(20.20 hodin)
Poslanec Libor Ježek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, z pověření předkladatelů tohoto sněmovního tisku předkládám Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty, který vychází ze zamítnutého návrhu zákona o dani z přidané hodnoty projednávaného na 15. schůzi Poslanecké sněmovny. Sněmovní tisk č. 321 obsahuje pouze změny a doplnění stávajících ustanovení platného zákona o dani z přidané hodnoty, která nevyvolávala rozhodující negativní stanoviska poslaneckých klubů této sněmovny při projednávání zamítnutého vládního návrhu zákona na červencové schůzi.
Cílem předkladatelů je umožnit, aby ustanovení týkající se změn vzhledem k některým požadavkům Evropské unie a Severoatlantické aliance, změn, které jsou nezbytné k jednoznačné aplikaci zákona a zjednodušení správy daní, mohla platit již od 1. 1. roku 2000. Na náš podaný návrh velice rychle reagovala vláda a předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh, který máme pod tiskem č. 337, který obsahuje především ustanovení poslaneckého návrhu doplněná o návrh na postupné snižování hranice povinné registrace k dani z přidané hodnoty a návrh na zrušení prodejen duty tax free na silničních celních přechodech, což byly sporné body neschváleného vládního návrhu z předminulé schůze Poslanecké sněmovny.
Rozpočtový výbor přijal k těmto třem návrhům, týkajícím se daně z přidané hodnoty, proceduru, kterou navrhovatelé tohoto zákona akceptují. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji poslanci Liborovi Ježkovi, který uvedl tento návrh. V tuto chvíli přerušuji i bod 62 a vracíme se zpátky k bodu 60.
Prosil bych pana zpravodaje, aby v tuto chvíli splnil věcnou zpravodajskou úlohu k bodu 60. Pana ministra financí a místopředsedu vlády Pavla Mertlíka prosím, aby usedl ke stolku zpravodajů, protože teď asi bude dobré, aby byl v této pozici, neboť přihlášky, které tady jsou, jsou směrovány k vládnímu návrhu.
Poprosím pana kolegu Tlustého, aby se ujal zpravodajské úlohy. Nebude-li nikdo protestovat, formálně nebudu přerušovat jednání a přistupovat k dalším bodům, tak aby se ve své zpravodajské zprávě věnoval bodům 60, 61 i 62. Nikdo neprotestuje, pane kolego, můžete hovořit.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych ve své zpravodajské zprávě se soustředil na ta témata, v nichž se odlišují tyto tři předlohy, a na témata, která se nepochybně stanou centrem pozornosti nejen této sněmovny, ale i veřejnosti.
Prvním tématem, jak se zmínil předkladatel tisku 298 pan poslanec Kořistka, je návrh na přeřazení restauračních a ubytovacích služeb ze sazby 22 % do sazby 5 %. Tento návrh při projednávání na začátku letošního roku nebyl podpořen. Domnívám se, že důvodem, proč nebyl podpořen, bylo to, že byl doprovázen naopak přesunem řady jiných služeb směrem opačným, to znamená z 5 % do 22 %. Pan poslanec Kořistka v tisku 298 toto spojení těchto dvou protisměrných pohybů odstraňuje a předkládá návrh, který výlučně směřuje ke snížení daňové sazby u restauračních a ubytovacích služeb. Domnívám se, že je to návrh, který ve své podstatě směřuje nejen ke snížení daňové zátěže, ale směřuje i ke stimulaci rozvoje turistického ruchu v České republice. To jsou důvody, pro které doporučuji sněmovně, aby buď v podobě tisku 298, nebo avizovaného pozměňovacího návrhu tento záměr pana poslance Kořistky sněmovna podpořila.
Vládní návrh zákona kromě technických změn, které jsou ovšem identické s technickými změnami obsaženými v předloze skupiny poslanců Ježka, Doležala a Kocourka, zahrnuje další dvě témata, na která se nepochybně soustředí pozornost veřejnosti, a to je zejména návrh, aby došlo ke snížení - stručně řečeno - prahu plátců daně z přidané hodnoty.
Vzhledem k tomu, že není možná všeobecně znám důsledek přijetí takového návrhu, dovolím si osvětlit. Osoby, které dnes nejsou plátcem DPH, by v případě, že by se jím staly, byly postaveny do situace, ve které by si musely vybrat jednu ze dvou možností. Tou jednou možností by bylo smířit se s citelnou redukcí svých příjmů, tou druhou možností by bylo zahrnout důsledek této změny do cen svých služeb nebo zboží, které prodávají. To, že by se staly plátci DPH, by totiž znamenalo, že by musely zahrnout jedním nebo druhým směrem sazbu daně z marže, kterou uplatňují na služby nebo prodávané zboží. Dosud totiž platí DPH z cen, za které suroviny, výrobky, případně jiné služby nakupují od svých dodavatelů, zatímco po přijetí této novely by musely DPH odvádět z ceny, za kterou prodávají. Jinak řečeno, jak jsem uvedl, změna by spočívala v zavedení sazby DPH na marži.
To by podle mého názoru znamenalo velmi pravděpodobně zvýšení cen těchto služeb a zboží pro občany, a protože si dovedu představit, že pravděpodobnější reakcí těchto živnostníků - protože se jedná především o živnostníky - by byla snaha promítnout tuto změnu do cen služeb a zboží, znamenalo by to jistý inflační tlak. Na druhé straně by to znamenalo samozřejmě i tlak, který by vytlačoval z trhu zejména menší živnostníky.
A to jsou dva důvody, pro které se domnívám, že se jedná o návrh, který by sněmovna neměla podpořit. Dovolím si vyjádřit údiv, že vláda tento návrh, který byl nejdiskutovanější otázkou toho původního návrhu, návrh, který vyvolával největší pochybnosti, se vrátil do nové předlohy vlády, která se snaží deklarovat svou bezkonfliktnost.
Druhým tématem, snad méně kontroverzním, nicméně tématem, které rovněž vyvolalo značně rozdílné názory sněmovny při projednávání vládního návrhu zákona, který se pokoušel novelizovat daň z přidané hodnoty na jaře a v létě letošního roku, byla snaha vlády po rychlém zrušení tax free obchodu. Jenom bych si dovolil uvésti, že v principu ve sněmovně nebyla pochybnost o nezbytnosti zrušit tyto obchody před okamžikem vstupu České republiky do Evropské unie. Pochybnost vyvolávalo tempo, které navrhovala vláda, tempo, které zjevně předbíhá velmi pravděpodobnému okamžiku vstupu České republiky do Evropské unie. Proto také, pokud si vzpomenete, předtím, než celý zákon neprošel, byly schváleny pozměňovací návrhy, které měnily toto tempo přizpůsobování se České republiky podmínkám Evropské unie, jinak řečeno, měnily data, v nichž by došlo k omezení činnosti obchodů tax free.
To je co nejstručnější popis těch nejdůležitějších témat, před kterými sněmovna bude stát při dalším projednávání a hlasování o těchto předlohách. Ztotožňuji se s doporučením rozpočtového výboru a doporučuji sněmovně, jak jsem uvedl v úvodu, aby sněmovna za základ projednávání vzhledem k nepochybně nejmenší problematičnosti vzala tisk 321. Nicméně je jasné, že hlasování o tomto návrhu může proběhnout až zítra. Děkuji za pozornost.
***