(16.40 hodin)
Poslanec Zdeněk Švrček: Dobrý den, dámy a pánové, já si dovolím konstatovat poněkud odlišnější názor na jednotlivé pozměňovací návrhy, které nám Senát postoupil. Na úvod bych řekl, že je to - jako už poněkolikáté - směs negativního a pozitivního, což nám ztěžuje v konečném důsledku naše rozhodnutí o této normě, neboť budeme o této normě hlasovat jediným hlasováním.
S dalším zkrácením lhůt k volbě operátora formou jednotlivých krátkých volání se Senát v podstatě přiblížil k tomu, co navrhoval kolega Sehoř, včetně sankcí za neplnění této povinnosti - nově § 76 a § 97 -, zkracuje však lhůty pro službu volby formou stálé předvolby čísel a také přenositelnost čísla, což je už trochu problém pro připravenost celého prostředí.
Co naopak přináší senátní návrh negativního? Především je to § 82, který dává ve svém odstavci č. 8 účastníkovi právo nezaplacení účtu, pokud jeho výše přesáhne trojnásobek dosavadního šestiměsíčního průměru. To je ustanovení, které je velmi zneužitelné, a myslím si, že Senát zde ve snaze ošetřit těch několik případů, kdy dojde k omylu v konečném účtování, dal prostor v podstatě těm, kteří by mohli ze zákona tuto věc zneužít.
V § 90 zavedl Senát právo vstupu na pozemek jen v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím. Myslím si, že je to usnesení hodně pochybné, neboť se to netýká jen výstavby nových sítí, ale i údržby a provozu sítí, tudíž tímto způsobem působí do jisté míry retroaktivně a vzhledem k tomu, že územní rozhodnutí, která jsou k mání, jsou v podstatě již archiváliemi a navíc toto věcné břemeno v nich není ošetřeno, neboť dříve byl vstup na pozemek ve veřejném zájmu ze zákona, proto si myslím, že toto ustanovení se odvolává na skutečnosti irelevantní.
Rovněž Senát dává možnost úřadu vstoupit od počátku z vlastního podnětu do jednání o uzavření propojovacích smluv. Zde si myslím, že sněmovní návrh toto připouštěl, ale jen tehdy, pokud o to požádala jedna ze stran nebo nedošlo do 90 dní k dohodě, nebo došlo k porušení hospodářské soutěže. Myslím si, že tak, jak to navrhla Poslanecká sněmovna, by toto ustanovení lépe odpovídalo duchu evropského práva.
V § 44 Senát zavedl zpět podmínku nabídky bezplatného alternativního řešení pro ty, jejichž koncové zařízení ohrožuje síť nebo její bezpečnost. Přitom je povinností všech z tohoto zákona uvádět na trh do provozu jen koncová zařízení schválená a bezpečná. Provozovatelé tedy budou nuceni bezplatně zajistit náhradní zařízení tomu, kdo si sám zapojil zařízení nebezpečné. Naopak, pokud nemůže operátor ihned toto zařízení odpojit, v podstatě ohrožuje nejen síť, ale zároveň vytváří riziko pro další účastníky na této síti napojené.
V § 68 navrhuje naopak zrušit právo úřadu udělit výjimku z číslovacího plánu. Toto právo by podle mne mělo být zachováno, neboť v minulosti v některých případech rozvoje nových služeb a technologií úřad toto právo využil ve prospěch věci, a vezmeme-li v úvahu, že telekomunikace jsou odvětvím bouřlivě se rozvíjejícím, mohou nastat takové momenty, kdy toto právo opět může být ve prospěch věci použito.
Hodnotím-li klady a zápory návrhu, musím konstatovat, že zápory převažují nad klady, a toto hodnocení potvrzuje i názor odborné veřejnosti, která se v drtivé většině vyslovila pro zachování sněmovní verze. Budu tedy doporučovat klubu hlasovat pro verzi schválenou sněmovnou a sněmovně rovněž. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Švrčkovi a nyní se táži zpravodaje výboru pro evropskou integraci pana poslance Pavla Suchánka, zda si přeje vystoupit. Není tomu tak. Ptám se tedy ještě zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost pana poslance Tomáše Kladívka, zda si přeje vystoupit k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu. Není tomu tak.
