(11.50 hodin)
(pokračuje Bendl)
Například se mohou nastěhovat někam místo nich. Trvalé bydliště zůstane těmto osobám v objektu, který vy jste umožnili těmto lidem získat. Další váš postup už upraví, jak už jsem řekl, nepříliš šťastné znění občanského zákoníku u soukromého majetku.
Co budete dělat, budete-li mít tyto informace. V prvním případě se raději využití místnosti vzdáte a pronajímat ji nebudete, ve druhém případě budete hledat pouze takové klienty, kteří budou již majetek v dostatečné hodnotě vlastnit, aby jej mohli použít jako záruku, neboť byt je díky takovýmto zákonům coby záruka nechci říci bezcenný, ale velice se blíží k tomuto názvu. Skutečnost, že hypoteční úvěry nelze poskytnout osobám s vyšším příjmem, ale nemajetným, je tristní a důvod, proč tomu tak je, je částečně před vámi. Je nutné docílit takové dikce zákona, kdy trvalé bydliště bude opravdu pouze a jedině evidenční záležitostí, na kterou se nebudou vázat další zákonné vazby a povinnosti.
Teď budu trochu provokovat Poslaneckou sněmovnu. Vždyť nezavání vám povinnost občanů mít někde trvalé bydliště spíše snahou všemocného a všeobjímajícího státu hlídat vás na každém kroku a ve snaze mít kdykoliv přehled o tom, kde se jeho ovečky nacházejí? Položte si otázku, proč vy jako svobodní občané si nemůžete převzít svou vlastní poštu, kdekoliv se rozhodnete? Proč nehledáme raději systém, ve kterém vy nebo já, svobodný občan, má právo říci, kam chce poštu posílat, a pokud tak neučiním, je to má věc. Pak poštu zkrátka nemohu dostat. Podle tohoto návrhu, pokud se rozhodnu bydlet na ubytovně např. v Brně, kde pracuji, přičemž ale byt vlastním na Kladně, nemám šanci přijmout doporučenou poštu a jezdit domů každý týden, jestli náhodou nějaká pošta nepřišla, je ztrátou nejen času, ale i peněz.
Přesto mám za to, že je třeba podpořit myšlenku převedení správních agend z Policie České republiky na okresní úřady, neboť i v tomto případě se tak trochu evidence občana dostává z teritoria přehledu policejních složek o jeho osobě do teritoria civilního, ač, budete-li o tom chvíli přemýšlet, z pohledu občana se toho příliš nezmění a stát bude dál jakýmsi kontrolním orgánem a výdaje státního rozpočtu porostou.
Kolegyně a kolegové, přes vážné výhrady, které k tomuto zákonu mám, navrhuji propuštění zákona do druhého čtení a věřím, že v Poslanecké sněmovně zvítězí názor, který bude spíše o svobodě občanů než o jejich hlídání. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Payne, připraví se pan poslanec Křeček.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji za udělení slova. Hlásím se s faktickou poznámkou. V poslední době se stalo módním zvykem argumentovat, že to či ono je nám předepisováno Evropskou unií. Mám za to, že to je velmi špatná taktika, protože ve veřejnosti vzniká dojem, že Evropská unie je něco takového, co známe pod pojmem "družba", to znamená, že se něco musí. Jestliže pan ministr Grulich zde uvedl, že tento zákon je součástí požadavků EU, které jsou podmínkou pro náš vstup do Evropské unie, chtěl bych poprosit, abychom si jak v tomto případě, tak do budoucna zvykli, je-li něco takovým požadavkem, který po nás skutečně Evropská unie chce, pak jsme to bezesporu dostali v písemné podobě, a aby v takovýchto případech, kdy se někdo odvolává na to, že EU po nás něco žádá, aby také uvedl přesné uvedení zdroje, kde se lze tyto povinnosti dočíst. Pokud totiž takový zdroj neexistuje, pak je nutno říci, že to je nepravda.