(11.00 hodin)
(pokračuje Doktor)
Jako zdůvodnění bych uvedl, že dosavadní přístup České republiky k mezinárodním sankcím a způsobu vyhlašování a rušení je neudržitelný. Návrh zákona dává vládě pravomoc svým nařízením stanovit věcný i časový rozsah mezinárodních sankcí a tyto sankce podle potřeby měnit, pozastavovat i rušit. Vláda je ve svých opatřeních omezena jednak samotným zákonem, jednak samotným rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN či společným postojem Rady Evropské unie. Je však zcela nezbytné, a diskuse v průběhu prvního čtení i diskuse předešlá tomu nasvědčuje, že je nutné zachování kontrolních mechanismů Poslanecké sněmovny Parlamentu. Musí však jít o takový mechanismus, který by nesnížil efektivitu jednání a doplnění odstavce o text "po schválení v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky" takovým instrumentem a takovým opatřením je.
Dále mi dovolte, abych navrhl v § 2 písm. d) bod 2, který zní: "jiná fyzická osoba obvykle pobývající na sankcionovaném území s výjimkou občanů České republiky".
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je vyloučení občanů České republiky z okruhu sankcionovaných osob pobývajících na území sankcionovaného státu.
Dále mi dovolte, abych navrhl pozměňovací návrh k § 2 písm. e) bod 3 včetně poznámky pod čarou, který zní: "Jiná fyzická osoba, oprávněná k trvalému pobytu nebo přechodnému pobytu na dlouhodobé vízum, na území České republiky…" Věta pokračuje.
Poznámka pod čarou zní: "Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů."
Změna reaguje na vstup v platnost nového zákona č. 326/1999, který zrušil institut dlouhodobého pobytu a zavedl přechodný pobyt na dlouhodobé vízum.
Dále dovolte, abych navrhl pozměňovací návrh k § 6 odst. 1 písm. e), který zní: "jakékoliv jiné činnosti, která by podporovala nebo počítala s podporou činnosti podle písmen a) - d)." Zde došlo k drobné legislativně technické chybě. Tento pozměňovací návrh tuto chybu řeší.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Ptám se, kdo se další hlásí ještě do podrobné rozpravy. Pan kolega Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych, dámy a pánové, požádat - budu mluvit jen k proceduře prostřednictvím pana předsedajícího - kolegu Payna, kdyby byl tak laskav a zvážil své racionalizační návrhy, jak vystupovat v obecné a podrobné rozpravě, protože ne že bych souhlasil se všemi jeho názory, ale jsem přesvědčen o tom, že jeho slovo je třeba, aby tady zaznělo nepřerušovaně, a nikoliv pod tlakem nebezpečí, že mu bude odebráno. Poprosil bych ho, aby skutečně své slovo dával do obecné rozpravy, abychom si ho mohli všichni v hromadě vyslechnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Já to samozřejmě nevnímám jako výtku vůči předsedajícímu, nýbrž naopak dání za pravdu předsedajícímu.
Ptám se, kdo se další hlásí do podrobné rozpravy. Na závěr podrobné rozpravy vyjádřil přání vystoupit ministr zahraničí Jan Kavan. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, budu stručný.
Panu poslanci Ransdorfovi bych chtěl říci, že - on to nesleduje, ale snad mu to někdo vyřídí - pokud se týká vztahu sankcí a lidských práv, pochopitelně sankce většinou nejsou bez humanitárních dopadů. Jejich minimalizací se však zabývá průběžně samotný orgán, který je přijal. Například Rada bezpečnosti OSN vždy monitoruje a periodicky vyhodnocuje sankce právě s ohledem na minimalizaci humanitárních dopadů. Navíc sankční režimy samy vesměs obsahují možnost humanitárních výjimek, ale předstírat, že mohou existovat sankce, které by šlo definovat, že - když použiji výrazu pana poslance přímo i nepřímo - nebudou mít dopad na lidská práva kohokoliv, by bylo jistě dětinské, včetně např. lidských práv některých diktátorů.
Jinak panu poslanci Paynovi bych chtěl sdělit, že odkazuji na to, co jsem říkal už v úvodním slově, kdy jsem říkal, že Česká republika se zcela ztotožnila s cíli společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU v rámci, ve kterém se Evropská unie skutečně často shodne na vyhlášení těch či oněch sankcí. Od nás jako od kandidátské země je očekáváno, že tyto sankce podpoříme. To neznamená, že by Česká republika byla povinna ke každé takové sankci se připojit. Můžeme se svobodně rozhodnout, zda se připojíme, nebo ne. Tento navrhovaný zákon nám připojení umožní v tak rychlé míře, že se nestaneme terčem pochybností či posměšků vzhledem k tomu, jak dlouho a pomalu nám připojení trvá.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. V tuto chvíli končím podrobnou rozpravu. V podrobné rozpravě nezazněl ani návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání, ani návrh na zamítnutí návrhu zákona. Proto končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem schváleného pořadu schůze je bod s pořadovým číslem
30.
Návrh poslanců Ladislava Šustra, Augustina Bubníka, Stanislava Voláka
a Michala Krause na vydání zákona o ochraně olympijských symbolik
/sněmovní tisk 293/ - druhé čtení
O úvodní slovo prosím zástupce navrhovatelů poslance Ladislava Šustra.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, olympijské symboly představují spolupráci národů pěti kontinentů v oblasti tělesné výchovy a sportu. V současné době není v České republice chráněn před zneužíváním resp. k neoprávněným užíváním ze strany třetích osob. Tento stav o v jiných zemích světa má za cíl řešit nairobská dohoda. Konference pro přijetí Nairobské smlouvy se zúčastnila tehdy i československá delegace na základě usnesení vlády Československé republiky ze dne 20. 8. 1981. Diplomatická konference se pak konala ve dnech 24. - 26. 9. 1981 v Nairobi.
Vláda Československé republiky po projednání zprávy o jednání diplomatické konference v Nairobi vyslovila svým usnesením ze dne 26. 11. 1981 č. 334 souhlas s podpisem Nairobské smlouvy o ochraně olympijských symbolů. Smlouvu podepsal dne 22. 9. 1982 československý velvyslanec v Keňské republice. Nairobská smlouva vstoupila v platnost dne 25. 9. 1982. Již usnesení vlády Československé republiky z 26. 11. 1982 č. 334 uložilo tehdejšímu ministru pro technický a investiční rozvoj, aby podepsanou smlouvu předložil vládě s návrhem dalších opatření. Prakticky od roku 1985 je připravován tento návrh zákona o ochraně olympijských symbolů u nás. Závazek, který by po ratifikaci Nairobské smlouvy pro Českou republiku vyvstal, není do dnešní doby upraven žádným předpisem.
Nairobská smlouva o ochraně olympijských symbolů vyjadřuje kladný přístup států k otázkám olympijského hnutí a k jeho symbolu vedoucí národy celého světa k přátelství, mírovému soužití a spolupráci v oblasti sportu a tělesné výchovy.
***