(14.50 hodin)
(pokračuje M. Kučera st.)
Je mi velice líto, že hovořím k nepřítomnému panu senátorovi Žantovskému, který pronesl svůj projev a posléze nás opustil. Jeho důvody možná chápu, ale nechci je dál komentovat. Přesto doufám, že se k němu dostane moje poznámka, že odsuzuje-li pan senátor Žantovský třídní nenávist, neměl by se sám chovat stejně a neměl by postupovat z jiné pozice, nicméně podobně tak, jak si to sám nepřeje.
Přesto přese všechno jsem se dozvěděl a doufám, že ještě ve vystoupení kolegů Mareše nebo Plevy zazní určitý návrh na to, jak řešit toto historické období našich moderních dějin. Pokud si podporovatelé předkladatelů tohoto zákona uvědomují problematičnost nikoli dílčí, ale principiální, pokud by chtěli odstoupit ze svých fundamentálních pozic a věcně diskutovat o oněch zhruba sedmi nesouhlasných bodech, pak samozřejmě by to mohlo situaci změnit.
Jen připomenu, že mezi sedm hlavních nedostatků patří název památníku, patří duplicita již existujících institucí - o tom tady byla dneska řeč, patří tam jakýsi pokus o exkluzivitu při získávání materiálů, patří mezi to nepřesné, byť teď už opravené vymezení doby nesvobody, zásadně mezi to patří motiv založení tohoto památníku. Patří mezi to samozřejmě způsob financování památníku včetně případného složení správní a dozorčí rady. Pokud by za těchto okolností se předkladatelé domluvili s představiteli vlády, představiteli příslušných resortních ministerstev - a ve svém vystoupení v prvním čtení jsem naznačil, že by tady mohly existovat určité možnosti, hovořil o tom i profesor Jičínský, to je podpořit odborné zkoumání našich moderních dějin 20. století v rámci standardních mechanismů ústavů, které dnes existují při Akademii věd na základě grantového systému a podobně - tedy pokud by naši kolegové byli ochotni hledat společný jazyk a požádat v tomto směru vládu o spolupráci, myslím si, že bychom nakonec možná rozumnou cestu mohli najít.
Sám jsem připraven hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, ale opakuji znova, nechci vystupovat z fundamentalistických pozic a očekávám, s čím ještě naši kolegové přijdou. Pevně věřím, že v zájmu toho, oč nám jde všem společně, totiž aby naše moderní historie 20. století byla hodnocena skutečně objektivně, ideologicky nepředpojatě, najdou řešení, které bude přijatelné pro nás všechny společně.
Zatím podporuji návrh na zamítnutí a očekávám další návrhy. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. O slovo požádal ministr školství pan Eduard Zeman, poté ministr kultury Pavel Dostál a teprve poté pan poslanec Petr Mareš.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se reagovat na něco, co zde zaznělo. To něco je výzva, aby minulost byla zkoumána a byla dána k dispozici. Tuto výzvu akceptuji. Něco jiného je, zda máme kvůli tomu tvořit novou instituci, další trafiky.
Podporuji výzvu a jsem zmocněn jménem vlády prohlásit, že vláda vyčlení finanční prostředky na posílení vědeckého výzkumu účelově směrované do této oblasti, pro Akademii věd a její historické ústavy. Pokud je vaším zájmem, aby bylo zkoumáno, vláda je připravena tomuto vyjít vstříc. Pokud je vaším zájmem vytvářet další instituci, jedná se o jinou věc.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministru školství. Pan ministr kultury.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, milé kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se připojit k závazku pana ministra školství a chtěl bych vás seznámit s tím, co možná ani nevíte, že vláda, aniž by zkoumala relevantnost návrhu pana senátora Žantovského, vláda se rozhodla na svém zasedání prohloubit péči o všechny - zdůrazňuji všechny - památníky České republiky, včetně památníků z období nesvobody. Z toho důvodu česká vláda na svém zasedání rozhodla např. - a myslím si, že to je pozitivní zpráva napříč politickým spektrem - česká vláda se rozhodla rehabilitovat památník z období nesvobody např. v Lidicích. Česká vláda se rozhodla v materiálu, který přijala, soustředit finanční prostředky na další rozkvět památníku v Lidicích, protože se jedná o důležitý památník z období holocaustu v někdejším protektorátu.
Vláda na straně druhé rozhodla pověřit pana ministra Motejla vypracováním studia a projektu na Památník třetího odboje ve Vojně u Příbrami. Jinými slovy vám chci říci, že z hlediska resortu ministra kultury, to je z hlediska českého muzejnictví, česká vláda přistupuje k těmto problémům opravdu odpovědně a snaží se na tomto poli plnit úkoly, které jí v této souvislosti náležejí. Proto se domnívám, že nemusíme být úkolováni nějakým jiným zákonem. Domnívám se, že tento problém by nevyřešil žádný nový institut, a že pokud se nám podaří s vaší pomocí navýšit ve státním rozpočtu prostředky na rehabilitaci památníků odboje včetně třetího odboje, včetně památníku období nesvobody, že vyjdeme požadavkům daleko více vstříc než návrh, který předkládá pan senátor Žantovský.
Jinými slovy se jako poslanec přikláním k tomu, zamítnout tento návrh a opravdu věřit tomu, že vláda se zavazuje jednak ústy ministra školství a jednak ústy ministra kultury tyto věci řešit v jejich kompetenci. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Slovo má pan poslanec Petr Mareš, připraví se kolega Petr Pleva.
Pan ministr si spletl Lidice s Terezínem.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Jen malá oprava do protokolu - samozřejmě s holocaustem jsem chtěl říci Památník Terezín.
Místopředseda PSP Ivan Langer: My jsme tomu tak rozuměli, pane ministře, i když jste dvakrát použil Lidice. Pan poslanec Mareš.
Poslanec Petr Mareš: Pane předsedající, páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan poslanec Jičínský ve svém vystoupení hovořil o nedostatku věcného přístupu, který se projevuje v této sněmovně. Je škoda, že jsme se o věcný přístup nepokusili i při té debatě, která tady právě probíhala. Nesporně by věcnému přístupu v této debatě prospělo, kdyby si ti, kteří chtěli vystupovat, přečetli předtím pozměňovací návrhy navrhované menšinou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
***