(10.00 hodin)
(pokračuje Klaus)
Táži se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí. Rozpravu končím. Přeje si navrhovatel vystoupit se závěrečným slovem? Ano.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, základní problém ve vystoupení pana senátora Topolánka je, že on a zřejmě s ním Senát jako celek si neuvědomují rozdíl ve fungování pojistného trhu v České republice, rozdíl mezi stavem, který je v současnosti, a stavem, který nastane po schválení tohoto zákona o pojišťovnictví. Důvod je ten, že rozhodující jádro, rozhodující část materie tohoto zákona, znamená zpřísnění podmínek dohledu. Nové podmínky dohledu budou jiným, odlišným způsobem definovat podmínky pro fungování obvyklých komerčních pojišťoven. Zapojení Všeobecné zdravotní pojišťovny, resp. jiných pojišťoven do tohoto režimu je -
(V sále je velký hluk, z ulice se ozývá neustálé hvízdání.)
Předseda PSP Václav Klaus: Promiňte, pane místopředsedo. Prosím poslance, aby poslouchali pana místopředsedu vlády. Týká se to i jeho stranických kolegů!
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: V případě, že bude schváleno to, co navrhuje Senát, bude nutné na to, co v návrhu zákona zbude nepřesně domyšlené a nepřesně definované, reagovat celou řadou vyhlášek, jejichž obsah si v této chvíli nejsme schopni zcela přesně představit.
Nicméně podstatně zásadnějším problémem v každém případě je otázka zachování funkce systému zdravotního pojištění jako celku. Poslanecká sněmovna si nemůže dovolit, aby k 31. prosinci, resp. k 1. lednu příštího roku systém zdravotního pojištění ve stávající podobě nebyl prodloužen, tak jak je to v jednom z paragrafů tohoto zákona uvedeno.
Na základě těchto skutečností musím konstatovat, že ona skutečnost poslední, o které jsem hovořil, je významnější, protože kdybychom se dostali do pasti spočívající v neschválení ani jedné verze, mohlo by to vést ke zhroucení celého systému zdravotního pojištění, což je riziko, které si na sebe Poslanecká sněmovna podle mého názoru nemůže vzít.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Paní zpravodajka nechce vystoupit. Tím jsme skončili rozpravu a přistoupíme k hlasování.
Podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny k přijetí následujícího usnesení - jedná-li se o zákon vrácený Senátem - je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), podle sněmovního tisku 269/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 269/4."
Jsou všichni přítomni k hlasování? (Někteří poslanci upozorňují na chybu na hlasovací tabuli.) Kvorum bylo změněno na 101, to je omyl. Chceme normální kvorum. Děkuji panu poslanci Koháčkovi za toto připomenutí.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro variantu navrženou Senátem, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 4 z přítomných 175 hlasovalo 150 pro, 17 proti. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.
Končím projednávání bodu 2.
Dostáváme se k bodu
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb.,
o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 458/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci Poslanecké sněmovny České republiky, předstupuji před vás v poměrně krátkém časovém odstupu již podruhé, abych znovu uvedl vládní návrh zákona o konkursu a vyrovnání. Poprvé byl tento návrh vrácen vládě k dopracování, které se mělo týkat - tak jak vyplynulo z obecné rozpravy v rámci prvního čtení onoho vládního návrhu - především řešení vztahů mezi konkursem a revitalizací. Toto dopracování provedla vláda neprodleně a upravený návrh předložila znovu. Aby tento upravený návrh mohl být projednán ještě na předchozím zasedání Poslanecké sněmovny, navrhla vláda současně, aby ohledně něho byl vyhlášen stav legislativní nouze. Tento návrh přijat nebyl. Vládní návrh novely zákona o konkursu a vyrovnání je však znovu zařazen na pořad této mimořádné schůze.
Především vás chci ujistit, že určitá neodbytnost, s níž vláda znovu předkládá svůj návrh a usiluje o jeho urychlené projednání, nemá ani v nejmenším jakékoliv prestižní, politické nebo podobné důvody. Příčiny jsou povahy věcné. Dovolte mi, abych na ně stručně poukázal.
Nemohu začít jinak než poukázat na to, že existuje vzácná shoda v názoru na to, že by zákon o konkursu a vyrovnání měl být novelizován ještě předtím, než bude nahrazen novou komplexní úpravou. Výrazem této shody je kromě jiného i okolnost, že souběžně existují dvě předlohy této novely, a to poslanecký návrh, nám známý tisk 219, a vládní návrh, který je vám pod číslem tisku 458 v tomto okamžiku předkládán.
Shoda, o níž mluvím, se snad týká toho, že novela by měla být co nejširší a zahrnout všechny potřebné změny, pokud jsou realizovatelné na půdorysu platné úpravy zákona 328/91 Sb. Potom ovšem těžko mohu pochopit, proč změny navrhované vládou by měly být odsunuty na pozdější dobu.
Dalším závažným důvodem pro souběžné projednání obou návrhů je skutečnost, že jsou věnovány totožné, především právní, problematice, přičemž vedle obdobných řešení obsahují i řadu řešení rozdílných, připouštím někdy i protichůdných. Za těchto okolností by bylo projednání jednoho návrhu po druhém do značné míry kontraproduktivní. Proto při projednávání poslaneckého návrhu ve výborech předkladatelka, paní poslankyně Dundáčková, netrvala na přednostním projednání svého návrhu, který byl podán dříve.
***