(10.30 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Dále v komentáři k jednotlivým daňovým titulům jsou na stranách 26 až 32 doplněny záměry vlády týkající se změn daňových zákonů v příštích letech. Základem má být jejich sladění s právem Evropské unie. Jejich přijetí by znamenalo v prvé řadě zvýšení daňových sazeb DPH u potravin a většiny služeb, zvýšení spotřebních daní u pohonných hmot, maziv a tabákových výrobků. To znamená zvýšení nepřímých daní. Naproti tomu by došlo k dalšímu snížení přímých daní - daně z příjmů právnických osob a daně z převodu nemovitostí.
Dále pokles rozpočtových výdajů ve třetí verzi státního rozpočtu oproti verzi předchozí, tedy druhé, o 2,800 miliardy korun se soustřeďuje do dvou základních okruhů, a to do výdajů na sociální věci a na všeobecnou veřejnou správu. Připomínám, že relativní velkorysost v minulém návrhu rozpočtu na rok 1999 byla také určitou motivací pro postoj poslaneckého klubu KSČM.
V ostatních položkách dochází k menším protisměrným pohybům, ve kterých převažuje zvyšování výdajů. Připomínám, že v současné třetí verzi návrhu státního rozpočtu se mají v roce 2000 snížit proti předchozí verzi výdaje na dávky nemocenského pojištění o jednu miliardu korun a na ostatní dávky o 200 milionů korun. Rozsah navrženého snížení neukazuje na další rizika, která jsou dána vedle snah o další rozpočtové úspory i očekávaným zvýšením výdajů v minulém roce. Dávky důchodového pojištění jsou v roce 1999 proti předchozí úvaze vyšší o 1,2 miliardy korun, ale jejich objem navržený pro letošní rok se nemění. Ve druhé verzi však již byly sníženy o 2,6 miliardy korun. Dávky sociální pomoci, které se proti druhé verzi v roce 1999 zvýšily o 800 milionů korun, ale v roce 2000 zůstaly beze změny. Protože výše sociálních dávek je určována zákony, nelze je během roku podřizovat ministerské regulaci jako jiné rozpočtové výdaje. Lze reálně počítat s tím, že jejich objem zahrnutý do třetí verze rozpočtu bude překročen.
Sporný je navržený přesun výdajů z pasivní politiky zaměstnanosti, tj. z vyplácených podpor v nezaměstnanosti, do aktivní politiky, tj. na tvorbu nových pracovních míst, i když právě důraz na větší aktivní sociální politiku státu v této oblasti jsme prosazovali vícekrát. Nelze totiž přehlížet, že Ministerstvo financí v daném návrhu pracuje s podceněnou úrovní nezaměstnanosti, která bude v letošním roce 2000 překročena.
Snížení výdajů na veřejnou správu proti předchozí verzi o 2,500 miliardy korun se v plném rozsahu týká všeobecné pokladní správy. Počítá se s tím, že je možné snížit prostředky na dluhovou službu v důsledku poklesu úrokových sazeb o 1,500 miliardy korun a výdaje všeobecné pokladní správy na ostatní činnosti v saldu poklesnou o 700 milionů korun. Bylo by vhodné ověřit úvahu o snížení výdajů orgánů státní správy na zajištění voleb z 805 milionů korun na 535 milionů korun, a to především, zda není vyvolána vypuštěním prostředků na zajištění voleb do regionální samosprávy.
Za páté. Ve zprávě je podstatně rozšířena část týkající se výdajů spojených s přípravou České republiky na vstup do Evropské unie a doplněna tabulka obsahující podrobné rozdělení prostředků určených pro tento účel. Podotýkám, že objem potřebných prostředků byl evidentně v předchozí verzi návrhu rozpočtu podceněn oproti verzi, která je nám předkládána. Z věcného hlediska lze pochybovat, zda rozpočtové prostředky určené na aktivní politiku zaměstnanosti patří jako priorita do programu přípravy na vstup do Evropské unie. Plná čtvrtina prostředků očekávané finanční pomoci Evropské unie, tzn. 1,200 miliardy korun, spadá do tohoto balíku, připadá na program přeshraniční spolupráce, který by mělo zajišťovat Ministerstvo pro místní rozvoj. S ohledem na vysokou částku a citlivost této problematiky by příslušný resort měl dodat podrobný program využití těchto prostředků.
Dále výdaje státního rozpočtu účelově určené na financování programu reprodukce investičního majetku, tj. ve svazku F, zůstávají u ústředních řízených orgánů beze změny. Výjimku tvoří dodatečné zařazení do kapitoly Ministerstva kultury systémové dotace ve výši 100 400 000 Kč určené na akci Praha 2000.
Velké množství změn se týká systémových dotací poskytovaných ze státního rozpočtu na výstavbu a rekonstrukci zdravotnických a školských zařízení v působnosti okresních úřadů a obcí, zařazených v kapitole všeobecné pokladní správy. Objem prostředků vydělených pro tyto účely se snížil o 500 milionů korun, přičemž došlo k zařazování nových a vyřazování dosud uvažovaných staveb nebo ke změnám rozpočtových nákladů jednotlivých staveb.
Třetí okruh připomínek se týká svazku G - predikce vývoje místních rozpočtů. Predikce vývoje výsledků hospodaření okresních úřadů a obcí se oproti druhé verzi výrazně změnila. Převod výkonů akcionářských práv k akciím energetických a plynárenských společností z obcí na soukromé vlastníky se uskutečnil v podstatně větším rozsahu, než původně Ministerstvo financí očekávalo. Obce tak získaly jednorázové prostředky, které zkreslují skutečné výsledky jejich hospodaření. Po jejich vyloučení by hospodaření obcí bylo značně schodkové - asi v rozsahu 8,500 miliardy korun. Prognózované místní rozpočty vycházejí z následujících předpokladů: Především obdobně jako ve státním rozpočtu se počítá s vyššími daňovými příjmy než ve druhé verzi rozpočtu, a to 2,300 miliardy korun. Ostatní vlastní příjmové částky se nemění. Uvažovaná výše daňových příjmů je riziková, s ohledem na jejich význam mohou jejich případné výpadky zkomplikovat hospodaření obcí.
Dále dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu se sníží o 155 milionů korun, a to u investičních dotací. Dotace z kapitol orgánů státní správy a od Státního fondu životního prostředí se nemění. Nelze však přehlédnout, že jejich krácení proběhlo již ve druhé verzi návrhu rozpočtu, a to dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa o 130,500 milionu, a u dotací z kapitol orgánů státní správy o 815 milionů korun. Také tato krácení se týkala výlučně investičních dotací, které tak proti první verzi návrhu státního rozpočtu celkově klesly o 945 milionů korun, tedy o 8,4 %.
Změny v celkovém objemu výdajů jsou menší než u příjmů. Ministerstvo financí předpokládá, že schodky obecních rozpočtů budou kryty z mimorozpočtových zdrojů, především z účelových fondů obcí. V samotných rozpočtech okresních úřadů se počítá s jejich mírnou přebytkovostí.
Čtvrtý okruh mých připomínek se týká svazku H - problematiky mandatorních výdajů, která byla předmětem sváru v celé diskusi kolem rozpočtu. Tato část podkladového materiálu byla předložena v přepracovaném znění.
***