(9.30 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Na závěr bych chtěl shrnout. Tato novela si klade za cíl pouze jediné - právní systém v této oblasti učinit transparentním, učinit ho vhodným a výhodným pro všechny strany, ať už pro stát, pro obce, pro těžaře, zájmové organizace. Mám za to, že nikomu z těchto subjektů nepřispívá současná situace, kdy o spoustě sporů nakonec rozhoduje soud. Mám za to, že naší povinností je tento stav napravit právě předloženou novelou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu ministrovi Kužvartovi. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Návrh iniciativně projednal také hospodářský výbor. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 437/2 a 437/3. Dále jsme obdrželi oponentní zprávu menšiny výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, sněmovní tisk 437/4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pan poslanec Rudolf Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí ze dne 22. března 2000.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 29. schůzi dne 22. března 2000 po odůvodnění náměstkyní ministra životního prostředí paní doktorkou Římanovou, po zpravodajské zprávě poslance Rudolfa Tomíčka a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR sněmovní tisk 437 zamítnout. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji zpravodaji panu poslanci Tomíčkovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj menšinové skupiny ve výboru pan poslanec Jan Bláha.
Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Vzhledem ke složitosti projednávání tohoto zákona a diskusi, která probíhala nejenom na semináři podvýboru, ale i výboru na základě i připomínek, které byly podvýborem dány jako doporučení pozměňovacích návrhů, o kterých bohužel stylem nebo způsobem projednávání ve výboru nebylo možno v podstatě jednat, tak se sešla skupina, která vám předložila tisk 437/4, která předkládá oponentní menšinovou zprávu poslanců a vzala za základ výsledky podvýboru pro jednání změn k tomuto zákonu.
Domníváme se na základě toho, že řada připomínek jedné i druhé strany - jak na jedné straně těžařů, geologů, tak na druhé straně obcí a dalších organizací - jsou natolik vážné, že se domníváme, že stojí za to tento zákon projednat, pustit ho dál k projednávání, a předpokládáme, že je možné v rámci tohoto čtení vznést i ty připomínky, které např. neměly možnost, aby zazněly na výboru jako takovém. Proto vznikla oponentní zpráva a proto se domníváme, že je vhodné tento zákon projednávat, a domníváme se, že by bylo velmi chybné tento zákon zamítnout. Nebudu tady hovořit o řadě dopisů, které nám přišly především ze samosprávy, kde není jediné nesouhlasné stanovisko s tímto zákonem, ale myslíme si, že i toto by tato ctěná sněmovna měla vnímat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji zpravodaji menšinové skupiny výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Josef Hojdar.
Poslanec Josef Hojdar: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové. Hospodářský výbor na svém zasedání konaném 10. února 2000 přijal k vládnímu návrhu zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, tisk 437, následující usnesení: Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zamítnout vládní návrh zákona tisk 437 a pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny toto zamítnutí přednesl.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Hojdarovi. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám zatím žádnou písemnou přihlášku. Přednostní slovo má zpravodaj pan poslanec Rudolf Tomíček, jako druhý se hlásí pan poslanec Petr.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Dámy a pánové, máme před sebou novelu zákona č. 62 o geologických pracích, která nám byla dodána pod parlamentním tiskem 437. Od začátku existence této novely je ona sama zdrojem bouřlivých diskusí i vzájemného napadání všech zúčastněných, zejména o právo vyslovit se k tomuto tisku. Možná není právě nejšťastnější, že tuto novelu podává Ministerstvo životního prostředí, které má být a je kontrolorem ochrany životního prostředí. Řešená problematika a podstatná část z ní několik set let patřila zásadně do horního práva. Až teprve komunistický režim geologické práce z horního zákona vydělil. Ovšem pro pochopení - pro lepší pochopení věcí - je třeba vrátit se do minulosti.
V předchozím systému byly geologické práce zcela v režii státu, který je financoval, svými organizacemi prováděl a uplatňoval jejich výsledky. K tomu vláda zřídila svým nařízením, tedy nikoliv zákonem, geologický úřad, který všechny procesy v geologii řídil svými prováděcími předpisy. Ty ovšem měly pouze omezenou resortní působnost, protože pro jejich vydávání neměl geologický úřad zmocnění ze zákona. Ty nejdůležitější předpisy, týkající se např. financování, byly vydány ve spolupráci s Ministerstvem financí, jiné, např. o dokumentaci geologických prací, s odkazem na horní zákon.
Tento stav byl únosný jen do té doby, pokud veškeré práce prováděl svými organizacemi geologický úřad. Později však si zřídily geologické organizace i jiné resorty a stav se stal právně neúnosným. Po delší době legislativního vakua se podařilo prosadit samostatný geologický zákon, který založil kompetence geologického úřadu a obsahoval patřičná zmocnění k vydávání obecně závazných předpisů k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací.
Po roce 1989 se však situace zcela zásadně změnila. Stát si ponechal financování pouze některých obecně prospěšných geologických prací a i ty realizuje v režimu tržního prostředí prostřednictvím soukromoprávních subjektů na základě smluvních vztahů. V režii státu zůstal pouze badatelský výzkum, aplikovaný geologický výzkum a archiv geologické dokumentace. Nic tedy nebrání tomu, provádět geologické práce podobně jako řadu jiných odborných prací podle obecných právních předpisů, jako jsou občanský a obchodní zákoník, živnostenský zákon apod., ale i podle řady dalších zákonných norem, které jsou při provádění geologických prací závazné bez ohledu na zvláštní geologický zákon, zejména podle zákona o ochraně životního prostředí, stavebního a horního zákona a zákona upravujícího hospodaření s vodou, zemědělskou a lesní půdou.
V tomto kontextu se jeví existence zvláštní normy pro geologické práce jako velmi sporná. Podle mého názoru je možno tolerovat pouze ustanovení zákona vztahující se k úpravě státní geologické služby a k oprávnění osob projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v rámci podnikatelské činnosti.
***