(11.40 hodin)
(pokračuje Mlynář)
Druhý případ, který uváděla paní dr. Chalupová. Jistý muž havaroval se svou rodinou v automobilu. Při této nehodě, která byla způsobena jeho nepozorností, nikoli alkoholem, ale pouhou nepozorností, zahynula jeho žena a dvě děti. On sám se ocitl na vozíku, je těžce postižen a nyní je stíhán a bude souzen za těžké ublížení na zdraví. A pokud by zákon byl uplatněn podle hesla "padni komu padni", čeká jej několikaletý žalář. Domníváte se, kolegové, že tento muž, jemuž se zhroutil svět a který udělal jednu z nejhorších věcí na světě, neboť je odpovědný za smrt svých bližních, má být ještě znovu trestán soudním řízením?
Poznámka číslo 2 se týká povinnosti prezidenta jmenovat vítěze voleb sestavením vlády, resp. představitele této strany, nikoli předsedu této strany. Málo se tady mluvilo o tom, že návrh počítá ještě i s další úpravou, totiž že v případě, že vláda podá demisi či je jí vyslovena nedůvěra, novou vládu má sestavit představitel strany, která v tu dobu má největší zastoupení ve sněmovně, případně druhé největší zastoupení ve sněmovně.
Pan místopředseda Langer tady celkem otevřeně mluvil o tom, že předkladatele k tomuto návrhu vede zkušenost roku 1997, tedy po pádu Klausovy vlády a nastolení vlády Tošovského. Mluvilo se tu o tom, že to byla vláda bez mandátu z voleb. Máme-li v této zemi zastupitelskou demokracii, a jsou to představitelé ODS, kteří tím velmi silně a myslím že velmi správně argumentují v případě svého odporu k referendu, pak, pokud máme zastupitelskou demokracii, je v této zemi každá vláda, která získá podporu parlamentu, legitimní vládou, vládou, která odráží v nějaké podobě výsledky voleb. Takto byla legitimní, zcela legitimní, vláda Josefa Tošovského, která měla větší podporu Poslanecké sněmovny než všechny vlády předešlé a bohužel i vláda po ní následující.
Návrh, který je nám tady předkládán, podle mého soudu neposiluje výsledky voleb nebo otisk voleb na složení budoucí vlády. Tento návrh posiluje vládu politických stran a moc politických stran. Budiž, je to možné, já tento názor nesdílím, nicméně je to legitimní názor a je možný. Pak jej ale veďme do důsledků, což předkladatelé nečiní, pak zaveďme vázané kandidátky a vázané mandáty, protože v jiném případě systém, který navrhují předkladatelé, nemůže nakonec fungovat a nevede k cíli, o kterém nám říkají, že je smyslem této úpravy.
Pan místopředseda Langer tady řekl, že kritici tohoto návrhu a způsob diskuse, která se odehrávala především v médiích před touto parlamentní rozpravou, vede občany k tomu, že nás, politiky a politické strany, považují za spolky pletichářů, jestli jsem si zaznamenal správně. Domnívám se, že občané této země mají oprávněný pocit, že jsme tady všichni bandou pletichářů. Základním problémem současné situace je hluboká nedůvěra veřejnosti ve všechny politické strany. Na rozdíl od pana místopředsedy Langra se však domnívám, že tento důvod mají právě kvůli způsobům, které se zahnízdily na naší politické scéně a jejichž krystalickým příkladem je právě způsob vzniku tohoto návrhu.
Vážení kolegové, v těchto dnech se hodně diskutuje o možnosti vytvoření nových koalic. Pan předseda Klaus nedávno napsal článek, který se jmenuje "Koalice na jedno použití". Jakkoli nejsem příznivcem takovéto koalice na jedno použití, myslím, že koalice na jedno použití je možno dělat. Dělat z ústavy, nejvyššího zákonu země, ústavu na jedno použití není správné. Připojuji se k těm, kteří navrhují tento návrh zamítnout. Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se s věcnou poznámkou pan poslanec Zahradil. Panu místopředsedovi Langrovi dám hned slovo.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, pane předsedající, já bych vaším prostřednictvím rád zareagoval fakticky na vystoupení pana poslance Mlynáře, resp. jeho poznámku o Tošovského vládě. Já vím, že pro pana poslance Mlynáře je jeho účinkování v Tošovského vládě i způsob, jakým vstoupil do politiky, pravděpodobně zdrojem jakési neustálé frustrace, nicméně rád bych mu samozřejmě s nenávistí sobě vlastní sdělil, že podpora Tošovského vlády v Poslanecké sněmovně a její výše byla způsobena především tím, že tato vláda měla dočasný, omezený mandát, že byla tímto způsobem konstruována a že jejím hlavním úkolem bylo dovést zemi k předčasným volbám. Proto také získala v Poslanecké sněmovně takovou podporu, nikoli proto, že by byla vládou nějak mimořádně kvalitní. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Pan místopředseda Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo, já jsem chtěl vystoupit v rámci obecné rozpravy a zareagovat na některé argumenty, které zde zazněly, abych jimi potom nezaplevelil své závěrečné slovo.
