(20.10 hodin)
(pokračuje Kužvart)
To jen na jakési uvedení do problematiky, která bude evidentně ve druhém čtení návrhu zákona o náhradách škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů předmětem velké diskuse. Uvědomme si, že odhady, kolik je kormoránů, kolik je různých jiných zvláště chráněných druhů živočichů, se velmi liší, a o tom bude i diskuse - jak odhaduji - ve druhém čtení tohoto návrhu zákona. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi. Hlásí se někdo do rozpravy? Nehlásí. Rozpravu uzavírám a končím tím bod "Odpovědi členů vlády ČR na písemné interpelace". Budeme se věnovat dalším bodům.
Požádal bych vás o jeden procedurální návrh, který by neměl být konfliktní. Jako bod číslo 102 máme zprávu o životním prostředí ČR v roce 1998. Já mám obavy, abychom byli schopni se až k tomuto bodu dostat. Ministr životního prostředí je zítra i pozítří na zahraniční cestě a já mám obavy, abychom neprojednávali zprávu o stavu životního prostředí za rok 1998 až v roce 2000. Proto předkládám procedurální návrh, abychom začali tímto bodem a zvládli ho vyřešit co nejrychleji. Je to bod, který nebyl nikým vetován. Bude-li s tím souhlas, žádám o předřazení tohoto bodu.
O tomto procedurálním návrhu rozhodneme hlasováním pořadové číslo 279, které zahajuji a ptám se, kdo s tímto návrhem souhlasí. Kdo je proti?
Návrh byl přijat. Z přítomných 86 pro 51, proti nikdo.
Přistoupíme tedy nyní k projednávání bodu
102.
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 1998
/sněmovní tisk 413/
Tuto zprávu uvede ministr životního prostředí pan Miloš Kužvart. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že v předloženém tisku číslo 413 je nejen předkládací zpráva, zpráva o životním prostředí v roce 1998, ale i velmi podrobný komentář ke zprávě, omezím se skutečně jen na několik základních informací.
V roce 1998 i nadále pokračoval pozitivní vývoj stavu ovzduší a vod. Došlo k dalšímu výraznému snížení znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prašným aerosolem a ke snížení znečištění těžkými kovy. Ve srovnání s rokem 1990 poklesly emise oxidu siřičitého o 76 % a emise prachu o 86 %. Koncentrace přízemního ozónu se pohybovaly pod stanoveným imisním limitem, pouze v ojedinělých případech byl překročen zvláštní imisní limit pro smogové varovné systémy. Výrazně se snížilo znečištění povrchových vod v hlavních ukazatelích.
Přes uvedené pozitivní výsledky dosud přetrvává v životním prostředí České republiky řada problémů, které však mají dlouhodobější charakter. Především se jedná o stagnující trend imisního zatížení ovzduší oxidy dusíku vlivem narůstající automobilové dopravy, přestože se zvyšuje podíl vozidel vybavených katalyzátory. Měrné emise oxidu siřičitého a hlavního skleníkového plynu, oxidu uhličitého, jsou oproti státům Evropské unie stále vysoké.
I nadále čtvrtina obyvatel České republiky žije v domech, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci, a podíl odpadních vod vypouštěných do kanalizace bez čištění je zhruba 9 %.
Předložená zpráva nově obsahuje mezinárodní srovnání hlavních indikátorů stavu životního prostředí v České republice a v zemích Evropské unie a v zemích OECD. Oproti zprávě za rok 1997, kterou jsme projednávali zhruba někdy v březnu tohoto roku - tam došlo bohužel k posunům - je v ní také zahrnuto hodnocení výsledků harmonizace legislativy v oblasti ochrany životního prostředí s legislativou zemí Evropské unie a hodnocení efektivnosti vynaložených výdajů na ochranu životního prostředí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to je na úvod vše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi. Kolegyně a kolegové, dostali jsme se do drobného problému, protože zpráva za rok 1998, jak jsem v tuto chvíli zjistil, ještě nebyla projednávána v příslušném výboru, nicméně vidím pana kolegu Drdu, že je ochoten ujmout se role zpravodaje k tomuto bodu. Sněmovna má možnost určit zpravodaje svým hlasováním. Abychom se s tím vypořádali, nechám hlasovat o tom, že pan kolega Drda bude určen zpravodajem k tomuto bodu. Já mu velice děkuji.
Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Jsou námitky proti hlasování.
Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o námitce proti hlasování. Zahajuji hlasování pořadové číslo 281. Kdo je pro tuto námitku? Námitka byla schválena. (42 pro, 1 proti.)
Nyní schválíme pana kolegu Drdu jako zpravodaje. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Návrh byl přijat (v hlasování 282). Z přítomných 69 pro 47. Určili jsme zpravodaje.
Prosím nyní určeného zpravodaje pana kolegu Drdu, kterému ještě jednou velmi děkuji, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Drda: Dobrý večer, pane předsedající, zbývající kolegyně a kolegové, trošku neobvyklým způsobem jsem se dostal ke zpravodajování této zprávy, ale doufám, že to nebude na újmu celého projednávání.
Poměrně zevrubně jsem se zabýval zprávou samotnou i přílohou. Musím konstatovat, že zpráva o životním prostředí je do Poslanecké sněmovny předkládána už podruhé. Vláda tím naplňuje zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Tato zpráva se skládá ze dvou částí, ze stručné zprávy, kterou schválila vláda, a pak z rozsáhlého komentáře, který relativně velmi dobře vystihuje změnu životního prostředí v České republice nejen za poslední rok, ale za celé období od roku 1989.
***