(19.40 hodin)
(pokračuje Motejl)
Jsem si vědom, že Poslanecká sněmovna již projednává návrh novely zákona o konkursu a vyrovnání, který předložila paní poslankyně Dundáčková. Po zpracování vládního návrhu zákona jsme provedli poměrně podrobné srovnání vládního návrhu a návrhu paní poslankyně Dundáčkové. Obecně sice musím konstatovat, že v některých směrech návrhy vycházejí z koncepčně rozdílných stanovisek, zase naopak lze v obou návrzích nalézt určitá shodná místa. Návrh paní poslankyně Dundáčkové byl v tomto směru tím, že byl podán dříve, do jisté míry ovlivňujícím i přípravu vládního návrhu zákona.
Žádám vás, abyste po rozpravě propustili tento návrh vládního zákona, kterým se novelizuje zákon o konkursu a vyrovnání 328/1991 Sb., do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu ministrovi Motejlovi. Prosím zpravodaje pro první čtení pana poslance Pavla Němce, aby se ujal slova. Prosím, pane kolego.
Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené dámy a pánové, předložený vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o konkursu a vyrovnání, předložila vláda Poslanecké sněmovně 18. 11. 1999 a jako sněmovní tisk č. 429 byl rozeslán poslancům 18. 11. 1999.
Předložený sněmovní tisk velmi obsáhle zdůvodnil pan ministr. Myslím, že popsal všechny momenty, které jsou rovněž popsány v důvodové zprávě.
Úvodem bych si dovolil poznámku technického rázu, která spočívá v tom, že musím upozornit na to, že na oficiálních internetových stránkách Poslanecké sněmovny je tento sněmovní tisk č. 429 zveřejněn a k mému velkému údivu, což jsem zjistil až dnes, v jiném znění než ve znění, ve kterém nám byl předložen sněmovní tisk 429 v písemném vyhotovení. Je to organizační nedostatek, který je relativně závažný z toho důvodu, že řada oponentů a myslím, že i řada poslanců, čerpá informace právě ze sněmovních tisků, které jsou přístupné v elektronické podobě, a to na oficiálních stránkách Poslanecké sněmovny. Nebudu rozebírat konkrétní odlišnosti, které jsou mezi sněmovním tiskem v písemném vyhotovení, který byl doručen poslancům, a sněmovním tiskem, který je k dispozici v elektronické podobě. Považuji nicméně za nutné tuto skutečnost jako zpravodaj Poslanecké sněmovně sdělit.
Co se týče vlastní navrhované právní úpravy, myslím, že vláda se pustila do novely zákona o konkursu a vyrovnání z hlediska určité poptávky po tom, aby došlo ke zrychlení konkursního zrychlení a k určitému tlaku na to, aby byli uspokojováni věřitelé lépe a zejména rychleji. Potud si myslím, že lze snahu vlády ocenit.
Nicméně si myslím, že tato novela obsahuje řadu minimálně sporných otázek a řadu takových otázek, které lze stěží Poslanecké sněmovně doporučit k přijetí. Myslím si, že vzhledem k tomu, že je pokročilá doba a že i poslanecký sbor není příliš kompletní, omezím se pouze na některé momenty, které považuji za kritické v navrhované právní úpravě. Zejména se jedná o navrhované začlenění revitalizačních procesů do konkursního práva.
Jsem přesvědčen, že stát svými instrumenty může zasahovat do soukromoprávních vztahů pouze cestou, která je stejná pro všechny účastníky soukromoprávních vztahů, a že by stát, byť prostřednictvím revitalizační agentury, neměl mít specifická postavení a že by podniky v revitalizaci neměly mít specifické postavení proti ostatním podnikům. Jsem přesvědčen, že právě fungující konkursní právo je standardním a účinným nástrojem k řešení současných ekonomických problémů, nikoliv speciální procesy revitalizace. Jsem přesvědčen, že prodej podniků, a to ať prodej části podniku, celku podniku, nebo prodej jednotlivých movitých či nemovitých věcí z konkursní podstaty, je tím nejlepším řešením, pokud proběhne v souladu s právem a za transparentních podmínek.
Jak už zmínil pan ministr, je zde v Poslanecké sněmovně současně projednáván návrh novely zákona o konkursu a vyrovnání poslankyně Dundáčkové, kde jsem rovněž zpravodajem. Troufnu si říci, že na problémy, které cítíme v konkursním právu, myslím že tento poslanecký návrh reaguje lépe. Jsem proto přesvědčen, že bychom se měli vydat cestou projednávání jednoho návrh zákona a umožnit předkladateli druhého návrhu zákona, aby uplatnil své pozměňovací návrhy, pokud by to byla vláda, tak samozřejmě prostřednictvím poslanců vládního poslaneckého klubu, k již projednávanému návrhu zákona.
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že úvodní zpráva pana ministra dostatečně popsala navrhované momenty, myslím si, že není úkolem zpravodaje, abych zde ve zpravodajské zprávě reflektoval své názory na jednotlivé problematické okruhy, a proto jsem se omezil na zmínění těch, které cítím velmi silně a které myslím, že mají určitý obecný charakter.
Očekávám, že v obecné rozpravě v prvním čtení zazní i určité návrhy, jakým způsobem vyřešit souběh těchto dvou projednávaných tisků, tzn. sněmovního tisku návrhu novely zákona o konkursu a vyrovnání poslankyně Dundáčkové a této vládní předlohy.
Na doplnění bych chtěl uvést, že tyto dvě normy jdou zcela jiným směrem. Návrh poslankyně Dundáčkové je zaměřen více směrem k úpravě hmotného práva, vládní návrh zákona o konkursu a vyrovnání se snaží zaměřit zejména na procesně právní úpravu zákona o konkursu a vyrovnání.
Dámy a pánové, děkuji za vyslechnutí tohoto úvodního slova.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zpravodaji pro první čtení poslanci Němcovi. Otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám. Z místa se přihlásil do rozpravy pan poslanec Zdeněk Jičínský. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, chci navázat na to, co říkal ve své zpravodajské zprávě kolega Němec, a to na skutečnost, že tu máme dva tisky týkající se jedné a téže věci, ale které mají poměrně dost rozdílné koncepce, pokud jde o přístup k této složité problematice. Nerad bych, aby to, co teď řeknu, bylo chápáno - i tak se někdy moje slova vykládají - jako podceňování poslanců a jejich práva rozhodovat o zákonech, ale myslím, že i z toho, co říkal kolega Němec, vyplývá, že tu jde o problematiku právně komplikovanou. Ocenil jsem, že kolegyně Dundáčková souhlasila s tím, aby se její návrh projednával souběžně s návrhem vládním, protože v této věci by nebylo dobré, kdyby většina jednoho hlasu rozhodovala o přijetí určitého návrhu. Měli bychom učinit maximum pro to, abychom naše konkursní právo formulovali tak, aby plnilo svou společenskou roli. Byl bych rád, kdyby oba navrhovatelé se svými experty učinili jisté práce společné, než budou tyto dva návrhy projednávány ve výboru.
***