(9.10 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, zemědělskému výboru, výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a výboru pro evropskou integraci. Usnesení výboru byla rozdána jako sněmovní tisky 479/1 až 4. Prosím, aby se slova postupně ujali zpravodajové těchto výborů. Nejprve pan poslanec Libor Ambrozek.
Chtěl bych poprosit o klid v jednacím sále. Mám pocit, že bychom měli vykazovat vyšší stupeň soustředěnosti než v pozdních nočních hodinách. Prosím o klid a všechny poslance a poslankyně, kteří nechtějí sledovat projednávání tohoto bodu, žádám, aby opustili jednací sál.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se jako zpravodaj garančního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí vyjádřil stručně k materiálu, který projednával náš výbor.
Vládní návrh zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 479, vycházel z evropských směrnic, které upravují tuto problematiku, prakticky se od nich neliší. Jediná česká zvláštnost je v tom, že zatímco Evropská unie upravuje to nakládání v podstatě dvěma směrnicemi, a to zvlášť uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy, tzn. spíše tu oblast laboratorní, a zvlášť problematiku uvádění do životního prostředí, do oběhu, my jsme přistoupili k tvorbě normy jedné, což vede k některým zvláštnostem, třeba u kategorie hodnocení rizik, která se používají jenom v jedné evropské směrnici, kdežto my jsme to uplatnili pro obě dvě.
Výbor tuto problematiku na své 28. schůzi 15. března 2000 projednal a sněmovně doporučuje tento tisk schválit s řadou pozměňovacích návrhů. Chtěl bych na tomto místě kolegy uklidnit, že těch 61 pozměňovacích návrhů není nějaká bezbřehá tvorba členů našeho výboru, ale opravy Ministerstva životního prostředí, které poté, co zákon byl projednán ve vládě a předložen do sněmovny, ho dále četlo a přišlo na řadu stylistických chyb a některých upřesnění. My jsme - stejně jako výbor pro evropskou integraci - tyto drobnosti přijali asi z 99 procent. Jediné tři doplňky, které jsme tam udělali, vedou směrem k většímu zpřesnění definic.
Já vystoupím ještě krátce v obecné rozpravě a potom v podrobné rozpravě přednesu některé drobné pozměňovací návrhy. Ale myslím si, že vládní návrh byl celkově připraven - až na těch asi 50 nedodělků, a doufám, že budeme i nadále sledovat ten evropský trend, který nepochybně povede v nejbližších letech zřejmě až do té oblasti etické, protože technický vývoj a výzkum v této oblasti jde velmi rychle, naprosto předbíhá uvažování lékařů a filozofů a bude potřeba se vrátit ještě k dalším normám. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní uděluji slovo panu poslanci Petru Hortovi, zemědělský výbor.
Poslanec Petr Hort: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, zemědělský výbor projednal uvedený zákon na své 28. schůzi dne 22. března 2000 a doporučil přijmout tento zákon ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy ve sněmovním tisku 479/4. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dalším zpravodajem, resp. zpravodajkou je kolegyně Lucie Talmanová, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.
Poslankyně Lucie Talmanová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví se vládním návrhem zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty zabýval na své 30. schůzi dne 16. března 2000 a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s tímto vládním návrhem zákona vyslovila souhlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. Jako poslední pan poslanec Jan Zahradil, výbor pro evropskou integraci.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, pane předsedající. Já už předem avizuji, že se přihlásím ještě do obecné rozpravy, takže toto vystoupení bude skutečně velice krátké.
Výbor pro evropskou integraci velmi podrobně a v poměrně v dlouhém časovém rozsahu projednal tuto předlohu, přijal k ní celou sadu pozměňovacích návrhů, které máte obsaženy v tisku 479/1, takže já je tady nebudu komentovat. Stanovisko výboru je kladné s tím, že je nutno zohlednit pozměňovací návrhy, především některé z nich, na které potom upozorním.
Jak znovu opakuji, považuji za nutné se k celému tomuto návrhu a k tomu, jak byl koncipován, vyjádřit ještě v obecné rozpravě. Zatím děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paním a pánům zpravodajům. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli mám pět písemných přihlášek, a to paní poslankyně Emmerové, paní poslankyně Boháčkové, pana poslance Fischera, pana poslance Čevely a pana poslance Zahradila. Uděluji slovo paní poslankyni Miladě Emmerové. Není zde. Následně tedy paní poslankyni Jarmile Boháčkové.
Poslankyně Jarmila Boháčková: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaný zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty se snaží zavést legislativní normu, která by stanovovala povinnosti jednotlivých subjektů, která by zabezpečovala ochranu zdraví, zvířat, životního prostředí a která by chránila biologické rozmanitosti.
Na rozdíl od směrnic Evropské unie u nás dosud nebyl vybudován v tomto ohledu informační systém, který by pružně poskytoval informace a vedl tak k ochraně před potenciálními škodlivými účinky geneticky modifikovaných organismů. Naše dosavadní právní normy byly roztroušeny v různých zákonech a navíc byly z těchto hledisek zastaralé, nedůsledné, neúplné, a tudíž nedokonalé. OECD prosazuje na rozdíl od Evropské unie podstatné rozšíření volného uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh, což vede k zatím nevyřešeným rozporům. I když předkládaná norma se naštěstí netýká genových manipulací u člověka, přesto je nutné upozornit na potenciální škodlivé působení u ostatních geneticky modifikovaných organismů, a to jak u nich samotných, tak i ve vztahu k člověku.
Tolik tedy k zákonu, který je v současné době velice potřebný. To si zejména uvědomíme, když se začteme do některého z článků v našem tisku, kterých je v poslední době velká úroda. Tak např. britský výzkumník Arpad Pusztai v roce 1998 uvádí, že geneticky modifikované brambory mají chorobné účinky na krysy. Na základě výroku, že se z lidí nesmějí dělat morčata, mu byla zastavena výzkumná činnost. Zastala se jej však Britská lékařská asociace a vydala výzvu k zastavení genetických modifikací potravin do doby, než nezávislí odborníci ověří jejich přesné účinky. Objevily se hned čtyři vědecké posudky, které toto zpochybnily.
***