(10.50 hodin)
(pokračuje Recman)
Předpoklad o vývoji místních rozpočtů je jako obvykle nezávaznou informační přílohou k návrhu státního rozpočtu. Přitom se domnívám, že právě tato oblast je rovněž stejně důležitá, neboť podle informací, které mám k dispozici, např. obce přes nepřetržitý prodej svého vlastního majetku skončily v roce 1998 zadluženy ve výši téměř 39 miliard korun. To si myslím, že je trend, který stojí za úvahu a řekl bych za bližší prozkoumání a projednání nejen ve vládě, ale i v Poslanecké sněmovně.
Při projednávání tohoto rozpočtu chci zdůraznit, že se domnívám, že návrh rozpočtu není v souladu ani s programovým prohlášením vlády. Rovněž předložená zpráva není určitým ekonomickým rozborem, ale víceméně komentářem k číslům rozpočtu.
K věcné stránce návrhu chci připomenout skutečnost, že KSČM není a priori proti deficitnímu státnímu rozpočtu, pokud jde v souladu s našimi prioritami a současně je i v souladu s maastrichtskými kritérii, kde deficit veřejných rozpočtů je limitován výší 3 % hrubého domácího produktu.
Chtěl bych ještě v závěru vystoupení připomenout priority volebního programu KSČM a jeho zaměření.
Za prvé je to především orientace rozpočtu na podporu růstu ekonomiky včetně posílení financí do investic, které přinesou prorůstové efekty, např. již zmíněné infrastrukturní investice.
Za druhé je to udržet měnovou stabilitu.
Za třetí posílení proexportních opatření.
Za čtvrté snižovat a zastavit růst nezaměstnanosti.
Za páté otázka podpory bydlení a bytové výstavby.
Za šesté otázka sociální sféry, zejména důchodců a mladých rodin s dětmi.
Za sedmé otázka posílení a zkvalitnění bezpečnosti občanů.
V závěru bych chtěl podtrhnout ještě jednu skutečnost, která se týká našeho přístupu k návrhu státního rozpočtu, pokud by rozpočet postoupil do druhého čtení. V tomto čtení chci říci, že budeme přednášet určité pozměňovací návrhy a že budeme požadovat některých položek a analytických materiálů.
Za prvé si myslím, že bude potřeba - a vláda už k tomu přistoupila - zpracovat urychleně vládní koncepci podpory bydlení a bytové výstavby s tím, že se domníváme, že je možné využít i pozitivní zkušenosti ze státní bytové výstavby.
Za druhé se domníváme, že se potřeba vytvořit v rozpočtu na rok 2000 v navrženém fondu bydlení finanční rezervu ve výši 5 až 6 miliard korun s tím, že by to zároveň umožnilo zahájit výstavbu přibližně 10 tisíc bytových jednotek, umožnilo by to i posílení financí na dosavadní bezúročné půjčky na bytovou výstavbu.
Za třetí nadále trváme na tom, aby se do návrhu státního rozpočtu nezařadil přesun ve výši 6,1 miliardy korun z Fondu národního majetku.
Za čtvrté se domníváme se, že je potřebné vyčlenit jako samostatnou položku prostředky na nákup českých proudových letadel L 159 pro naši armádu.
Za páté se domníváme, že je potřeba zvýšit pomoc a podporu aktivní politice zaměstnanosti v nejvíce ohrožených oblastech, kterými jsou dnes severní Morava a severovýchodní Čechy.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Jako další se do rozpravy přihlásil pan poslanec Ivan Pilip. Dávám mu slovo a prosím pány poslance, aby mně dávali své písemné přihlášky. Nemám jich tady zatím moc.
Poslanec Ivan Pilip: Ano. Pane předsedající, možná to bude tím, že mnozí tuší, že tady jednáme nějaký bod, k němuž byl scénář již napsán, a já také z tohoto důvodu budu své vystoupení mít poměrně krátké. Navíc návrh zákona nedoznal hlubších změn v celé řadě strukturálních bodů, které byly předloženy minule.
Chtěl bych říci, že samozřejmě že návrh rozpočtu, který byl předložen ve druhém čtení, je velmi výrazně limitován platnými zákony, které velmi ovlivňuji tzv. mandatorní část výdajů, a samozřejmě že činnost vlády za předchozích 17 měsíců ovlivňuje do značné míry také jiné části výdajové stránky rozpočtu, ale i příjmové - narážím teď na stále narůstající nedovýběry daní v České republice. Pokud jde o výdajovou stránku, samozřejmě že její činnost vlády na exekutorní roli tam, kde to parlament nemůže bezprostředně ovlivnit, velmi silně poznamenává např. to, jak vláda dokázala posunout stavy lidí v jednotlivých rozpočtových resortech, jestli dokázala vykonávat práce týkajících se oblastí školství, zdravotnictví, policie, armády s efektivnějším počtem lidí či nikoliv. Je tady celá řada věcí, kde parametry jsou nastaveny. V tom má pan ministr bezesporu pravdu, ale významná část z nich je nastavena tak, jak je nastavena, díky tomu, že vláda za 17 měsíců své vlády udělala velmi málo kroků k tomu, aby tyto výdaje velmi výrazným způsobem pozměnila, rozumějte snížila.
Z tohoto důvodu se často hovoří při diskusích, které k rozpočtu probíhají, že hlasování je z menší části věcné a z větší části politické. Za sebe mohu říci, že při mém rozhodování ta část, která by se dala nazvat politickou, převažuje nad rozborem struktury rozpočtu. Domnívám se, že pro práci Ministerstva financí samotného je prostor manévrovací zúžen tak výrazně, že skutečně zcela zásadní odlišnosti do rozpočtu bude velmi obtížné zabudovat. Právě o to důležitější je pohled celkově politický, protože pod politickými souvislostmi státního rozpočtu rozumím hodnocení celkového fungování vlády, její celkovou hospodářskou politiku, to, co za minulé měsíce udělala či neudělala, a také to, jaké jsou šance, že v příštích měsících něco zásadního a pozitivního pro vývoj ekonomiky udělá.
V tomto směru jsem poměrně skeptický a domnívám se právě proto, že rozpočet, i když by byl ještě lepší, než je teď, tak by bylo velmi problematické, kdyby prošel dál, neboť by dával vlastně další mandát této vládě, a já se domnívám, že tato vláda s ještě lepším rozpočtem přesto znamená posun k horšímu v celkovém vývoji ekonomiky, nejen ekonomiky v České republice.
Chci ovšem zároveň říci, že považuji za ne zcela dobré řešení, pokud tento rozpočet dnes schválen nebude, a přesto neproběhne hlasování o důvěře této vládě. Já se domnívám, že je rolí opozice spojovat jednání o rozpočtu s celkovým hodnocením fungování vlády, a není-li opozice s celkovým hodnocením vlády spokojena, má využít právě příležitosti státního rozpočtu k hlasování o důvěře vládě jako celek, protože rozpočet je průřezový zákon, je zákon, který dává vládě mandát k celkové hospodářské politice, nejen ke konkrétním číslům, která jsou tam napsána. Pokud naopak se někdo rozhodne nechat vládu dále fungovat ať už v tomto složení, nebo v mírně obměněném, pak se přiznám, že bych na takové strany spíše apeloval, aby neprotahovaly jednání, aby nehnaly zemi do toho, že se rozpočet bude schvalovat až na třetím čtení, a nechaly rozpočet projít už dnes.
****