(19.30 hodin)
(pokračuje Martínek)
Nicméně dovolil bych si říci ještě dvě věci, které vedou k podpoře zamítnutí tohoto zákona.
Stálo by možná za to, připomenout si, že součastný platný zákon nám říká, že kraje vlastně vznikají od 1. 1. 2000, a podívejme se na termín. Znamená to, že by chvíli fungovaly, a pak by zase chvíli nefungovaly a začaly by fungovat od jiného termínu. Už to samo je velmi problematickou záležitostí.
A druhou velmi problematickou záležitostí, kterou bych tady chtěl zdůraznit, je otázka spojení voleb komunálních a regionálních. Jsem velmi rád, že jsme dneska udělali krok k tomu, aby Praha mohla být vedena pod jiným režimem, protože v případě Prahy je to naprosto přesné a správné. Praha, pražské krajské volby musí být současně s pražskými komunálními volbami. Jinak je to dle mého, snad trošku odborného mínění, v jiných případech. Pokud chceme a pokud v zákonech dáváme krajům poměrně značné pravomoci, tak musím říci, že by bylo velmi nešťastné, krajně nešťastné, pokud by regionální a komunální volby ve všech ostatních krajích se konaly zároveň, protože pokud kraje i obce vykonávají nejenom samosprávnou funkci, ale i v přenesené funkci státní správu, pak rozkomíhat, protože každé volby určitým způsobem rozkomíhají určitou strukturu naráz, celou strukturu regionální správy by podle mne bylo špatné a nedobré. Ideální stav je, aby se tyto volby konaly v dvouletých cyklech.
Nyní na závěr bych si dovolil zrekapitulovat. V rozpravě byl přednesen jeden návrh, a sice návrh na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Kolegyně a kolegové, protože na minulé schůzi platilo řekněme džentlmenské, že pokud některé kluby vznesou právo veta k některým návrhům zákonů, a mám trochu nejasné zprávy, zda to platí u tohoto návrhu, se táži, zda nějaký takovýto návrh, který by znemožnil hlasování v tuto chvíli, zde je.
Vidím takový návrh?
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pokud tomu dobře rozumím, pan kolega Krása z pověření klubu Unie svobody chce takovýto návrh podat. Rozumím tomu, pane kolego?
Poslanec Václav Krása: Ano, pane předsedající, je tomu tak. Za klub Unie svobody takový návrh podávám.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: V duchu dobrých tradic naší parlamentní demokracie toto respektuji. Sice se tomu divím, ale to je jedno. Přerušuji tedy projednávání bodu 28 s konstatováním, že jsme skončili obecnou rozpravu, vyslechli jsme závěrečná slova jak zpravodaje, tak navrhovatele, a zbývá nám hlasování pouze o návrhu na zamítnutí.
Přerušuji bod 28. Konstatuji, že bod 29 je stanoven k projednávání na čtvrtek 2. 12. 1999 jako třetí bod.
V tuto chvíli bychom tedy měli přistoupit k bodu 30, kterým je
30.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb.,
o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 429/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede ministr spravedlnosti České republiky pan Otakar Motejl. Pane ministře, prosím, přistupte k řečništi a ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Děkuji, pane předsedající.
Pane předsedající, paní poslankyně a páni poslanci Poslanecké sněmovny České republiky. Po intenzivním a úmorném maratonu zákonů týkajících se územní samosprávy předstupuji před vás s vládním návrhem zákona, který bude jistě lahůdkou oproti předcházejícím předpisům, zejména potom lahůdkou právní.
Zákon o konkursu a vyrovnání je jedním z klíčových zákonů pro fungování tržní ekonomiky. Zákon č. 328/1991 Sb., který má býti předmětem této novelizace, byl připraven a schválen již v roce 1991, přičemž jeho vzorem byla do jisté míry úprava konkursního práva… (Hluk v jednací síni.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, na chvíli vás přeruším. Není nás zde mnoho, ale myslím si, že hladina hluku by měla a mohla být podstatně nižší. Prosím proto důrazně všechny kolegy, kteří zde hlasitě vedou diskuse a neposlouchají mě ani teď, aby tak skončili, a vy, pane ministře, můžete pokračovat.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Děkuji mnohokrát, pane předsedající. Já jsem se opravdu těšil, bez ironie, že zákon tak závažný, tak často kritizovaný, tak často citovaný upoutá více pozornost Poslanecké sněmovny, byť v prvém čtení.
Dovolil jsem si připomenout, že předmětný zákon skutečně tak, jak byl přijat v roce 1991 Federálním shromážděním, byl pojednán jako norma víceméně mechanicky přebírající zkušenosti tehdy více než padesát let starého konkursního práva prvé republiky, a bylo proto logické a je logické, že byl mnohokrát novelizován, a je vcelku mimo pochybnost, že je nutno připravit novou právní úpravu celého úpadkového práva, která bude reagovat jak na potřeby ekonomiky, tak i na moderní trendy úpadkového práva vyspělých státech.
Vláda také má novou vládní úpravu úpadkového práva zahrnutou do svého legislativního plánu. Nyní předkládaný vládní návrh novely zákona o konkursu o vyrovnání ovšem reaguje bezprostředně na vysokou nutnost pokud možno neodkladně řešit některé problémy současné úpravy, tak jak se projevují při aplikaci dosud platného předpisu, a úpravy, které by neměly být oddělovány a oddalovány vzhledem k naléhavé potřebě reagovat na vývoj nejen soudní praxe, ale zejména i situaci na ekonomickém, hospodářském trhu.
Hlavní změny navržené právní úpravy mohu velice stručně charakterizovat takto:
Do právní úpravy konkursu se promítá myšlenka revitalizace podniků. Nová koncepce rozvrhu sleduje možnost, aby na konkursu měli reálně i podíl další konkursní věřitelé, aby tedy konkurs mohl plnit svoji základní funkci, uspokojit maximum věřitelů. Návrh proto také sleduje posílení pozice věřitelů, protože konkurs má především sloužit k jejich uspokojení.
Významná je snaha o urychlení konkursního řízení, která by se měla především projevit v tom, že zákon výslovně stanoví povinnost soudu prohlásit konkurs do deseti pracovních dnů u tzv. dlužnických návrhů, to znamená v těch případech, kdy konkurs navrhne sám dlužník.
Správce konkursní podstaty je jedním z klíčových subjektů konkursního řízení. Ustanovení, která se týkají správců konkursní podstaty, byla upřesněna a precizována. Připojuje se nově, aby správcem konkursní podstaty byla i právnická osoba typu veřejné obchodní společnosti.
Návrh zákona dále zakotvuje poměrně širokou součinnost správce s třetími osobami. Tím se odstraní některé překážky ve výkonu činnosti správce.
I pro konkursní řízení se navrhuje v této novele tzv. vyjevovací přísaha, jak ji zakotvuje vládní návrh novely občanského soudního řádu, nyní projednávaný ve druhém a třetím čtení. A konečně obecně lze říci, že ustanovení o vyrovnání a nuceném vyrovnání jsou novelizována s cílem zvýšit použitelnost těchto právních institutů v praxi.
***