(16.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Pokud jde o jednotlivá ustanovení o obchodních společnostech, jsem rád, že se vyšlo z praxe poslední doby a že se ujasnily zejména otázky okolo veřejných obchodních společností a propracovala se otázka společností akciových.
Trochu mi vadí, že v obecné části jsou věci, které mě zarážejí. Já osobně nebudu souhlasit s tím, že bychom se neměli pustit do některých drobných změn v rámci druhého čtení. Nechci tím unavovat zbytek pléna, ale přece jen na jednu věc upozorním, třeba mi to pan ministr vysvětlí a budu mít větší pocit spokojenosti, že jsem snad nic při čtení obchodního zákoníku nevynechal.
Narazil jsem na poměrně kontroverzní ustanovení v § 68 odst. 2 v novele, který říká, jakým způsobem prochází likvidace společnosti, respektive kdy společnost do likvidace nevstupuje. Samotné ustanovení o tom, že podnik nevstupuje do likvidace a podnik zaniká bez ní, když soud prohlásil, že není dostatek prostředků na prohlášení konkursu, by mi ani tak nevadilo, ale vadí mi, že to je spojováno s tím, že taková společnost, na kterou byl podán návrh na konkurs, a soud vyslovil, že majetek této společnosti, na kterou je podán návrh na konkurs, nepostačuje na samotné řízení o konkursu, má zaniknout bez likvidace, a to bez souhlasu správce daně.
A poslední věta v tom odst. 2 mě maličko zarazila. Pak jsem zkoumal jednotlivé návaznosti tohoto ustanovení, a myslím si, že tady povedu polemiku při jednání výboru se stanoviskem, které tady prezentoval zpravodaj, a pravděpodobně se budeme muset dostat k tomu, že buď v samotném zákoně tu jednu část budeme muset vyškrtnout, nebo se do toho dostat pomocí zákona o konkursu a vyrovnání, abychom si ujasnili, jak takový podnik, který společník, společníci, podnikatelé uvedli do stavu, že na něj podal někdo z věřitelů návrh na konkurs, jehož majetek nepostačoval ani na samotné konkursní řízení, najednou může být zlikvidován bez souhlasu správce daně. Vadí mi tady neexistující návaznost daňových předpisů, ale i trestněprávních předpisů, ke kterým by to mělo vést.
Pokud jde o hodnocení jednotlivých zlepšení - a musím říci, že jde zásadně o zlepšení v ustanoveních o obchodních společnostech - souhlasím s tím, že zejména akciová společnost je propracována způsobem, který zabrání různým docela dramatickým situacím, ve kterých se ocitali menšinoví akcionáři, ať už šlo o menšinové akcionáře Agrobanky, která prošla svým způsobem podivnou likvidací rozdělením na dvě společnosti, a zejména podotýkám, že ostatní postupy, které byly zvoleny pro samotné vztahy mezi společníky, mezi vlastníky těch společností, považuji za dobré.
Doporučuji přes tu jednu drobnou výhradu - a mohl bych jich uvádět víc, ale nechci v obecné rozpravě v prvním čtení na to upozorňovat, spíš ve druhém čtení, kdy se budeme zabývat jednotlivými postupy, pokud nedojde k vyjednání těch drobností v rámci projednávání ve výboru, pak bych je uvedl na plénu a pokusil bych se je zde přednést - tento návrh. Ale jsem přesvědčen, že samotné jednání ve výborech odstraní ty drobné nejasnosti a budeme moci přijmout zase kvalitnější normu, než je ta, která tady do dnešního dne platila.
Takže navrhuji, aby tento předpis, obchodní zákoník, tento tisk přešel do druhého čtení, a prosil bych, aby kromě výboru, kterému bude tisk přidělen, se jím zabývaly alespoň kromě výboru hospodářského také výbor pro evropskou integraci, abychom se pokusili co nejlépe najít všechny souvztažnosti s jednotlivými předpisy Evropské unie.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo, chci se jen zeptat, jestli mohu rozumět vašemu vystoupení jako návrhu dalších výborů, kterým by měl být návrh přikázán. - (Poslanec Filip: Ano.) Děkuji.
O slovo požádal pan poslanec a předseda výboru pro evropskou integraci Zvěřina, poté pan zpravodaj Zuna.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové nechci dlouho zdržovat, nicméně slyšeli jsme tu velice správná slova o tom, jak obrovskou implementační kapacitu představuje tento zákon ve vztahu k našemu přiblížení k právu Evropských společenství.
Přestože respektuji názor pana zpravodaje, že návrh by měl projednat jeden výbor, domnívám se, že výbor pro evropskou integraci by neměl být opomenut právě pro tu obrovskou kapacitu implementační. Proto bych si dovolil v rozpravě navrhnout, aby tento návrh byl pozitivně přijat a aby byl návrh dán k projednání také našemu výboru pro evropskou integraci. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano. Hovoří pan poslanec Zuna.
Poslanec Milan Zuna: Vážené kolegyně a kolegové, nechtěl jsem, aby můj projev byl chápán takovým způsobem, že byste neměli využít své poslanecké aktivity a podávat pozměňovací návrhy. Jen upozorňuji na to, že opravdu toto je zákon tak obsáhlý, tak složitý ve svých návaznostech, že pokud ve třetím čtení nebo na závěr druhého čtení z pléna budou přicházet návrhy, pak veškerá taková lidová tvořivost není skutečně na místě. Toto je typ zákona "ber - neber" a necitlivé zasahování do něj je na škodu.
Já jsem tedy toho názoru, že by tento návrh měl projednávat jen jeden výbor, ale pokud se o to hlásí i výbory jiné, pak jako zpravodaj bych měl prosbu, nechť tedy tyto aktivní výbory projednají tento návrh co nejdříve, aby jejich stanoviska mohl dostat před projednáváním ústavně právním výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Rozuměl jsem reakci některých kolegů tak, že by chtěli nebo mohli vystoupit, ale děkuji za to, že tak nečiní.
Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím, proto rozpravu končím.
Chci se zeptat pana ministra jako zástupce navrhovatelů, zda hodlá vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak, pan zpravodaj také ne.
Vzhledem k tomu, že nepadl návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení k dopracování, budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru, pan poslanec Filip navrhl přikázat návrh dále hospodářskému výboru a výboru pro evropskou integraci, což byl návrh, ke kterému se připojil i předseda tohoto výboru pan poslanec Zvěřina. Ptám se tedy má-li ještě někdo nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.
Zahajuji hlasování o přikázání výboru k projednání. Znamená to, že kolegové nemusí příliš spěchat. Kdo je pro přikázat tento návrh ústavně-právnímu výboru? Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 66 z přítomných 104 pro návrh bylo 94, proti nikdo. Návrh byl přijat.
***