(15.40 hodin)
(pokračuje Matulka)
Přitom autora zpracování nebudeme měnit. Za toto řešení já se přimlouvám.
Domnívám se tedy, že si nemůžeme dovolit luxus neurčit žádný termín, což znamená nechat ve hvězdách, dokdy ještě bude platit stávající právní úprava, a na novou nespěchat. Já jsem si vědom, že stávající zákon vznikal v podmínkách, kdy se budovalo podnikatelské prostředí, začínalo se vytvářet. Nemohl být jiný než liberální. Ale na dnešní podmínky je až přespříliš liberální. Je tedy oprávněná snaha se trošku snažit ten právní rámec neříkám sešněrovat, utáhnout šroub, ale prostě už zkorigovat provoz toho trhu. A to vždycky složitější než nastavit liberální prostředí, ale hlavně je to složitější v tom, že to je citlivější na shodu, na shodu mezi politickými subjekty, jež tvoříme my v této sněmovně, ale zároveň také na shodu mezi veřejným zájmem, který máme reprezentovat, a mezi tím komerčním zájmem, který už tady vybudován je. Samozřejmě ta shoda mezi tím veřejným a komerčním zájmem nemusí být stoprocentní, na podobě zákona, a také nebývá, ale mám pocit, že by měla být co největší a neměli bychom zaklapnout desky uprostřed jednání a snažit se z moci parlamentu samotného nebo z moci jednoho ministerstva prosadit nějakou podobu tisku, aniž by byla náležitě projednána. A já si myslím, že nejnáležitějším projednáním je ta druhá varianta, kterou navrhoval pan poslanec Pleva - pustit návrh do parlamentu s prodloužením lhůty. Za to se přimlouvám.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano, děkuji. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy - pan poslanec Jalůvka už je přihlášen, potom pan poslanec Vlach.
Poslanec Josef Jalůvka: Děkuji, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že souhlasím v podstatě se všemi výtkami a výhradami, které byly dosud předloženy, omezím se jenom na dvě nejzávažnější připomínky, a to ve vztahu k případným dopadům zákona na činnost provozovatelů kabelových televizí, pro které - myslím si - by byl tento zákon v případě jeho přijetí katastrofální.
Navrhovaný a v podstatě i stávající zákon, který měl být napraven, nutí provozovatele televizních kabelových rozvodů bezplatně zařazovat i do své omezené minimální nabídky všechny programy, všech provozovatelů televizního vysílání ze zákona, a případně i všech ostatních dalších licencovaných provozovatelů, jejich vysílání lze v daném místě přijímat běžnými technickými prostředky. Zároveň jsou však nuceni podle autorského zákona autorům platit za šíření jejich díla.
V zemích Evropské unie je běžná praxe, že provozovatelé televizních kabelových rozvodů jsou ze zákona povinni zařazovat do své omezené nabídky pouze programy provozovatelů televizního vysílání ze zákona a jsou osvobozeni od poplatků za jejich šíření.
Připomínka druhá - předkládaný návrh zákona vyžaduje od provozovatelů televizních kabelových rozvodů opatřit si písemný souhlas k šíření každého programu zahraničních poskytovatelů šířeného po zemi nebo přes družice, což by bylo v příkrém a přímém rozporu s direktivou Evropské unie o "Televizi bez hranic", k čemuž se Česká republika hlásí. Kromě toho by ten, kdo by takový souhlas měl vydat, měl prokázat, že je k tomu oprávněn. Tento postup by byl administrativně nesmírně náročný a kromě toho by byl zásahem do interní legislativy jednotlivých zemí.
Z uvedených i z dříve uvedených důvodů se tedy přikláním k návrhu těch, kteří navrhli vrátit zákon k přepracování - na rozdíl od pana kolegy Matulky myslím, že pracovníci ministerstva i za účinné pomoci členů sněmovny jsou schopni tyto připomínky zanést do textu, který bude více akceptován. Dovoluji si doplnit tento návrh o termín k předložení, a to 30. 6. letošního roku.
Znamená to tedy, že navrhuji vrátit k přepracování s termínem předložení 30. 6. 2000. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Dále pan poslanec Vlach.
Poslanec Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, po tom všem, co zaznělo, už jenom pár poznámek.
Z vyjádření zástupců jednotlivých klubů vyplývá, že je tady spíše - mírně sice, ale přece jenom spíše - většinová vůle propustit tento návrh do druhého čtení a snažit se ho přepracovat a dopracovat. V tom se shodují všichni: podstatným způsobem dopracovat.
Já se vás chci zeptat anebo dát vám spíše ke zvážení ten postup druhý, protože si myslím, že názor na efektivní způsob, jak dojít k rozumnému závěru, je vyvolán tím, že mám trochu obavu o naši odbornou a časovou kapacitu pro práci na této složité normě. Myslím si tedy, že ten efektivnější způsob by přece jenom byl vrátit tento návrh k dopracování. Ale jako první krok by byla naše povinnost ať už v podvýboru pro mediální legislativu, anebo v komisi pro sdělovací prostředky se "zdravě vyhádat" o zpřesnění zadání, a potom s termínem, jak tady zaznělo - což bychom museli řešit doprovodným usnesením - požádat o předložení nového návrhu, který by možná v některých pasážích více odpovídal některé z předešlých verzí.
Jak jsem poslouchal náměty kolegů z obou stran sněmovny, proškrtávám si z námětů na své vystoupení poznámky, které se týkají postavení rady - já si dovedu představit i zavedení trochu jiného mechanismu a ještě více prvků delegačního principu, je to o jemném vyvažování mezi odpovědností tohoto orgánu a mezi jeho nezávislostí. Nebudu už opakovat argumenty a otazníky, které se týkají přidělování licencí, převoditelnosti a prodlužování platnosti licence atd.
Čili v žádném případě - ono to tady ani nezaznělo - nejsem pro návrh na zamítnutí této normy. Oceňuji velmi to kvantum práce, která už byla vykonána. Ale přesto vám dávám ke zvážení ten druhý postup, protože tak, jako se před rokem dalo říci, že na stolech nebo ve svých kancelářích jsme měli tři, čtyři, pět norem, se kterými jsme si mohli hrát, tak teď já se necítím být v pozici, že bych byl schopen - a nevím, jestli patřím mezi ty nejlínější - adekvátní množství času v pracovním týdnu věnovat práci na podstatné změně této normy. A v tom, že má být podstatná, se shodovali všichni řečníci.
Čili připojuji se k návrhům na vrácení. To nemá být odmítnutí práce, která zatím byla vykonána, to je spíše obava z toho, co jsme jako Poslanecká sněmovna schopni na takto složité a velmi obsáhlé normě zde odpracovat v rámci druhého čtení.
Děkuji vám za pochopení.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nehlásí-li se nikdo, rozpravu končím.
Prosím navrhovatele a zpravodaje o závěrečná slova.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, nepřítomná vládo. Situace novely této normy je velice složitá. Složitá je přátelé už v tom, že to je zákon, který ani v této sněmovně - když použiji metafory - se nemůže zalíbit lidem všem. Už jen z vašich vystoupení bych mohl seřadit seznam připomínek, které se vzájemně vylučují, aby z nich mohla vzniknout jednotná materie.
***