(17.50 hodin)
(pokračuje Kučera st.)
A uznejte, jak by bylo krásné, kdybychom sami vůči sobě a třeba někdy i vůči novinářům hovořili tím, co vám přečtu za chvíli. Ale než tak udělám, dovolte, abych poděkoval Lidovým novinám, které věnovaly tomuto návrhu jazykového zákona celou jednu stránku, protože mě velmi potěšilo, když tam vyšla fotomontáž, na které se nachází moje fotografie nejenom vedle kolegy Klanici, ale také vedle pánů Dobrovského a Jungmanna. Myslím si, že větší památku, kterou budu ukazovat jednou svým vnoučatům, mně nemohli udělat. (Potlesk z levé části síně.)
A teď tedy ten citát, který je opět od Karla Čapka, z jeho Druhé loupežnické pohádky. Karel Čapek si pro možnosti, jak hovořit ke svým kolegům, které nemáme právě v lásce, vybral všechna písmenka české abecedy. Takže si představte, jak k sobě hovoříme takto:
"Ty ancikriste, ty arcilotře, ty Babinský, ty bandito, ty Barnabáši, ty bašibozuku, ty cikáne, ty čerchmante, ty čertovo kvítko, ty darebo, ty darmošlape, ty ferino, ty Goliáši, ty hasačerte, ty Herodesi, ty hrdlořeze, ty hrubiáne, ty hříšníku, ty chachare, ty indiáne, ty Jidáši, ty Kaine, ty kriminálníku, ty kruťáku, ty krvežíznivče, ty lenochu, ty lidožroute, ty lucipere, ty machometáne, ty metlo, ty mezuláne, ty mordýři… jsi nekřesťan, nelida, netvor, nezdoba a neznaboh, oukladník, partykář, pirát, poberta, pohon, postrach a prachkujon, rabiját, raubíř a Rinaldo Rinaldini, satanáš, slota a sprostopášník, šelma, šibeničník, šidolíd, šizuňk, škadera a špatenka, taškář, tatar, turek a týgr a ukrutník, vejtržník, vlkodlak, vražedlník a vyvrhel, zabiják a zbojník, zlejduch, zloděj zlodějská, zlosyn, zlotřilec a zuřivec a žhář…"
Dámy a pánové, spolu s Karlem Čapkem vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Kučerovi staršímu s konstatováním, že svůj zápas o zaujetí sněmovny nepochybně vyhrál, a já pak ze zajímavosti se půjdu podívat na stenozáznam, protože to bude nepochybně zajímavé.
V tuto chvíli budeme pokračovat dále v rozpravě. Nyní bude hovořit pan kolega Pleva, dále je přihlášen pan kolega Jičínský.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolega Kučera tady mluvil krásně, mně je to téměř trapné po něm vystupovat. A už to také vypadá, že vždycky reaguji na kolegu Kučeru, tak jako pan kolega Ransdorf na kolegu Payna. Ale to bych nerad.
Bylo to sice krásné vystoupení, zvláště Karel Čapek, můj oblíbený, tam byl velmi krásný, nicméně mám dojem, že pan kolega Kučera mluvil o jiném zákonu, než který předložil. Protože tento zákon nikterak neřeší ty minimarkety a podobné věci. A mně by se to možná líbilo, kdyby to řešil, ale on to neřeší, vůbec o tom nemluví. On bohužel ani neřeší různé šílené jazykové prohřešky, které jsou dokonce některými jazykovědci kodifikovány do spisovných pravidel českého jazyka, jako namátkou diskuze, režizér, konzert. Toto je spisovná čeština - to je podle mne hanebnost.
On řeší jiné podstatné věci. Například pokud bude přijat tento zákon, vládě se budou velmi těžko privatizovat banky, protože nevím, kde se zahraniční obchodní partneři budou honem učit česky, aby si přečetli veřejnou obchodní soutěž a případně v ní hovořili. Zmizí samozřejmě z televize filmy s titulky v původním znění, které si myslím, že jsou docela obohacením, protože podle toho zákona nebudou možné, pokud nebudou zpívané.
