(9.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Jde především o úpravu povinností právnických a podnikajících fyzických osob diferencovaně podle stupně požárního nebezpečí provozovaných činností, odstranění povinnosti zpracovávat nákladné posouzení požárního nebezpečí v případech, kdy to charakter provozu či činnosti nevyžaduje, úpravu samostatné působnosti obcí na úseku požární ochrany, zlepšení péče o členy sborů dobrovolných hasičů obcí především zavedením zdravotních prohlídek, umožnění jim poskytovat odměny za zásah mimo pracovní dobu a některé jiné instituty.
Výbor pro obranu a bezpečnost v souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny úpravou vládou předložených návrhů vytvořil komplexní pozměňovací návrh, který vám je dnes předkládán jako základ projednávání těchto zákonů ve druhém čtení. Tyto změny vznikly na několika jednáních výboru podle návrhu mnoha poslanců. Jejich značný počet dokazuje, že jde o problematiku živou, která vyvolává zájem široké veřejnosti o to, jak tato oblast bude legislativně upravena.
Chci zde na závěr svého vystoupení zdůraznit, že i přes poměrně značný zásah do původní vládní předlohy jsou po mém soudu v těchto komplexních pozměňovacích návrzích zachovány ty základní směry, které byly sledovány vládní předlohou, a v některých ohledech došlo ke zlepšení tohoto stavu.
Proto mi nedělá žádného problému, abych Poslanecké sněmovně doporučil ten komplexní pozměňovací návrh ke všem návrhům zákona výboru pro obranu a bezpečnost schválit, resp. postoupit do třetího čtení tak, aby vůči těmto návrhům mohly být přijímány ještě případné pozměňovací návrhy, které - jak pevně věřím - zásadním způsobem neohrozí filozofii vládou předložených návrhů, ale ani filozofii, která byla potvrzena při projednávání ve výboru pro obranu a bezpečnost, tedy tu filozofii, která je vyjádřena v komplexních pozměňovacích návrzích tohoto výboru.
Kolegyně a kolegové, já vám děkuji za pozornost a těším se na projednávání těchto zákonů s tím, že pro pana předsedajícího bych chtěl sdělit, že jsem úvodní slovo - vzhledem k rozhodnutí sněmovny o sloučení rozpravy - pojal společně ke všem čtyřem návrhům zákonů, resp. ke všem třem sněmovním tiskům, protože si myslím, že ta tematika je tolik provázaná a natolik společná, že kdybych vystupoval jednotlivě k jednotlivým návrhům zákonů, tak by ta provázanost byla poněkud méně zřetelná. Proto si myslím, že se příštích úvodních slov k dalším bodům budu moci vzdát, aby mohla poté proběhnout společná rozprava, jak rozhodla Poslanecká sněmovna.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře, za vaše vystoupení i za váš přínos pro efektivitu jednání Poslanecké sněmovny. Tento návrh, resp. sněmovní tisk 447, jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisky 447/1, resp. 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Jan Žižka.
(Reakce na hluk v sále:) Prosím pana ministra Dostála, aby zaujal své místo v lavici vlády.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Žižka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, dámy a pánové, stejně tak jako pan ministr, i já v duchu usnesení, které jsme přijali, své vystoupení pojmu tak, že budu reagovat na všechny čtyři návrhy, které jsme ve výboru pro obranu a bezpečnost přijali a předložili Poslanecké sněmovně.
Pan ministr již ve svém úvodním slově řekl podstatnou informaci týkající se návrhu krizového zákona, a to, že při projednávání ve výboru pro obranu a bezpečnost došlo po konzultaci s legislativou Poslanecké sněmovny k rozdělení původního vládního návrhu na dvě části. Tou první částí je zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů, který ve zkratce nazýváme krizový zákon a máte ho jako tisk 447/1. Druhou částí je zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, který jste obdrželi jako tisk 447/2.
Pan ministr také uvedl hlavní důvody, které k tomuto kroku vedly, se kterými samozřejmě souhlasím a nebudu je tedy opakovat.