Částečně mi pomohl pan kolega Zahradil, který se jasně vyjádřil k důvodům, proč Tošovského váda měla takovou podporu, jakou měla, a já bych jen pro korektnost upozornil, že obdobný argument o podpoře Tošovského vlády také uváděl pan kolega Svoboda, takže výtka nebo argumenty pana poslance Zahradila samozřejmě neměly směřovat jen k poslanci Mlynářovi, ale i k panu poslanci Svobodovi.
Pokud jde o ony pleticháře, o kterých hovořil pan kolega Mlynář, já jsem toto spojení použil právě v okamžiku reakce na argumenty, které přicházely především ze strany KDU-ČSL o tom, že tato novela chce posilovat roli stranických sekretariátů a že právě těmito argumenty, které shodou okolností přicházejí z lůna strany, která jako poslední, pokud se pamatuji, zavedla primární volby, mohou vzbuzovat dojem, že strany jsou skutečně spolky pletichářů.
Pokud jde o případ milosti, o které hovořil pan poslanec Mlynář - beru vážně argument o tom, že skutečně v některých případech by takovéto vnímání problémů mohlo vést k závěru, že je potřeba udržet onen individuální vstup do procesu milostí, ale uvedu vám úplně jiný případ.
Představte si člověka, který na rozdíl od pachatele trestného činu, který je vážně nemocný a může být adresátem milosti prezidenta, představte si člověka, který byl vážně na základě trestného činu takového člověka poškozen na zdraví a domáhá se náhrady škody v občanskoprávním řízení. Na rozdíl od pachatele, který mu tuto újmu způsobil a který se může dočkat milosti ze strany prezidenta, člověka, který byl poškozen, musí trpělivě, dodávám bohužel, možná dlouhá léta čekat v občanskoprávním řízení, než se dočká náhrady způsobené újmy, a právě proto, opakuji, musí platit onen princip "padni komu padni", protože v jednom případě přece nemůže existovat pro někoho možnost se této odpovědnosti vyhnout a pro někoho možnost domoci se svých práv neexistovat.
Pokud jde o výtku ze strany pana poslance Výborného, že v důvodové zprávě existuje argumentace, že tato novela zakotvuje postupy, které jsou běžné v parlamentních demokraciích. Ano, je tomu skutečně tak, ale já jsme přesvědčen, že jakkoli postupy, a to je také obsaženo v důvodové zprávě, nejsou v mnohých zemích kodifikovány přímo v ústavě, jsou běžně respektovány. A jediný problém, proč přichází tato novela, je ten problém, že takovéto způsoby, takovéto postupy, které jsou normálně jinde běžné, v České republice, tak jak jsme tomu byli svědky v minulosti, bohužel ze strany prezidenta i ze strany některých politických stran respektovány nebyly. To myslím je dostatečně pádný argument, proč postupy jsou navrhovány tak, jak jsou navrhovány, aby byly obsaženy přímo v ústavě.
V tuto chvíli děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Myslím, že se ještě hlásí pan poslanec Mlynář.
Poslanec Vladimír Mlynář: Dovolím si využít technické poznámky, dvouminutové, k reakci na pana Zahradila.
Těší mě, že se naše názory sbližují, neboť skutečně vláda Tošovského byla vládou překlenovací, vládou do předčasných voleb, dostala velkou podporu parlamentu, a proto byla zcela legitimní.
Jinak poznámka k tomu, co řekl pan Langer. Problém milosti, kterou naznačil, se dá řešit kontrasignací premiéra, což by byla věc bezpochyby přijatelná. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Nevím, pane poslanče, jestli mám sdělit panu poslanci Zahradilovi, že se vaše názory sbližují, protože já jsem ten dojem nenabyl podle toho, co jste řekl, tak proto bych teď formálně měl předat vaše poselství, ale rozum mi velí, abych to neučinil. A já dám přednost tomu druhému než tomu prvnímu.
Prosím pana poslance Vojtěcha Filipa.
***