Řeknete, že to by se ještě dalo opravit ve druhém čtení, nicméně já si myslím, že je tady ještě jeden zakopaný pes, takový džin, který vykukuje z lahvičky, a já nepředpokládám, že možná to má některý z kolegů na mysli, nicméně i pan kolega Ransdorf mě svým vystoupením přesvědčil o tom, že tento džin je reálný.
Tento zákon nemá žádnou veřejnou poptávku. To není jako na Slovensku a Slovensko je skutečně ta třetí země, která má jazykový zákon. Ať mi někdo řekne, která ještě třetí země kromě Francie, Slovenska a Polska, které teď přijímá ten zákon, to má. Budeme čtvrtí. Navíc francouzský prezident, když se ho ptali a byl přijat tento zákon, tak ho komentoval slovy "no comment".
Ale ten džin, který vystrkuje jaksi růžky z té lahvičky, je ten, že tento zákon v podstatě jakoby předpokládá, že budou přijaty zákony o jazyku národnostních menšin. A teď sem si vneseme to handrkování, které jsme možná - aspoň my, co sledujeme slovenskou televizi, co ji na Moravě chytíme - sledovali ve slovenských médiích, které v podstatě bylo tak velké, že Slovensko velmi vzdalovalo civilizované Evropě.
Jestli se někdo snaží tady toto rozpoutat, tak já jsem zásadně proti, a proto se připojuji k návrhu kolegy Výborného na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. (Potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořil pan kolega Pleva. Nyní bude hovořit pan kolega Jičínský, další přihlášku nemám. Prosím.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, k této problematice napsal velmi zajímavou stať v rámci diskuse také pracovník onoho ústavu, o kterém hovořil kolega Kučera, profesor Stich, který pracoval dříve v onom akademickém ústavu, nyní na filozofické fakultě. Doporučuji tuto stať k přečtení, bylo to tak asi čtyři nebo tři týdny, teď se nejsem s to přesně časově orientovat. On uvádí, že jazykové zákony, pokud existují, jsou dvojího druhu: jazykové zákony na ochranu jazyka většinového národa nebo toho, chcete-li, státního národa a potom jazykové zákony, které upravují práva menšin, aby mohly užívat svých jazyků. Na základě toho dokazuje, že tento zákon tuto funkci, v tomto smyslu tedy funkci ochrany nebo zajištění postavení, kdybych tady mohl užít neprávnického obratu, práv českého jazyka nezajišťuje nebo neformuluje dostatečně.
Já nejsem zásadně proti přijetí zákona jazykového, který by určitým způsobem vnesl jistý pořádek do toho, jak se u nás s českým jazykem zachází, respektive proč se neužívají česká slova, české názvy tam, kde samozřejmě česká čeština tyto názvy má, proč musí být diskont potravin, a nikoliv prodej potravin. Celou řadu takovýchto případů bychom mohli rozmnožovat, čímž není řečeno, že bychom měli jako někdy v minulosti jazykoví puristé vymýšlet zvláštní české výrazy pro určité technické termíny, které pocházejí třeba z angličtiny, z informatiky a které zdomácněly ve všech jazycích a nikdo se je nesnaží nutně transponovat do jazyka národního.
Ale je tu další problém, o kterém se tu také hovořilo kriticky, že i autoři sami říkají, že vlastně většina těch věcí je upravena jinými zákony, že z tohoto hlediska právní význam tohoto zákona je relativně malý. Já si myslím, že chceme-li přijmout takovýto zákon, že by bylo třeba tuto problematiku ještě mnohem podrobněji domyslet do jejích právních důsledků, protože dobrý úmysl sám nestačí k tomu, aby byl adekvátně promítnut do příslušných právních forem. Setkávali jsme se s tím už v minulém období, například u návrhu zákona o registrovaném partnerství, kde někdy diskuse o této problematice se redukovala na to, zda jsem nebo nejsem pro to partnerství, nikoliv pro to, zda považuji navrženou právní úpravu za adekvátní, přesnou, anebo nikoliv.
***