Nyní mi dovolte, abych se vrátil k jednotlivým textům předloh. V první části se zmíním o návrhu zákona o krizovém řízení a o změně některých zákonů ve zmíněném tisku 447/1. Vedle již uvedeného zásadního kroku, tedy rozdělení původního znění návrhu zákona na dva samostatné zákony, převážná většina dalších změn provedených výborem pro obranu a bezpečnost ve vládním návrhu krizového zákona vycházela také z této skutečnosti: jedná se především o úpravu odstraňující překrývání krizového zákona a zákona o zajišťování obrany v některých ustanoveních, ale také zestručnění vlastního textu.
Významnou změnu provedl výbor v ustanovení týkajícím se vyhlašování stavu nebezpečí krajským hejtmanem nebo přednostou okresního úřadu. Byla zredukována možnost omezit práva a svobody občanů při vyhlášení krizového stavu s tím, že pokud krajský hejtman nebo přednosta okresního úřadu nebudou schopni v rámci své působnosti vzniklou situaci řešit, jsou povinni požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
Další významná změna v oblasti krizového řízení souvisí s nutností sbírat, shromažďovat a uchovávat citlivé informace nutné pro zpracování tzv. krizových plánů. Informace jsou dvojího druhu. Na jedné straně jsou to informace, které bude nutné sdělovat, a v tom smyslu zákon správním úřadům přímo ukládá seznamovat právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, ale také s předpokládaným způsobem zapojení právnických a fyzických osob při řešení krizové situace, zejména s opatřeními k ochraně jejich životů, zdraví a majetku.
Na druhé straně však budou v krizových plánech shromažďovány informace, které by v případě zneužití mohly vést k ohrožení životů, zdraví a majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob a podnikajících fyzických osob. Jedná se např. o podrobné plány produktovodů, zdrojů pitné vody, dislokace energetických center, spojovacích uzlů apod., které by dokonce mohly být zneužity k teroristickým činnostem. Dále to jsou informace o výrobních programech, výrobních kapacitách, rozsahu a složení skladových zásob. Tyto informace by mohly být zneužity také v konkurenčním boji. Jedná se tedy o informace, které je třeba chránit před nepovolanými osobami, přitom se však nejedná o utajované skutečnosti.
Z důvodu nezbytnosti chránit tyto citlivé informace, ale i z důvodu potřeby jejich oddělení od informací veřejně přístupných byla výborem doplněna do zákona kategorie zvláštních skutečností. Samozřejmě je důsledně řešena povinnost mlčenlivosti příslušníků Záchranného sboru ČR.
Další zásahy do návrhu zákona projednávaného v prvním čtení dne 22. 2. 2000 provedeny nebyly.
Nyní k druhé části původního zákona, tedy k návrhu zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, který máte jako tisk 447/2. Pozměňovací návrhy výboru pro obranu a bezpečnost směřovaly především ke stručnosti, jasnějšímu vyjádření působnosti zákona a lepší srozumitelnosti jednotlivých ustanovení návrhu jako celku. V souladu s tím byl upraven i sled jednotlivých paragrafů tak, že jsou nejprve definovány složky tohoto systému a jeho stálé orgány. Následně jsou ustanovení zaměřena na práva a povinnosti správních úřadů při koordinaci záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatel, dále povinnosti právnických a fyzických osob a nakonec jsou uvedena ustanovení týkající se ekonomických záležitostí ve vztahu k náhradě výdajů a odškodnění za poskytnutí osobní nebo věcné pomoci a způsob financování společných výdajů na činnost tohoto systému. V úvodu návrhu zákona jsou upraveny a precizovány definice pojmů, včetně definice samotného integrovaného záchranného systému.
Chtěl bych zdůraznit, že podle projednávaného návrhu skutečně integrovaný záchranný systém není institucí, ale jde o koordinaci složek v něm začleněných mezi sebou při společném zásahu a koordinaci zásahu složek se správními úřady.
***