(9.50 hodin)
(pokračuje Černý)
Moderní požární ochrana musí působit nejen proti požárům, ale i jiným mimořádným událostem a živelním pohromám. V tomto smyslu vítám i působnost nově vznikajícího Záchranného sboru České republiky, který ji bude uplatňovat jak v požární ochraně, tak v ochraně obyvatelstva a v krizovém řízení.
S ohledem na pracovněprávní vztahy příslušníků Záchranného sboru České republiky pak podporuji samostatný návrh zákona o Záchranném sboru České republiky. Parlamentem již dříve projednávaný zákoník práce, podle kterého se s určitými odchylkami řídily i pracovněprávní vztahy v Hasičském záchranném sboru České republiky, již další odchylky připouštět nebude. Je více než žádoucí, aby pracovněprávní vztahy ozbrojených sil, ozbrojených sborů a záchranných sborů nalezly společnou platformu řešení pracovněprávních vztahů jejich příslušníků, a tu návrh zákona o Záchranném sboru České republiky představuje.
Co se týká struktury navrhovaného Záchranného sboru České republiky, lze předpokládat, že vytvoření 14 krajských sborů je z hlediska požadavků na akceschopnost reakce na vzniklé mimořádné události žádoucí. Navíc v tom vidím i značnou úsporu administrativních funkcí v Záchranném sboru České republiky, který je koneckonců financován z daní.
Dámy a pánové, z výše uvedených důvodů vás žádám o podporu předložených zákonů a jejich propuštění do třetího čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan poslanec Rudolf Tomíček, připraví se pan kolega Petr Koháček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, máme před sebou vládní návrh zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému. Myslím si, že je velice chvályhodný tento zákon i jeho koncepce i jeho znění. Nicméně si dovolím poznamenat, že na jednu věc se v celém tomto zákoně trochu zapomnělo. Je tam řešeno všechno, dá se říci, velmi dobrým způsobem, ale týká se to pouze, resp. je to staženo pouze na krizový stav.
Je pravda, že řešení krizového stavu je podmíněno také určitým stavem technických zařízení budov, které k tomuto bezpodmínečně patří, ovšem v současné době je normální, že ne všechny tyto budovy jsou spravovány státem, ale některé jsou spravovány i soukromými osobami.
Není tu ošetřeno to, co s těmito zařízeními se děje v době, kdy stav není krizový. Nejsou řešeny v tomto návrhu zákona náhrady za omezení výkonu vlastnických práv k nemovitosti v době, kdy není vyhlášen krizový stav, ani v době nevyhlášeného krizového stavu nelze využít tyto stavby v převážné většině k jinému účelu. Nejsou tam řešeny ani náhrady nákladů vlastníka nemovitosti za zachování stavby civilní ochrany v tom stavu, aby byl způsobilý pro využití v době krize, a samozřejmě nejsou tam zohledněny ani náhrady vlastníků nemovitostí prokazatelně - opakuji znovu prokazatelně - spojených se zachováním provozuschopnosti a údržbou speciálních zařízení právě ve prospěch civilní ochrany.
Myslím si, že to lze ošetřit poměrně jednoduchým doplněním tohoto zákona, který nebude kolidovat prakticky s žádným odstavcem ani paragrafem tohoto návrhu.
Já si dovolím potom v podrobné rozpravě tento návrh přesněji specifikovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo posledně přihlášenému do obecné rozpravy panu poslanci Petru Koháčkovi.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v prvním čtení jsem vystoupil k těmto zákonům s poměrně dost tvrdou kritikou, a to zvláště proto, že zákon o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému nebyl podle mého názoru kompatibilní s již platnými zákony, a to jak ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky, tak se zákonem o zajišťování obrany České republiky.
Rád zde mohu prohlásit, že po mnoha a mnoha jednáních, která byla vedena velmi věcně a velmi konstruktivně, se dospělo k řešení, které i já nyní považuji za dobré a které také doporučuji vaší pozornosti.
Měl jsem zde připraveny některé konkrétní věci, ve kterých došlo k těm nejvýraznějším změnám, ale protože o nich již hovořili jak pan ministr, tak pan zpravodaj, nebudu se k tomu vracet.
Chtěl bych ale zmínit na závěr jednu záležitost, která zatím není příliš řešena v tomto komplexu zákonů, které se chci i nadále věnovat, protože si myslím, že je důležitou součástí jak v prevenci, tak v zásazích při krizových stavech, a to jsou občanská sdružení působící v této oblasti, ať jsou to dobrovolné hasičské jednotky, Horská služba, Speleologická záchranná služba, Červený kříž a další, které v této oblasti působí.
Myslím si, že je na nás, abychom hledali jejich lepší zakotvení v celém tomto systému, ale nemohlo to být z různých důvodů předmětem, který by byl řešen v těchto zákonech.
Já vám děkuji za pozornost a ještě jednou vás prosím o to, abyste všechny tyto předložené zákony podpořili.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím a obecnou rozpravu tedy končím.
Pokud se nepletu, nezazněl v obecné rozpravě žádný návrh na vrácení výboru k novému projednání ani návrh na zamítnutí zákona, proto přistoupíme k rozpravě podrobné.
Do té mám v tuto chvíli sedm přihlášek, a to poslanců Václava Franka, Jaroslava Melichara, Rudolfa Tomíčka, Ladislava Šustra, Petra Koháčka, Františka Ondruše a pana poslance Miroslava Máčeho. Prvně jmenovanému uděluji slovo. Slovo má tedy pan poslanec Václav Frank, připraví se pan kolega Jaroslav Melichar.
Poslanec Václav Frank: Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, myslím, že zde zaznělo - myslím si, že právem - dost slov chvály na to, jak se nám podařilo tyto tři, resp. čtyři zákony dotáhnout k přijatelnému konci. Říkám to proto, že i já jsem v prvním čtení poukázal zejména na negativní jevy, které se projevily na úseku požární ochrany po takové první novelizaci požárních zákonů v roce asi 1994.
Musím říci, že mnohé se skutečně podařilo přepracováním návrhu zákona odstranit, a opravdu vidím posunutí úrovně zákonů možná o dva stupně výše. A dovolím si tvrdit, že i ve vztahu k dobrovolným hasičům. Přesto si ale ještě dovolím předložit asi pět drobných, víceméně technických, pozměňovacích návrhů k předloze, která nám byla výborem pro obranu a bezpečnost předložena.
V prvé řadě navrhuji v § 4 odst. 2 b) ve větě, kde se jedná o nádobách, navrhuji "nádoby převyšující 200 litrů". Dále pak "možných náplní převyšujících 100 kg" - věta pokračuje "umístěných".
Vím, že tento návrh byl předkládán i v našem výboru několikrát a několikrát jsme zvažovali ano nebo ne, ale jsem přesvědčen o tom, že příkladně v provozech, kde se používají svářečské plyny a je povoleno i z praktického hlediska a důvodu bezpečné manipulace mít až dvě lahve po 40 litrech pro přímou práci a další dvě lahve jako zásobní, rovněž po dvou kusech 40 litrů, že tento můj námět odpovídá skutečnosti. Celkem na pracovišti je tedy možno mít 160 litrů s tím, že není vyloučeno použití případně jiných typů lahví, nebo je možné v takovém provozu využít ještě další přenosnou aparaturu, která může mít lahve popř. i o menším objemu.
***