(19.00 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Předložený obsah novely v parlamentním tisku 297 byl ve skutečnosti pro předkladatele připraven ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Jak se postupně ukazuje, Mořský koník je zřejmě zajímavý nejen jako určitá konkurenční výhoda, ale i pro širší okruh některých jeho uživatelů nad rámec chronicky nemocných dětských pacientů. Jde totiž ročně o nemalou finanční částku. Je to 200 - 300 milionů korun. Nicméně je zde velmi vážný problém z hlediska skupiny nemocných dětí, které jsou u Všeobecné zdravotní pojišťovny pojištěny a které nemohou v důsledku přijatých změn zákona absolvovat léčebné pobyty u moře. Je mi záhadou, jak byly tyto léčebné pobyty dětí financovány v roce 1999, kdy neměly zákonnou podstatu pro finanční zdroje.
Celá záležitost je komplikována dalšími faktory, a proto bych si dovolila rozebrat některé otázky spojené s preventivní zdravotní péčí ještě o něco podrobněji, neboť jen tak lze podle mého názoru nalézt pozitivní východisko k řešení převažující části celého problému, aniž by bylo zapotřebí nesystémově novelizovat zákon č. 551/1991 Sb. ve smyslu projednávaného parlamentního tisku č. 297.
Pro účely našeho rozhodování je podstatné vědět, že preventivní zdravotní péče je klasifikována do tří skupin, tzv. primární, sekundární a terciální preventivní péče. Tyto tři okruhy preventivní péče nejsou zcela jasně platnými zákony vymezeny, a tím dochází k určitým nedorozuměním a hlavně pak dochází k možnosti účelově v tomto prostoru manévrovat. Cílem primární preventivní péče je nemocím předcházet. Sekundární prevence je zaměřena na včasné zjištění již vzniklých nemocí a terciální prevence se snaží zlepšovat nebo alespoň udržovat zdravotní stav vybraných skupin nemocných formou takzvané dispenzární péče.
Podle stupňů pojištěnců, kterým je preventivní péče poskytována, je nutno ještě pro úplnost upozornit, že existuje další členění na závodní preventivní péči, ale to už přesahuje rámec projednávaného problému.
Zákon 48/1997 Sb. v § 31 definuje dispenzární péči. Tímto paragrafem je vymezena terciární prevence, tj. preventivní péče o různé skupiny pacientů, jejichž diagnóza je již známa. Smyslem a cílem tohoto typu preventivné péče je, aby se stav pacientů nezhoršoval, což by se mohlo snadno stát, pokud by jim dispenzární péče nebyla poskytnuta, a potom by jejich léčba byla podstatně nákladnější. Vhodným typem dispenzární péče lze zdravotní stav těchto pacientů často i zlepšit. Tak je tomu právě u skupiny astmatiků nebo některých kožních onemocnění, hlavně lupénky, jestliže mají pacienti možnost léčebného pobytu u moře.
Na program Všeobecné zdravotní pojišťovny Mořský koník je z věcného hlediska oprávněné a žádoucí pohlížet jako na jednu část dispenzární péče, avšak z hlediska organizačního byla tato péče do r. 1998 realizována formou samostatného programu, financovaného ze zvláštního účelového fondu, kde hospodaření někdy nebylo zcela průhledné. Léčebné pobyty dětí v zahraničí jsou navíc po celou dobu zajišťovány nezdravotnickými zařízeními. Dispenzární péče vymezená § 31 zákona 48/1997 Sb. je hrazena ze základního fondu. Z věcného hlediska by preventivní péče typu programu Mořský koník měla být správně financována také ze základního fondu a posuzována v rámci celé oblasti dispenzární péče. Historicky však došlo ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny k odlišnému přístupu, který by mohl sklouznout do méně průhledného provozu typu cestovních kanceláří. Jak jinak máme v současné době pohlížet na postoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, která se snaží vyčlenit z příjmů Všeobecné zdravotní pojišťovny částku, se kterou je následně nakládáno také ve volnějším režimu, než je smyslem a cílem veřejného zdravotního pojištění?
Dovoluji si vysvětlit. Zákonem definované standardní fondy jsou řízeny po stránce hospodaření vyhláškou Ministerstva financí a podléhají hospodaření přísnějšímu, tak jak je nutno hospodařit s veřejnými prostředky. Takzvaný účelový fond podléhá pouze hospodaření podle obecných účetních pravidel a není zdaleka tak transparentní. Myslím, že zde je také do jisté míry jádro pudla.
Z hlediska morálního osobně považuji za nepřijatelné, aby české firmy Adriatic Curatio, s. r .o., a Vítkovice Tours, které pro všeobecnou zdravotní pojišťovnu zajišťují část léčebných pobytů v Chorvatsku, lobbovaly v Poslanecké sněmovně za vyčlenění finančních prostředků ze základního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Dámy a pánové, chci věřit, že mají ušlechtilý cíl, nicméně částka v rozsahu 200 - 300 mil. Kč ročně je alespoň pro mne více než úctyhodná. Tyto firmy jsou však pouze smluvními dodavateli služeb pro pojišťovnu a neměly by z hlediska rozhodování o léčebných pobytech a o veřejných financí morální ani věcné oprávnění do věcí v průběhu zákonodárného procesu vstupovat.
Nyní si musím dovolit několik konkrétních údajů, které možná nebudou příjemné, ale já je považuji za nezbytné.
Účelový fond Všeobecné zdravotní pojišťovny byl v pojistném plánu na r. 1998 plánován ve výši 200 mil. Kč. Pro přesnost uvádím: strana 79 pojistného plánu VZP, parlamentní tisk 340, druhé volební období.
V průběhu roku 1998 došlo za známých podmínek k záporné bilanci ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a za situace neuhrazených závazků vůči poskytovatelům zdravotnických služeb k navýšení účelového fondu na 483 mil. Kč. Pro přesnost uvádím pramen: výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny za r. 1998, údaje ze str. 157.
Podle mně dostupných informací a podle zprávy NKÚ 98/16 byla z tohoto fondu např. převedena částka 98,9 mil. Kč nadaci Patria na financování léčebných pobytů v Řecku, Švýcarsku, Chorvatsku a Španělsku. Těchto pobytů se zúčastnili ve významném podílu zaměstnanci pojišťovny, jejich rodinní příslušníci, případně rodinní příslušníci orgánů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tento typ pobytů na rozdíl od programů Mořský koník neměl charakter akce, o které byli informováni všichni pojištěnci. Lze tedy hovořit o určité formě utajení. Pro mne je zajímavé zjištění, že členy správní rady nadace Patria jsou i někteří z bývalých nebo současných politiků. Nebudu jmenovat všechny, jen některé. Jsou to pánové Kalvoda, Baudyš, Žantovský, Stráský.
Rozhodnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny o navýšení účelového fondu nad rámec pojistného plánu v r. 1998 by mělo být předmětem kontrolní činnosti prováděné ze strany Ministerstva zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí.
***