Otevírám rozpravu a úvodem chci připomenout, že při novém projednání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy. V rozpravě jako první vystoupí senátor Jan Zapletal, kterému udílím slovo.
Senátor Jan Zapletal:
Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona je komplexní právní úpravou, která nahrazuje stávající telekomunikační zákon. Cílem návrhu je zabezpečení liberalizace telekomunikačního trhu, zavedení systému otevřeného přístupu k síti, usnadnění vstupu novým operátorům, provozovatelům, kteří by měli konkurovat dosud dominantním společnostem, a zřízení správního úřadu pro výkon státní správy včetně regulací ve věcech telekomunikací. Zároveň stanoví podle směrnice Evropské unie č. 98/61 povinnost dominantních operátorů zavést další služby pro jiné provozovatele, a to jak formou nastavení předvolby čísel, tak individuální volbu čísel pro jednotlivá volání a přenositelnost čísel při přechodu zákazníka k jinému provozovateli.Návrh zákona rovněž novelizuje řadu dalších zákonů. V novém návrhu zákona je řada změn, které byly ve vládním návrhu již v pozměňovacích návrzích Poslanecké sněmovny v souvislosti se směrnicemi zapracovány. Zavádí nové pojmy, zabezpečuje služby ve veřejném zájmu, definuje tzv. univerzální služby a náhradu prokazatelné ztráty ze zvláštního účtu, ukládá povinnost dominantních provozovatelů k připojování sítí jiných provozovatelů, vymezuje práva a povinnosti všech subjektů působících na telekomunikačním trhu v krizových situacích a v rámci boje s organizovaným zločinem, dále určuje dohled, pravidla a sankční nástroje nad fungováním tohoto trhu.
Vážené dámy a pánové, Senát vám předkládá k posouzení několik pozměňovacích návrhů k zákonu o telekomunikacích. O původních asi 27 pozměňovacích návrzích se vedly v Senátu rozsáhlé diskuse a na půdě výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu se uskutečnil seminář k této problematice za účasti Ministerstva dopravy a spojů, ČTÚ, Telecomu, Aliatelu a dalších zainteresovaných společností a odborníků.
Na své 18. schůzi dne 6. dubna přijal Senát po rozpravě a doporučeních pana ministra 17 pozměňovacích návrhů, které bych rozdělil do tří skupin: vylepšující a upřesňující, uvedení do souladu s direktivami Evropské unie a konečně zásadní.
Mezi vylepšující a upřesňující je možno zařadit body 1, 2, 9, 11, 12, 13, 16 a 17. Zejména bod 17 k § 112 - což je dosavadní 113 - upravuje podmínky prokazování způsobilosti k některým činnostem v souladu se systematikou živnostenského zákona v platném znění.
Přiblížením k direktivám Evropské unie jsou pak pozměňovací návrhy Senátu č. 3, 4 a 5. Podle direktivy č. 97/33 má nezávislý orgán neboli Úřad pro ochranu a informování dalších účastníků telekomunikačního trhu velké pravomoci. Odpojení uživatele, pokud neporuší protokol, je možné použít jako náhradní řešení. (Velký hluk v sále.)
Další pozměňovací návrhy Senátu je možné považovat za zásadní. Bod č. 6 k § 68 - v odstavci 5 je umožněno úřadu povolovat výjimky z číslovacích plánů. Protože však nejsou specifikovány podmínky, kdy je úřad oprávněn výjimky povolit, Senát navrhuje raději úřadu tuto možnost v zákoně odebrat.
Další bod 7, § 76 odst. 3 - pro krátkou předvolbu a její zavedení do konce roku 2001 se Senát rozhodl po orientačním hlasování z několika návrhů.
Bod 8, § 76 odst. 4 - o tomto bodu se v Senátu velmi diskutovalo, ale na doporučení pana ministra přijal Senát zavedení přenositelnosti a nastavení předvolby do 30. června 2002.
***