(9.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má zpravodaj Libor Ambrozek, poté pan ministr.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolega Zahradil vzpomněl i mé jméno. Já ho v něčem potěším, v něčem zklamu, každý se zastáváme jiných menšin.
Chtěl bych se vyjádřit k několika okruhům problémů, velmi stručně, samozřejmě.
Mrzí mě, že kolega Zahradil vyčetl jakousi povrchnost a nepřesnou argumentaci jen jedné straně, jen nevládním organizacím.
Jsem také absolventem přírodovědecké fakulty, stejně jako řada mých známých a příbuzných, a musím říci, a je to ale škoda, že tady chybí serióznější diskuse v této republice. Neznám poměry světové, ale oba tábory, a to jak odborníci, kteří, bohužel, u nás většinou jsou ve službách firem typu Monsanta, ať už jsou sdruženi ve sdružení Biotrend, nebo na vládní organizaci, nepoužívají zcela přesnou argumentaci, a buď se to nese v pozici reklamní, jak je to všechno krásné, dobré a levné, nebo v pozici, jak je to všechno úplně špatně a může se stát katastrofa.
Ani jedna z poloh není, myslím si, úplně správná. Souhlasím s tím, že když je normální český občan odkázán pouze na články, které produkuje naše publicistika typu Lidových novin, někdy před 14 dny, když to šlo do prvního čtení, tak mu z toho musejí vstávat vlasy na hlavě, protože novináři, kteří to píší, tak vytrhávají věci z kontextu a píší občas pro jednu stranu, občas pro druhou, ale často velmi nesrozumitelně, a má to samozřejmě punc senzace, který čtenář žádá. Dojde se pak ke stejnému principu jako u jaderné energie, kdy mohou odborníci dokazovat a snaží se přesvědčit lidi stokrát, že je všechno v pořádku, ale pokud lidé i na základě iracionálních rozhodnutí dojdou k odmítnutí buď jaderné energie, nebo geneticky modifikovaných organismů, tak v tomto přesvědčení je žádné argumenty nezlomí. To je bohužel tak a já si myslím, že bychom to měli respektovat.
Ve vystoupení kolegy Zahradila samozřejmě zazněla ideologie ODS v krystalické podobě, co je ekonomicky výhodné a co funguje ve Spojených státech, tak je dobré, a za vším je nutno hledat konkurenci, takže nevládní organizace jsou většinou placeny konkurenční firmou, nejlépe ještě z jiné země. To jsou takové ty páté kolony a také jsme to slyšeli na našem výboru.
Nechtěl bych opakovat konkrétní argumenty, které uváděli kolegové jako Čevela nebo paní Boháčková, ale chtěl bych říci, že skutečně je to obor, který se rozvíjí velmi rychle, že dnes možnosti člověka jsou obrovské, a to, co se dnes může dít, tzn. vpravování genů v podstatě jakýchkoli živočichů nebo rostlin kamkoli, takže nejsme schopni dohlédnout, co to bude znamenat, když takový živočich nebo rostlina uteče ven, když se náhodou dostane do ekosystému. Princip předběžné opatrnosti je na místě. Souhlasím s tím, když se po desítkách let ukáže, že je to v pořádku, tak ano, dejme tomu zelenou, ale dnes jsme schopni ovlivňovat globální ekosystém v takové míře, že každý omyl nás bude stát mnohem více, než nás stál před pěti tisíci lety nebo před padesáti lety. To, co nás stál omyl s DDT nebo s jinými přípravky, samozřejmě už nabylo dost velkých rozměrů a genetické modifikace mohou být ještě horší.
Jinak myslím, nevím, jak veřejnost tuto diskusi bude sledovat, ale může být klidná, protože tento zákon není o zákazech, tento zákon není o vytlačení genetických modifikací z České republiky, to je přece norma, duch evropských směrnic, která má ráz evidenční a kontrolní, která hovoří o tom, že chceme mít přehled, kdo všechno nakládá s geneticky modifikovanými organismy. A jedná se v 99 % případů o uzavřené nakládání. Vždyť je to dnes několik desítek škol a výzkumných ústavů, které s tím nakládají, pokusných ploch, tzn. uvádění do životního prostředí, ty bychom mohli na prstech spočítat, které výzkumné ústavy dnes pěstují na polích geneticky modifikované plodiny. A seznamy jsou naprosto v pořádku. Něco jiného je to v laboratoři za jiných podmínek a něco jiného je pěstování na poli a něco jiného je zase uvádění na trh. Nepovažoval bych seznamy za nějaké nadbytečné. Těžko to můžeme dát na jeden seznam a není to přece o zákazech, ale je to o evidenci a kontrole. A ani navržené správní poplatky nejsou zatím v takové výši.
