(9.20 hodin)
(pokračuje Boháčková)
Pusztai toto komentoval těmito slovy: "Vědci se pečlivě snažili nic nezjistit."
Jiná záležitost je líčena jako výslovně lukrativní proces: Americká firma Monsanto vyrábí tzv. terminátor gen. Ten má tu schopnost, že semena zajistí jenom prostou reprodukci rostliny, ta sama však již semena neplodí. Musí se proto na další výsadbu zakoupit semena nová. V Indii jsou takto upravena semena bavlny.
Evropská unie se připravuje na možné škodlivé působení geneticky modifikovaných organismů. K opatřením patří např. dekontaminace postižených ploch a ničení kontaminovaných rostlin a zvířat. Přitom by však bylo lepší, kdyby se vynaložené úsilí nasměrovalo raději k výzkumu a k prevenci.
A tak tedy závěr jednoho novinového článku hovoří jasně: Komu jde jen o peníze, toho můžeme předělat zase jen penězi. Odepřít mu je, a dát je někomu jinému. V poslední instanci může být zákazník opět pán. Ale musí si s tím dát trochu práce a rozlišovat, kdo ho považuje za zákazníka, a kdo za pokusného králíka. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně.
Chtěl bych poprosit všechny kolegy, aby věnovali pozornost tomuto bodu, protože je skutečně velmi zajímavý např. zjištěním, že semena neplodí semena, což je nepochybně pozoruhodné.
Pan poslanec Stanislav Fischer má slovo.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, který právě projednáváme, je uveden v programu schůze mezi zákony souvisejícími se vstupem České republiky do Evropské unie.
Náš klub tento zákon považuje za potřebný, podporuje ho. Už ve svém prvním vystoupení na toto téma v prvém čtení jsem ale upozornil na skutečnost, že navržená výše některých poplatků za kontrolní činnost státu je neúměrně nízká. Nebudu zde znovu rozvádět zdůvodnění pozměňovacího návrhu, který hodlám v podrobné rozpravě přednést k § 25, ale chtěl bych alespoň pro srovnání uvést, že za uvedení geneticky modifikovaných materiálů do životního prostředí a do oběhu je podle informací od našich expertů v SNR stanoven poplatek 50 tisíc DM, v Dánsku 500 tisíc dánských korun, ve Švédsku 170 tisíc švédských korun atd., zatímco dle předloženého návrhu zákona to u nás má být pouze 20 tisíc Kč, resp. 30 tisíc Kč.
Musíme přitom dbát na to, aby stanovené poplatky umožňovaly našim pracovištím průzkum a vývoj. Proto navrhujeme i snížení poplatku za zápis jednoho modifikovaného organismu do seznamu pro uzavřené nakládání, tj. pro výzkumné práce. Ale navrhneme rovněž podstatné zvýšení tam, kde lze z jejich uvádění do oběhu očekávat zisk. Tím se také více přiblížíme k Evropské unii.
Tím bych zatím skončil své zdůvodnění a v podrobné rozpravě bych potom přednesl příslušný pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dalším písemně přihlášeným je pan poslanec Rostislav Čevela.
Poslanec Rostislav Čevela: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, při projednávání sněmovního tisku č. 479 bych rád vzpomenul alespoň dvě teorie, jichž se námi projednávaný sněmovní tisk bytostně dotýká. Jde o teorii evoluce Charlese Darwina a o méně známou teorii symbiogeneze Konstantina Merežkovského. Ve druhém případě můžeme hovořit o jakési analogii s lišejníky, totiž o symbióze hub a řas. Nebýt Lynn Margulisové, která zahájila v posledních letech renesanci teorie symbiogeneze, byl by Merežkovsky zapomenut. Margulisová totiž prokázala, že eukaryotická buňka je v podstatě mnohobuněčný tvor a buněčné organely, jako např. mitochondrie či choroplasty - nositelé vlastní DNA - byly kdysi samostatné organismy, tzv. prokaryonta. Vetřelci a hostitelé nejenže přežili, ale naučili se spolu žít a zvýšili svou efektivnost. Jen si domysleme, že každá buňka našeho těla je v podstatě mnohobuněčným tvorem. Je to fascinující!
Pět tisíc let před naším letopočtem člověk zkřížením tří genomů různých poddruhů, aniž si to uvědomil, že jde o genomy, stvořil unikátní rostlinné monstrum - pšenici. Geneticky modifikované rostliny 20. století jsou produkty genetického inženýrství, které nedozírně změní způsob lidského života. Žel, v České republice zatím panuje legislativní vakuum, a to nejen v oblasti GM potravin a organismů, ale dosud neexistuje žádný zákon, který by bránil klonování lidí; existuje pouze podepsaný, nikoli ratifikovaný protokol Rady Evropy.
Zatímco my v Evropě GM potravinám a produktům jaksi nevěříme a chceme je označovat, v USA vycházejí z předpokladu důvěry ve vědecké závěry. Myslím si, že bychom se měli i my v České republice přidržet principu předběžné zdrženlivosti, principu předběžné opatrnosti. Vždyť od září roku 1998 v zemích Evropské unie začala platit povinnost označovat geneticky upravené potraviny. Ostatně v Montrealu byl 130 státy přijat Protokol o biologické bezpečnosti, který má zajistit, aby se GM organismy nešířily po světě bez kontrol. V České republice bude o povolení k dovozu rozhodovat Česká inspekce životního prostředí, což je dobře. Vzpomeňme si na omyly vědy, např. na tzv. neškodný Kontergan, po němž se léta rodily deformované děti, na tzv. neškodný DDT, který po několika generacích začal zabíjet nejen zvířata, ale začal ohrožovat i lidské životy.
Při projednávání sněmovního tisku nemůžeme opomenout jméno Dr. Arpada Pusztaie, bývalého pracovníka Rowettova institutu, specializovaného na výzkum GM organismů. Již o něm hovořila kolegyně Boháčková. V roce 1998 vyslovil pochybnosti o bezpečnosti GM brambor, do nichž přidal gen sněženky, který přispěl k tvorbě lecitinu v hlízách. Prokázal na diskutabilní výsledky při krmení pokusných zvířat těmito bramborami, a byl propuštěn. Dr. Pusztaie podpořila British Medical Association, která v minulém roce vydala výzvu k zastavení výroby GM potravin do doby, než odborníci ověří jejich přesné účinky.
A existuje více znepokojujících informací. Časopis Nature zveřejnil, že GM kukuřice nezabíjí pouze škůdce, kteří okusují její listy, ale její pyl zabíjí i neškodné motýly. Jde o genovou výbavu kukuřice, doplněnou o geny ze škorpiona. Zásah do genové výbavy rajčete či jahody vyvolává alergické reakce. Jde o geny mořských ryb. A zásah do výbavy sóji vyvolává nejen alergické reakce, ale zvyšuje též rezistenci na antibiotika. Existuje věru více znepokojujících informací.
A jaká je situace s důvěrou ve vědecké závěry v USA? Food and Drug Administration má za úkol dohlížet na zdravotní nezávadnost potravin a léků.
***