu o Záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. Je to tisk 544/1. Na základě přijatých pozměňovacích poslaneckých návrhů se dnes projednávaný návrh liší od návrhu, který byl předmětem jednání v Poslanecké sněmovně v prvním čtení, takto:
§ 1 je doplněn odstavci 3 a 4, ve kterých garanční výbor vyjadřuje podmínky spolupráce záchranného sboru s dalšími subjekty a jeho vybavení příslušnými oprávněními. Důvodem je především to, že v případech již nastalých mimořádných situací nelze začít diskutovat o podmínkách a závazných pravidlech spolupráce, ale že je žádoucí nezbytná pravidla stanovit předem.
V § 2 dospěl výbor pro obranu a bezpečnost k závěru, že základní organizační složkou v rámci kraje musí být záchranný sbor kraje, analogicky v Praze Záchranný sbor hl. m. Prahy, který bude organizační složkou státu a účetní jednotkou s napojením na rozpočtovou kapitolu Ministerstva vnitra. Tím je zabezpečen souhlas s připravovanými zákony o majetku a rozpočtových pravidlech. Současně byly proti vládnímu návrhu vypuštěny okresní složky záchranného sboru, jejichž zřizování se považuje za vnitřní organizační záležitost. Důvodem je též okolnost, že v perspektivně krátké době je možné uvažovat o jiném postavení okresů, a proto není nutné zafixovat v zákoně toto ustanovení, které by v krátké době potom vyžadovalo jeho novelizaci. Přitom je s předkladatelem dohodnuto, že řešení územních složek bude místní organizací zabezpečeno tak, aby nedošlo k žádnému zhoršení dostupnosti pro občany ve srovnání se současným stavem. Oprávnění příslušníků řešená v § 4 jsou ve srovnání s dosavadním stavem a vládním návrhem rozšířena pouze o právo požadovat v některých případech prokázání totožnosti a povinnost osoby této výzvě vyhovět. Nově se stanoví právo příslušníka s příslušnou odborností používat výbušniny, jako např. při uvolňování ledových bariér. Nově je rovněž zakotvena povinnost příslušníka, a to v § 6 odst., 2 chránit předmět zásahu před zcizením nebo poškozením, kterému lze zabránit, a to do doby převzetí vlastníkem nebo uživatelem, případně policií.
Komplexní pozměňovací návrh rovněž zabezpečuje na rozdíl od vládního návrhu apolitičnost záchranného sboru. V souladu s přijatou novelou zákoníku práce byly provedeny vyvolané úpravy doby služby, a to v § 14 a § 15.
V § 20 odst. 3 byla stanovena tříletá lhůta od účinnosti tohoto zákona pro majetkové vypořádání mezi města Prahou, Brnem, Ostravou a Plzní a na druhé straně státem, pokud tyto záležitosti nebudou do té doby vyřešeny jinou formou.
Nyní mi dovolte poslední část, a to je moje vystoupení k zákonu, kterým se mění zákon 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Poslanci výboru vznesli k návrhu tohoto zákona celou řadu pozměňovacích návrhů. Z přijatých věcných návrhů patří k těm, které přinesly významnější změny, tyto návrhy:
V § 4 došlo ke zpřesnění technických parametrů, podle kterých jsou členěny povinné subjekty, tedy právnické osoby a podnikající fyzické osoby, do příslušných kategorií podle míry požárního nebezpečí jejich činnosti.
§ 12 byl doplněn o povinnost vlastníků a uživatelů lesů před požáry a v souvislosti s tím bylo doplněno i sankční ustanovení v § 76 týkající se uložení pokuty za neplnění této povinnosti.
Významnou změnou bylo zpřesnění § 31 odst. 1, které se týká výkonu státního požárního dozoru při zabezpečení požární prevence ve stavebním řízení. Tím byly odstraněny dosavadní nejasnosti týkající se rozsahu působnosti orgánů požární ochrany v této oblasti.
§ 32 byl ve vazbě na zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, výrazně zredukován a bylo vypuštěno písm. b) z odstavce 1 a zcela byl vypuštěn odstavec 2 a 3. Zároveň s touto úpravou provedl výbor nutné změny v § 76 odstavec 2, tj. vypuštění sankčních ustanovení, která s vypuštěním částí uvedených v § 32 přímo souvisejí.
Za podstatnou změnu lze považovat rozšíření a zpřesnění § 69, který se týká zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména pak pokud jde o doplnění uvedeného paragrafu o procedurální otázky zřízení takovéto jednotky v hlavním městě Praze, v Brně, Ostravě a Plzni včetně toho, že přímo zákon stanoví, jaké náležitosti smlouvy o sdružení zřizující společnou jednotku, úpravu užívání majetku ve vlastnictví těchto měst, je třeba.
Z podnětu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska výbor po úpravách vrátil do zákona původně vypuštěný § 75, upravující taxativně úkoly, v nichž se občanská sdružení podílejí na plnění úkolů na úseku požární ochrany.
V § 76 byla zapracována nová skutková podstata porušení povinností za neoprávněné zrušení jednotky hasičského záchranného sboru podniku a za její porušení bude možné též udělit sankci.
***