Musím zklamat kolegu Zahradila, že jsem to byl já, který navrhl vypuštění odst. 3 a 4 z § 7. To navrhlo ministerstvo. Já jsem původně jako zpravodaj našeho výboru tento návrh z ministerského seznamu vyňal a nedoporučil jeho přijetí. Po diskusi s odborníky z výzkumných ústavů ovšem uvažuji o tom, že v podrobné rozpravě tento návrh přece jen podám, protože v Evropské unii jsou poměrně přísné směrnice už pro kolaudaci laboratorních zařízení. U nás tento krok chybí, a proto vypuštění odst. 3 a 4 jde sice opticky nad rámec evropské směrnice, ale fakticky je to alespoň malá pojistka tomu, že tu zatím není systém přísnější kontroly vybavenosti laboratoří a jejich způsobilosti nakládat s geneticky modifikovanými organismy.
Chtěl bych připomenout, že Evropský parlament a jeho výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví se tímto problémem dále zabývá a v Evropském parlamentu jsou připraveny pro druhé čtení další materiály, které shrnují spíše přístup opačný, které jdou zavedením principu předběžné opatrnosti o rozšíření, které jdou směrem požadavků výlučného a písemného svolení odpovědných úřadů pro nakládání s GMO, takže regulace, kterou zavádí náš návrh zákona, může být za rok nebo za dva zastaralá a Evropská unie v tom může jít ještě dále, protože princip předběžné opatrnosti je tady opravdu na místě.
Trochu mě mrzí, že výbor pro evropskou integraci navrhl vypuštění účasti nevládních organizací ve správních řízeních. Důvod samozřejmě vysvětlí ve svém vystoupení určitě pan ministr.
Myslím si, že když evropská směrnice umožňuje, aby členský stát, čl. 7 směrnice 220 z roku 1990, kterýkoli krok mohl konzultovat s veřejností a nevládními organizacemi nebo občanskými sdruženími, že je to naše právo a jde to v duchu praxe v několika dalších zákonech, abychom umožnili účast nevládních organizací, protože těžko můžeme umožnit účast veřejnosti přímo ve správních řízeních.
Nesouhlasím úplně s tím, že může jít jen o lobbistické nebo konkurenční skupiny. Samozřejmě to nelze vyloučit. Zneužít lze každý zákon a lze zneužít jak tento zákon, tak samozřejmě zákon o ochraně přírody nebo posuzování vlivu na životní prostředí, o kterém budeme mluvit a který měl kolega Zahradil patrně na mysli. Ale přece kdybychom vyšli z principu, že zákon bude zneužit, tak bychom v této sněmovně nemohli přijímat vůbec nic, protože v českých poměrech jde zneužít, bohužel, úplně všechno.
Tolik tedy alespoň pár poznámek na dané téma. Potom si dovolím předložit ještě několik malých pozměňovacích návrhů v podrobné rozpravě.
Úplně závěrem bych chtěl říci, že opravdu, i když vedeme možná trochu tuto vzrušenou diskusi nebo diskusi s globálními aspekty, tak předložená norma je v podstatě o evidenci a kontrole a není o žádném zákazu a není o žádných antiamerických postojích. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Chtěl bych upozornit kolegy, kteří nesledují projednávání tohoto bodu, že poprvé vznáším výhrůžku, že budu přerušovat jednání Poslanecké sněmovny, pokud v jednacím sále nebude klid.
Teď svou výtku a výhrůžku směřuji především do tohoto rohu Poslanecké sněmovny. (Vpravo.)
Faktická poznámka pan kolega Zahradil, poté pan ministr.
Poslanec Jan Zahradil: Pane předsedající, já se samozřejmě omlouvám za mylnou informaci, pokud pan kolega Ambrozek nebyl předkladatelem návrhu na vypuštění § 7 odst. 3 a 4 - já tu mám v tomto materiálu, který byl součástí tohoto projednávaného materiálu a přišel přímo z ministerstva, že byl předkladatelem těchto změn.
***