(10.20 hodin)
Poslanec Miloslav Ransdorf: Můj oblíbený brněnský polyhistor František Vymazal se kdysi vyslovil, že finančník drží stát asi tak jako provaz oběšence. Poslední jednání, která proběhla, mně vsugerovala otázku, kdo tedy vlastně drží finančníka a jak, protože ministr financí při sestavování tohoto rozpočtu měl nepochybně velmi malý manévrovací prostor. Třetí verze návrhu státního rozpočtu proto vychází vstříc požadavkům pravicových politických stran přijatým při předchozím jednání Poslanecké sněmovny. Tyto požadavky nesledovaly zlepšení kvality rozpočtu, i když nám to tak bylo představováno, ale naopak posílení pozic určitých, možno říci privilegovaných segmentů podnikatelského sektoru na úkor sociálních výdajů rozpočtu. Kdybych chtěl použít slova Oscara Lafontaina - u nás vláda teď jde spíše s bankami než s odbory. Vláda při zpracovávání posledního návrhu hledala řešení za prvé v nadcenění příjmové části státního rozpočtu, za druhé v podcenění některých výdajových položek a konečně za třetí v oslabení dotací ze státního rozpočtu pro místní rozpočty.
Optické snížení schodku státního rozpočtu tak neznamená věcné řešení ekonomických problémů, ale jejich zamlžení. Schválení třetí verze státního rozpočtu, o kterém se asi nedá pochybovat, protože dvě nejsilnější parlamentní frakce se již dohodly, bude znamenat zhoršení jeho parametrů proti existujícímu provizoriu. V následujícím vystoupení bych se vyjádřil k pěti problémovým okruhům předkládaného návrhu rozpočtu.
Za prvé je to svazek B - hodnocení vývoje v roce 1999. Proti listopadové verzi jsou doplněny statistické údaje o vývoji hospodářství ve 3. čtvrtletí 1999, které obsahují řadu dílčích zlepšujících se výsledků, ale současně signalizují vznik nových rizik, např. nárůst ztrátovosti bankovních institucí, obnovení růstu hladiny cen průmyslových výrobců, odliv krátkodobého finančního kapitálu a pokles míry úspor. Tato rizika nelze naprosto podceňovat. Dále se přechází skutečnost, že minimální přírůstek hrubého domácího produktu ve 2. a 3. čtvrtletí 1999 je zajišťován výkonem zemědělství, finančním zprostředkováním a v komerčních službách, a to ještě jen díky přepočtu jejich klesajícího výkonu v běžných cenách do stálých cen. Naproti tomu výkon tzv. reálné ekonomiky kromě zemědělství v meziročním srovnání nejenže proti stejnému období předchozího roku stále klesá, ale proti 2. čtvrtletí se v průmyslu, obchodu, dopravě a spojích tento pokles dále urychlil.
Propagované oživení ekonomiky tak bylo dosaženo pouze v těch odvětvích, kde je vykazován pokles cen. Změny v hodnocení ekonomického rámce rozpočtu proti listopadové verzi jsou poznamenány snahou získat podporu poslanců pravicových stran. Za prvé v zaměření fiskální politiky, v daném svazku B je to strana 45 a další. Ve třetí verzi se tedy vypouští záměr zaměřit rozpočtová opatření na stimulaci poptávkové strany a záměr dalšího relativního snížení daňové zátěže podnikatelského sektoru, přesněji řečeno jeho určitých segmentů, se nově formuluje jako snížení přímé daňové zátěže. I když mezinárodní zkušenosti nepotvrzují, že snížení daní vede ke stimulaci nabídkové strany ekonomiky, znamená pouze změkčení podmínek pro fungování podnikatelského sektoru, vláda tuto koncepci konzervativců přejala.
Za druhé je tady ústup poslancům pravicových stran v zaměření hospodářské politiky, strana 45 předkládaného svazku B. V záměru zdokonalení institucionálního rámce tržního prostředí, zvyšování finanční disciplíny a zlepšování vynutitelnosti práva totiž vláda nově doplňuje o urychlení privatizace zbývajících polostátních bank a strategických podniků v síťových odvětvích a slibuje, že to povede k nastartování restrukturalizačních procesů v ekonomice.
Z údajů o makroekonomickém vývoji, strana 47, vyplývá, že třetí verze ve srovnání s verzí listopadovou, tedy verzí druhou, vláda počítá s poněkud nižší úrovní hrubého domácího produktu v běžných cenách v roce 1999 i 2000, ale s nepatrně vyšší dynamikou cen ve stálých cenách, a to v důsledku pomalejšího vývoje cenové hladiny. To je rizikový předpoklad jak z hlediska vývoje vnitřních cen zemědělských i průmyslových výrobků, tak i z hlediska vlivu nepříznivého obratu ve vývoji směnných relací v zahraničním obchodě, ke kterému došlo již ve druhé polovině roku 1999. Neodpovídá to ani návratu k rychlejší deregulaci spotřebitelských cen. Dále opakují se představy o účinnosti prorůstové politiky na vzestup hmotných investic, které se již v minulém roce nenaplnily. A konečně je příliš optimisticky oceněn, jak už o tom hovořil kolega Recman, vývoj nezaměstnanosti. Oproti druhé verzi, kde se počítalo s ročním průměrem 11,1 %, se ve třetí verzi počítá nezdůvodněně s nižší úrovní 9,6 %. Je evidentní, že předpokládaný roční průměr nezaměstnanosti bude překročen. Přispěje k tomu i slibované urychlení privatizace zbývajícího státního majetku.
Druhý okruh připomínek se týká návrhu státního rozpočtu na rok 2000, tedy svazky C, D, E a F. Nový odhad vývoje hrubého domácího produktu v běžných cenách počítá ve srovnání s druhou verzí se zpomalením jeho dynamiky z 5,3 % na 4,3 %. Protože předložený návrh počítá s růstem rozpočtových příjmů v roce 2000 o 5 % a výdajů o 5,6 %, zvýšil by se proti roku 1999 jejich podíl na HDP, konkrétně u příjmů z 30,5 na 30,7 a podíl výdajů z 32,1 na 32,5 %. Na snížení původně uvažovaných schodků se mají v obou letech podílet necelými 2/3 vyšší příjmy a více než 1/3 další škrty ve výdajích. Revize původních údajů je větší v očekávaném plnění roku 1999 než v návrhu rozpočtu na letošní rok. Dále zvýšení rozpočtových příjmů se opírá o předpokládané zvýšení daňových výnosů, ale nepřihlíží k důsledkům již předložených návrhů na úpravy jednotlivých daní. Zmiňuji především novelu zákona o DPH, snižující výnos této daně asi o 2 mld. Kč, novelu zákona o spotřebních daních snižující výnos daně z uhlovodíkových paliv a maziv o cca 700 mil. Kč, novelu zákona o dani silniční, jejíž přijetí by znamenalo snížení rozpočtových příjmů asi o 800 mil. Kč. Zvýšení rozpočtových příjmů v roce 2000 proti předchozí verzi o 4 mld. Kč by mělo zajistit zvýšení výnosů daně z příjmů právnických osob o 2,9 mld. Kč a daně z přidané hodnoty o 3,4 mld. Kč.
Vyšší výnosy těchto daní mají rovněž pokrýt předpokládané zhoršení výnosu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení. Převažující část vyššího daňového výnosu by však odčerpalo přijetí výše uvedených novel daňových zákonů. Jejich důsledky by již nebylo možné kompenzovat další restrikcí výdajů a promítly by se do opětovného nárůstu rozpočtových schodků z 35 mld. 200 mil. Kč na 38 mld. 700 mil. Kč.
***