(10.50 hodin)
(pokračuje Payne)
Myslím, že se shodneme na tom, že možná spíše z pietních důvodů, protože já opravdu věřím tomu, že sankce budou v podstatě mizet z mezinárodního života, mají smysl např. v blokaci vojenských dodávek, ale sankce jako takové jsou opatřením, které postrádá svůj smysl a publikace, které o tom jsou publikovány, zřetelně prokazují, že je to nesmyslné opatření.
Z tohoto hlediska myslím, že je potřeba návrh upravit, a to dost podstatným způsobem. Shodujeme se v tom, že k provedení sankcí OSN můžeme uvažovat o nějakém zvláštním režimu. Myslím si, že celý tento zákon je nadbytečný, jako takový je nadbytečný, protože jednací řád Poslanecké sněmovny již umožňuje řešení podobných situací, a kdybychom chtěli úsporným legislativním způsobem řešit situaci, stačila by velmi drobná novelizace jednacího řádu Poslanecké sněmovny, abychom vyřešili všechny problémy s tímto spojené.
Vládě nestačí, že je možné k provedení sankcí OSN vyhlásit režim urychleného projednání zákona, což znamená zhruba do tří dní. Já jsem si jist, že naše diplomacie je dříve než tři dny informována o tom, že by něco takového mohlo hrozit, a jsem si jist, že urychlené projednání, které proběhne během dvou až tří dnů, je postačující k tomu, abychom patřili do kategorie slušných evropských států. Nicméně vláda trvá na tom, že chce míti pravomoci, které spíše odpovídají socialistickému státu - to znamená, že vláda svým nařízením rozhodne a dále se o tom nikdo nebaví - kde neexistuje parlamentní kontrola takovýchto opatření. Dobrá, když už tedy chceme přistoupit na takové opatření, pak se vracíme k návrhům, které jsme projednávali již dříve, a přistupte na to, že podmínkou toho, aby vláda mohla takové opatření vyhlásit, je platná rezoluce Rady bezpečnosti OSN. To znamená, jedná se přímo pouze o situace, které provádějí sankce OSN.
Z toho důvodu navrhuji, abychom v § 1 odst. 2 v číslování pozměňovacího návrhu zahraničního výboru, anebo tentýž analogický odstavec v číslování vládního návrhu, vypustili slova "nebo Rada Evropské unie", protože Rada Evropské unie - ještě jednou opakuji - nemá žádné právo vyhlašovat mezinárodní sankce. Když tak může Rada Evropy přijmout politické opatření. To je ovšem z právního hlediska něco naprosto jiného. Jestli Evropská unie se rozhodne dobrovolně jednostranně sankcionovat nějaký stát, tak pak je to čistě politické rozhodnutí, které nemá žádný jiný mezinárodněprávní mandát, a my můžeme být v situaci, že zvažujeme, zda se k této věci chceme také politicky připojit. To je ovšem naprosto jiná situace, než když naplňujeme rezoluci Rady bezpečnosti.
Z toho důvodu se domnívám, že chceme-li mít jakýsi obecný sankční zákon, který řeší problematiku sankcí - myslím si, že to je špatná koncepce, že návrh sám o sobě by měl být zamítnut - tak bychom měli mít zákon obecnější o opatřeních k prosazení mezinárodního míru a ta opatření mohou být jiného charakteru, než jenom sankce. Ale vláda navrhuje režim k provádění sankcí, čímž mám pocit, že se dostáváme do velmi komické kategorie: děláme zákon o něčem, kde tušíme, že to je nástroj, který vychází z módy, a zároveň v tomto zákoně vlastně tvrdíme, že přiznáváme Evropské unii právo vyhlašovat sankce pro ostatní státy, a že dokonce takovéto politické rozhodnutí Evropské unie jsme ochotni postavit na roveň rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, omlouvám se, úkolem předsedajícího je měřit všem stejným metrem. Já nezpochybňuji váš dobrý úmysl zefektivnit práci sněmovny, ale upozorňuji, že jsme v podrobné rozpravě, a myslím si, že vaše vystoupení v rámci odůvodnění vašeho návrhu již dosáhlo přesně rámec odůvodnění, které patří do podrobné rozpravy. Je mi líto, stejně jsem argumentoval vůči kolegovi Ransdorfovi.