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Paynovi, slovo má pan poslanec Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní předsedající, kolegové a kolegyně, přes upřímný nezájem Poslanecké sněmovny o tuto materii dovolte, abych vyjádřil upřímné zděšení nad projevem pana zpravodaje. Jeho představa, že člověk, který se přihlásil k trvalému pobytu, na základě tohoto přihlášení může do bytu přihlásit další osoby, je naprosto kuriózní a je to naprosto mimo realitu právního řádu. Přihlásit k trvalému pobytu se může jen ten, kdo osvědčí právo nájmu. Nikdo jiný se k trvalému pobytu přihlásit nemůže. Pokud ovšem vládní návrh zákona spojí právo na přihlášení k trvalému pobytu se souhlasem majitele nemovitosti, bude to znamenat hrubý zásah do práv lidí mít trvalé bydliště, protože trvalý pobyt není nic jiného než stav mezi občanem a státem, nikterak se nedotýká práv k bytu ani k jinému prostoru, nezakládá právo nájmu, nezakládá ani nejmenší právo k bytu, i když bohužel policie se to někdy tak domnívá. Čili ten, kdo je přihlášen k trvalému pobytu v bytě, neznamená to, že z tohoto titulu má k bytu nějaké právo, a proto také není nejmenšího důvodu k tomu, aby majitelé nemovitosti se k tomu vyjadřovali, neboť jde o vztah občana ke státu, nikoliv k nemovitosti, k bytu nebo k majiteli nemovitosti. Pokud by byl souhlas k přihlášení trvalému pobytu odmítán, jako že samozřejmě vždy ze zásady je, protože majitelé nemovitosti se stejně jako pan zpravodaj domnívají, že přihlásí-li se někdo k trvalému pobytu, vznikne mu právo nájmu, právo byt užívat, tak potom řada lidí bude vyřazena z práv, která jsou s právem trvalého pobytu spojeny, tj. pobírat sociální dávky, přijímat poštu atd.
Na druhou stranu ovšem musím říci, že plně souhlasím s druhou částí projevu pana zpravodaje o tom, že trvalý pobyt je už trochu přežitý, že bychom měli hledat jiné formy evidence obyvatel než přihlášení k trvalému pobytu, které dělá velký zmatek. Také já podporuji, aby návrh zákona přešel do druhého čtení, ovšem pokud by se nepodařilo vládní návrh zákona změnit tak, aby sloužil občanům, navrhl bych ve druhém čtení jeho zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Křečkovi. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Bendl.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Paní předsedající, jen bych reagoval na svého předřečníka, aby si přečetl ve vládním návrhu v § 10 odst. 6 jeho znění, kde se píše. Cituji: "Souhlas vlastníka objektu podle odst. 5 písm. c) se nevyžaduje v případě, že si občan zvolí místo trvalého pobytu v místě trvalého pobytu svého příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela." To znamená, že mám-li někde trvalé bydliště, přihlásím-li k sobě svého bratra a on k sobě přihlásí později své děti, svoji manželku, tak zkrátka tam trvalé bydliště získá. A z praxe vím, že v okamžiku, kdy se mi do obecního domu nastěhovalo, ještě když jsem byl ve funkci starosty města, několik lidí, kteří tam měli trvalé bydliště, o kterých jsem neměl ani informaci, že v obecním domě jsou, a v okamžiku, kdy jsem je chtěl vystěhovat, a měly-li tyto rodiny děti, byl jsem povinen dle znění občanského zákoníka se o ně postarat. Soudy takto rozhodují a já mám za to, že bychom tuto skutečnost měli vzít na vědomí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Tomíček, připraví se pan poslanec Fischer.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, myslím, že to, co zde bylo řečeno kolegou Bendlem, je pravda. Praxe je prostě taková. Trochu si pleteme evidenci s trvalým bydlištěm, nebo resp. je to zaměňováno, jenže fakt je ten, že z výrazu "trvalé bydliště" vychází potom plnění dalších právních povinností od placení sociálních dávek, nárok na byt při stěhování atd., které se samotnou evidencí nemá nic společného.
***