(9.40 hodin)
(pokračuje Tomíček)
Všechny ostatní oblasti geologických prací jsou pokryty obecně závaznými právními předpisy. Zvláštní předpis pro geologické práce by měl své opodstatnění v případě, že by společenská objednávka vyžadovala zvýhodnit určité podmínky provádění geologických prací ve vztahu k podmínkám obecně závazných právních předpisů. Taková situace však ve společnosti není. Vytvářet zvláštní zákon pro geologické práce, který by znevýhodňoval podmínky jejich provádění proti podmínkám daným obecně závaznými právními předpisy, je nonsens.
V usnesení vlády ČR ze dne 13. prosince 1999 pod číslem 1311, které bylo přijato k surovinové politice v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, se v uložených úkolech k realizaci hlavních cílů uvádí v úkolu 3 analýza horního práva s termínem do 31. 12. 2003, přehodnocení surovinového potenciálu, taktéž do téhož data, dále prognózovat a vyhodnocovat těžbu vybraných surovin, dále se zabývá sazbami úhrad za využívání zásob - body 10 a 11 - s termínem do 30. 6. 2001. Ukládá se též analyzovat výsledky dosavadního vyhledávání a průzkumu domácích nerostných surovin, pod bodem 12, s termínem 31. 12. 2001.
A je tedy otázkou, zda novelu, tak jak je předložena, vůbec potřebujeme. Že ve své podstatě celá novela, resp. princip novely je obsažen již v tomto vládním usnesení. Pro mě osobně je těžko pochopitelné, že velkou část těchto bodů má zajišťovat Ministerstvo životního prostředí, což je, ať chceme nebo nechceme, kontrolní a ochranný orgán. A pokud mám něco chránit, pro mne jako kontrolora je zcela nejlepší tuto činnost zakázat nebo aspoň znemožnit.
Možná z tohoto důvodu nebyly brány v potaz výhrady těžebního sektoru. Koneckonců ve své zprávě nebo ve svém úvodním slově se o tom zmínil i pan ministr, že bylo jednáno na jedné straně se samosprávou, na druhé straně s občanskými společnostmi a třetí strana tam nebyla - to je těžební sektor.
Rozmach lidské civilizace ovšem vždy souvisel s využitím nerostného bohatství. Chtěl bych zde jen doporučit jednu knihu - Kámen ve službách civilizace -, která velice dobře popisuje vztah člověk a neživé přírody. Dále bych chtěl také upozornit, že patříme ke státům s bohatou historií těžby a zpracování surovin, včetně horního práva. Jako příklad uvedu těžbu stříbra a cínu, která dosáhla celoevropského významu a vyústila jednak v práce Agricolovy či Šternberka, a na druhou stranu v ražbu pražského groše či jáchymovského tolaru.
Nebylo by to však možno bez právního ošetření, které u nás ve své době bylo propracováno v ius regale montanorum, jehož sedmisté výročí se v tomto roce dožíváme, a doufejme, že bude nástupem do let budoucích.
Tento zákon vždy hovořil, že v té době král, nyní ovšem stát, přebírá základní vlastnictví všeho nerostného bohatství. Ovšem nemůžeme se v současné době zaměřit jen na čistý výnos důlního podnikání. Musíme si být vědomi, že dnešní technologie jsou podstatně destruktivnější vůči přírodě, než tomu bylo dříve, a to hlavně svým rozsahem. Čili ochrana přírody se stává významným fenoménem, a horní zákon stejně jako příslušné zákony o ochraně přírody by měly najít právě rovnováhu mezi báňským podnikáním a ochranou přírody.
A nyní bych se chtěl vrátit k usnesení vlády z prosince 1999, které ve své podstatě volá po tom, aby právně tato rovnováha byla nastolena. A snad právě proto je toto usnesení vlády tím politickým zadáním, nutným a potřebným pro vypracování horního zákona, na kterém ztroskotaly dosavadní snahy o jeho změnu.
Proto i já se přikláním k názorům odborníků, aby- pokud je nutno - se udělaly změny jen nezbytně nutné - opakuji: nezbytně nutné - a zbytek se řešil novelou horního zákona. Ve své podstatě bych byl ale rád, aby všechny sporné body se řešily až s novelou horního zákona. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Tomíčkovi a žádám pana poslance Břetislava Petra, který se přihlásil jako první do obecné rozpravy. Připraví se pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, domnívám se, že kolega Tomíček řekl k té nové části geologického zákona celou řadu věcí, nad kterými je nezbytné se zamyslet. Ale novela geologického zákona také předkládá některé změny horního zákona a chtěl bych se zabývat nyní těmito změnami.
Poněkud mě překvapil požadavek zpracovatelů, že ministerstvo může vytvořit právnickou osobu k tomu, aby řešila za ministerstvo věci, které jsou dány horním zákonem. Já to považuji za naprosto nepřijatelné z jednoho základního principu, že pak ministerstvo kumuluje ve svých rukou takové množství pravomocí, že narušuje vyváženost horního zákona. Nevím, proč ministerstvo chce ještě vytvářet právnickou osobu k hájení svým zájmů, když horní a geologický zákon mu dává nezměrné množství příležitostí a také povinností, aby v pravý čas a na pravém místě zasáhlo. Ministerstvo totiž stanovuje průzkumný prostor, Ministerstvo životního prostředí stanovuje a také ruší chráněná ložisková území, Ministerstvo životního prostředí je účastníkem řízení o stanovení dobývacího prostoru a územní orgány Ministerstva životního prostředí jsou účastníkem řízení o povolení dobývacích prací. Domnívám se, že pravomocí, které dává horní zákon pro Ministerstvo životního prostředí, je naprostý dostatek a že ošetřit si své zájmy touto změnou je něčím, co jde nad rámec zákona.
Pochopitelně nejsou podle mého soudu jenom špatné věci v pozměňovacích návrzích k hornímu zákonu. Ministerstvo chce výrazným způsobem rozšířit poplatky za vytěžený nerost. Doposud poplatky za vytěžený nerost odváděly pouze ty organizace, které dobývaly tzv. vyhrazené nerosty na výhradních ložiscích, ale po roce 1990 vznikla celá řada subjektů, které dobývají nevyhrazené nerosty, které ničí životní prostředí a do státní a obecní poklady neodvádějí skoro nic. Domnívám se, že rozšířit poplatky na ty, kteří dobývají nevyhrazené nerosty, je naprosto správné. Domnívám se však, že v některých novelách zákona šlo ministerstvo nad rámec svých současných právních vztahů a snad již uvažovalo s naším začleněním do Evropského společenství, poněvadž říká, že převedení anebo stanovení dobývacího prostoru nemůže být provedeno - cituji - "pokud je to v rozporu s jinými předpisy, které jsou závazné na území našeho státu". Dosud neznám žádný takový předpis.
***