Poslanec Jiří Payne: Omlouvám se, budu potřebovat zase pár minut, abych našel nit, kde jsem skončil, když mě pan předsedající přerušil.
Tedy z tohoto důvodu chceme-li efektivně řešit tento systém a chceme-li rozlišit ty dvě mezinárodněprávní kategorie, to znamená jedna otázka - vyhlášení sankcí na základě mezinárodněprávních norem a rezoluce Rady bezpečnosti OSN, na druhé straně chceme-li se připojit politicky k politickému rozhodnutí nadnárodního seskupení, jímž je Evropská unie, tak by pro každý takovýto proces měl existovat odlišný mechanismus. Zatímco ten prvý je skutečně záležitostí, kde za jistých okolností můžeme přistoupit na to, aby vláda to řešila nařízením - já si myslím. že to není správná cesta, ale budiž - tak pro ten druhý systém musí existovat mechanismus politického posouzení. Není možné, aby o politickém rozhodnutí takto zásadního charakteru rozhodovala pouze vláda.
Z toho důvodu navrhuji, aby v tomto sankčním zákoně byl jakoby rozdvojen proces projednávání a pro sankce OSN aby platil odst. 2 ve znění zahraničního výboru nebo odst. 1 § 1 ve znění vládního návrhu, zatímco pro jakákoliv jiná opatření - a teď říkám: do této kategorie patří také OBSE, do této kategorie patří také NATO, pokud NATO provede nějaké politické rozhodnutí analogického charakteru, k jehož provedení je potřeba zákona - tak také patří do této kategorie. Je to politické rozhodnutí, které chceme také uplatnit. Z toho důvodu navrhuji, aby byl vložen odst. 3 do § 1, který by zněl:
"(3) Pro ustanovení, změnu, pozastavení, zrušení nebo obnovu jiných mezinárodních opatření k prosazení míru může vláda požádat o zkrácené projednání návrhu zákona." Odkaz pod čarou: "Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, § 100."
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo se další hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Dovolte, pane předsedající, abych vystoupil s avizovanými pozměňovacími návrhy, které vycházejí z průběhu jednání zahraničního výboru. Záměrně jsem zvolil tuto techniku jakéhosi oznámení pozměňovacích návrhů, protože do jisté míry reagují na vystoupení obou předřečníků. Musím říci, že jejich vystoupení je konzistentní s tím, jak vystupovali na půdě zahraničního výboru. Očekával jsem opět velmi složitou diskusi na téma vyhlašování mezinárodních sankcí, ale myslím si, že sněmovna v průběhu prvního čtení rozhodla o tom, jakým způsobem chce přistupovat k vyhlašování mezinárodních sankcí, a myslím si, že by bylo přinejmenším nepraktické přistupovat k mezinárodním sankcím OSN jinak než k mezinárodním sankcím vyhlašovaným Radou Evropské unie, natož např. Severoatlantickou aliancí.
Proto dovolte, abych předložil pozměňovací návrh k § 1, který navrhuji doplnit takto: Odst. 1 by zněl: "(1) Každý je povinen dodržovat mezinárodní sankce vyhlašované v souladu s tímto zákonem."
Dovolte, abych k němu předložil krátké zdůvodnění. V průběhu prvního čtení zazněl ve vystoupení pana ministra zahraničích věcí výklad, podle něhož lze dovozovat, že je povinností všech subjektů dodržovat mezinárodní sankce. Vzhledem k tomu, že se však jedná o klíčové ustanovení a normu celého návrhu, myslím si, že by nemělo být dovozováno výkladem a mělo by být uvedeno přímo v textu. A musím uvést, že pan ministr se k takovému znění § 1už přihlásil, že s ním souhlasí.
Za druhé v odst. 2, jehož znění navrhuji takto: "(2) Přijme-li Rada bezpečnosti OSN a Rada Evropské unie mezinárodní sankce v rozsahu nepřekračujícím ustanovení § 3 až 6 tohoto zákona, vláda může nařízením po schválení v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky stanovit, měnit, pozastavovat, zrušovat nebo obnovovat zákazy a jiná omezení způsobem odpovídajícím rozhodnutím uvedených orgánů a těchto mezinárodních sankcí."
***